Monte Cassino 1944

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 446 příspěvků vloženo, 1761 editováno a 315 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Monte Cassino 1944

    Avatar
    Co by jste řekli o této bitvě a vůbec o anglo-americkém tažení Itálií. Nebylo to ze strany spojenců zbytečnost obětovat tolik lidskýho a materiálního potenciálu? Nebylo lepší se víc soustředit na Francii? A co Kesserling a jeho výsadkáři na sv. kopci?
    Je to zajímavá část války co se týče strategie a promarněných příležitostí.
    Zdar Heinz
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#22071Verze : 0
    Avatar
    Italské tažení mělo svůj velký význam v několika věcech - vyřazení Itálie z války na strany Osy je asi největší z nich. Dále vázán množství německých sil na této frontě a jejich opotřebení v boji proti spojenecké přesile. nesmíme zapomenout na využití letišť na Sicílii a jižní Itálii pro leteckou ofenzívu 15. letecké armády a pro zásobování odboje na Balkáně
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#22388Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Souhlasim s tim ze to melo velky vyznam. Pridal bych k nemu i vyznam "treti strany" tazeni na Nemecko. K Monte Casinu dodam jen to ze to bylo jedno z hodne mala mist kde se mohli Nemci dobre opevnit. Taky toho vyuzili... Jinak tady o tom vim hodne malo (snad jen ze vyhrali Amici a padlo tam snad i dost Polaku a posledni odpor byl ve velkym kostele na kopci.. Very Happy Very Happy ) takze preju zajimavou diskuzi... Very Happy
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#22441Verze : 0
    Avatar
    Myslím si, že italské tažení bylo velmi potřebné, už jen proto, že spojenci museli v Evropě bojovat, což by se od ledna 1943 do června 1944 na zemi v podstatě nedělo, a to by bylo nemyslitelné a samozřejmě také politicky neudržitelné, je otázkou, zda nebyla Francie uskutečnitelná dříve, nebo jestli by třeba nestálo za pokus Řecko ...


    mousik: v Itálii bylo hodně míst k dobrému opevnění, celá Itálie je jedno velké pohoří
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#27742Verze : 0
    Avatar
    italie je pro obranu jak stvorena, souhlasim se saladinem, vemte si, ze existuji dve hlavni trasy podel mori, a uprostred jsou hory ...


    jinak o vyznamu take nepochybuju, slo o to, jak pise schlagne, vyradit italii, coz se povedlo pomerne zahy, diky tomu vazat nemecke jednotky, ktere by byly pouzite jinde, a to jak v bojich, tak v okupaci kapitulujici italie ... bitva na dvou frontach je vzdy horsi ...


    s tim reckem bych to moc nevidel,to bylo prilis vzdaleno od nemecka, co by tim spojenci ziskali ? boj v tezkem terenu, se spatnymi podminkami pro vylodeni, navic daleko od centra nemecka. navic uz v te dobe zacali panovat dosti napjate vztahy, a tedy mezi spojenci existovala urcita rozepre, polsko a recko patrili zrovna mezi ne prilis vyjasnene otazky. navic, spojenci by utokem na recko a pripadnym postupem na server ohrozili i rumunsko, coz by se sovetskemu svazu uz tuplem nelibilo, a na druhou stranu, spojenci by tam mozna dosahli vyrazneho ohrozeni tylovych oblasti vychodni fronty, o coz se podle meho zas tak moc nikdo nesnazil. smer pres italii smerem na sever k bavorsku a rakousku se mi jevi jako primejsi tah na ukonceni valky utokem na centrum nemecke rise, zaroven je pomerne jasna snaha dostat se z jihu do bavorska a odriznout tak nemcum moznost opevnit se v hornatem terenu na jihu zeme a vytvorit tak prirodni pevnost, ktere se spojenci dosti obavali, proto take Patton a dalsi americke jednotky uhaneli na jih Nemecka radsi, nez aby byli vrzeni proti Berlinu.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#27746Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Itálie byla důležitá politicky (Staline, dívej, my v Evropě taky bojujeme) a strategicky taky - vyřazení Itálie, letecké základny k útokům na srdce Evropy (včetně Protektorátu), podpora Jugoslávie, ohrožení Francie z jihu. Jenom jsem někde četl, že Spojenci očekávali hladší průbeh bojů a postup na sever... nevíte co plánovali pak, konkrétně v Alpách? Projít skrz? To by bylo dost složité, to je území pro obranu jako stvořené... Obejít do Jugoslávie? O tom jsem nikdy neslyšel (i když Churchill by to určitě zuřivě prosazoval Laughing ).


    Z dnešního pohledu se mi rozumně jeví třeba i to Balkánské tažení, které chtěl Churchill... pokud by se podařilo projít Jugoslávií nebo Řeckem, byla by zřejmě část Evropy uchráněna po válce komunismu (pravděpodobně včetne ČSR, to už by za to stálo, ne:-)
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#27752Verze : 0
    Avatar
    jasne, ze to Churchill chtel, ale je to prave o tom, ze uz to nebylo mozne, stalin po vitezstvi u Stalilngradu tak zesilil, ze uz neco takoveho nebylo mozne realizovat Sad samozrejme bych v tom dokazal najit pozitiva, utok z jihu evropy by nemusel byt marny, zas toliko prirodnich prekazek po ceste by nebylo, aby to byl problem, navic zasobovaci trasy by byly kratsi ...


    co chteli spojenci delat v Alpach taky nevim, podle me smerovali pres alpy do Rakouska a Bavorska, ale kazdopadne by to nebylo nic lehkyho ... dalnicni tunely tehdy jeste asi nebyly Very Happy a jestli jo, tak zatracene drahy, to by se amikum pekne prodrazilo, projet celou tankovou divizi takovym tunelem Very Happy Very Happy Very Happy
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#27753Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Itálie je jako stvořená pro obrannou válku - příklad toho může být Kesserlingova Gustavova linie.


    Jinak dle mého tažení v Itálii nebylo od spojenců moc dobře zvládnuto, už při operaci HUSKY Montgomeryho váhání a přílišná opatrnost dali prostor pro evakuaci téměř neporušených vojsk Osy ( hlavně tankové divizi "Hermann Goring"). Kdyby se spojenci drželi původního amerického plánu, tažení v Itálii by nebylo tak svízelné. U Salerna moc nechybělo, aby byli zahnáni zpět do moře (Clark). Prostě jim podle mého hlavně ze začátku chyběla dynamika a rychlost úderu - z prvotního překvapení nedokázali moc využít. Confused
    Na závěr bych se chtěl zeptat, jestli by mi někdo z vás nedoporučil nějakou knížku, či zdroj, který se zabývá právě itlalským tažením - nejvíc by mě zajímali události právě kolem bitvy u Monte Cassina.
    Moc dík a SKOL!
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#29253Verze : 0
    Avatar
    Erich Hartmann: Skús knihu "Velké bitvy Druhé Světové Války", je tam kapitola, ktorá sa do detailu venuje bitke o Monte Cassino.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#29375Verze : 0
    Avatar
    Neco se jiste najde i v nasem obchode, mozna Ospreyove budou mit neco k valce na italskem poloostrove, divil bych se, ze by nemeli Smile
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#29378Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Odporúčam knihu od Jaroslava Hrbeka-Monte Casino.Je o spojeneckom ťažení od Sicílie až k Monte Casinu.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#29387Verze : 0
    MOD
    Avatar
    myslim ze jedno z dalsich dovodov vojnoveho tazenia v taliansku bolo aj ciastocne odklonenie nemcov od zapadnej europy. Snaha sa ceni. Pri Monte Cassino sa mi videlo ako hlavnu snaha prekrocit rieku rapido az neskor si spojenci uvedomili ze asi nebudeme len tak moct obist cassino.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#33169Verze : 0
    Avatar
    Myslím,že spojenecké bombardování kláštera Monte Cassino dalo velký trumf do rukou propagandy.Debata o oprávněnosti tohoto zásahu by mohla být zajímavá, protože každá ze zúčastněných stran má svou verzi.
    Každopádně Němci na tom asi vydělali.I když jen dočasně,.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#135600Verze : 0
    Avatar
    foto:

    U této fotografie jsem našel popis: "Poláci vztyčují polskou vlajku nad Monte Casinem"
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#135608Verze : 0
    MOD
    Avatar

    Citace - Ori Main :

    Myslím,že spojenecké bombardování kláštera Monte Cassino dalo velký trumf do rukou propagandy.Debata o oprávněnosti tohoto zásahu by mohla být zajímavá, protože každá ze zúčastněných stran má svou verzi.
    Každopádně Němci na tom asi vydělali.I když jen dočasně,.
    Takáto debata sa tu už viedla, ale teraz to nemožem najst... niekde by to tu na fore malo byt.


    EDIT : Aha. Ok. Admin to už zmazal. Bola to ( aj mojím prispením )nekonečná diskusia oničom.


    2 Yossarian : "Krvavé" Rapido, teda prvé prekročenie rieky Rapido americkou 36. pešou ( texaskou ) divíziou bola len jedna z udalostí, ktoré vlastne bojom o mesto Cassino a kláštor samotný predchádzali. Prechod rieky ešte nebol samotným útokom na mesto a kláštor.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#135624Verze : 0
    Avatar
    Určitě to mělo význam.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#135685Verze : 0
    Avatar
    Koukal jsem na jeden dokument.Tam říkali, že využívali nějaké vojáky ze severní afriky-nevím přesně! Ale prostě se jim hodili, protože byli schopni bojovat ve vysokohorských podmínkách.Nejvíce mě zaujmulo, to že byli žoldáci. Dostávali 2 franky denně a navíc prémie za to když přinesli uříznuté uši protivníků!! Ale poté co se zjistilo, že nenosí jen uši protivníků tak to museli zrušit!! Very Happy Very Happy
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#139339Verze : 0
    Avatar
    "Gurkhovia" z britskej armády, alebo marocký horali "Goumierovia", bojujúci v armáde Slobodných francúzov. Môžeš si vybrať, ale to že išlo o žoldnierov, sa mi nezdá.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#139351Verze : 0
    Avatar
    Nooo Aranai nechci ti do toho kecat, ale Gurkove rozhodne nejsou ze severni Afriky, ze jaksi ehmm Very Happy Jejich puvod je na severni hranici Indie, jsou to puvodem nepalske kmeny ...


    Pokud jsou to severoafricane, tak to asi budou nejaci Arabove, beduini, a dalsi haldy techle kocovnych narodu, ktere ziji na severu Afriky ...
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#139356Verze : 0
    Avatar
    to na co se Twiggy Ramirez ptá byly opravdu dobrovolnické jednotky na straně svobodných francouzů tzv Goumiers což byly arabové a berbeři z Atlasu kteří sloužili za žold. Nosili své tradiční oděvy (tedy pruhované burnusy) a to s tím řezáním hlav je celkem známé. Uši se spíše vztahují k jiným, rovněž francouzským koloniálním jednotkám, obvykle šlo o černochy ze střední afriky, kteří si opravdu brali uši protivníků, důvodem ovšem nebyla prémie, ale snaha domoci se doma úcty (byl to doklad zabitých protivníků) Kdesi jsem dokonce četl vyprávění jednoho důstojníka (to byl samozřejmě běloch) jak je od toho zvyku nebylo možno odradit, přesto že uši zahnívaly a silně páchly.
    Gurkhové byli sice obávaní protivníci ale pokud vím tohle zřejmě nebyla jejich parketa Smile jeijch kukri sice byly používány v boji ale ke sběru "trofejí" myslím nedocházelo. Gurkhové jsou dodnes jednou z nejlepších jednotek britské armády.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#139361Verze : 0
    Avatar
    2 Fv :

    Citace - Twiggy Ramirez :

    Koukal jsem na jeden dokument.Tam říkali, že využívali nějaké vojáky ze severní afriky-nevím přesně! Ale prostě se jim hodili, protože byli schopni bojovat ve vysokohorských podmínkách.....

    Ale beriem, je to čiastočne aj moja chyba, ide o to, že Gurkhovia sú známejší a nepredpokladal som, že by v televízií hovorili aj o Goumieroch, najmä keď bolo v Cassine Gurkhov oveľa viac. Preto som okrem Goumierov spomenul aj Gurkhov...skôr "pre istotu".
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#139368Verze : 0
    Avatar
    Jedna věc je jasná,Polaci se chtěli na Monte Casinu zviditelnit a to se jim povedlo.Ovšem za cenu vysokých ztrát.Údajně až fanaticky útočili na ruiny klaštera,ktere však bránili elitni německe jednotky.Jestli pak někdo ví co tam bylo za německé jednotky??
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#141061Verze : 0
    Avatar

    Citace - davedino :

    Jestli pak někdo ví co tam bylo za německé jednotky?

    1. výsadková divízia
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#141094Verze : 0
    Avatar

    Citace - davedino :

    Jedna věc je jasná,Polaci se chtěli na Monte Casinu zviditelnit a to se jim povedlo.Ovšem za cenu vysokých ztrát.Údajně až fanaticky útočili na ruiny klaštera,ktere však bránili elitni německe jednotky.Jestli pak někdo ví co tam bylo za německé jednotky??
    Preštudovať tému od začiatku !
    Nie nemecký odpor, ale nezchodnosť terénu spôsobily toľko problémov. V otvorenom teréne by bola osamotená nemecká divízia pod takýmto náporom beznádejne prevalcovaná, aj keby v nej slúžil výkvet zboru SS.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#141117Verze : 0
    Avatar
    To je pravda.Tak jako každa jina divize.Němci mistrně využili terenu.A spojenci si to zkomplikovali tim,ze klašter vybombardovali.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#141121Verze : 0
    Avatar

    Citace - davedino :

    Jedna věc je jasná,Polaci se chtěli na Monte Casinu zviditelnit a to se jim povedlo.Ovšem za cenu vysokých ztrát.Údajně až fanaticky útočili na ruiny klaštera,ktere však bránili elitni německe jednotky.Jestli pak někdo ví co tam bylo za německé jednotky??

    Nemyslím ,že slovo zviditelnit je ten nejlepší termín...to je jako bys řekl ,že se Poláci kteři bojovali od prvního dne války až do konce na všech frontách pouze zviditelňovali.Byl jsem se na Monte Cassino podívat a řeknu ti že i po 60 letech to udělá dojem.Museli to být opravdu odvážní vojáci a ne pouze fanatičtí útočníci.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#143270Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Tak to ti zavidim,tez bych se tam mrknul.Jak to tam po tech letech vypada?Je tam videt,ze tam probihaly tezke boje?
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#143299Verze : 0
    Avatar
    for davedino: po těch létech už vlastně nic moc nepoznáš - klášter je vlastně novostavba ale udělá dojem svou mohutnosti,na svazích hory se příroda taky postarala o zamazáni válečných rán.Takže určitě zapůsobi hřbitov polských vojáku ale i dalších .Vlastně jenom podle těch nekonečných řad hrobů si člověk snaží představit co to bylo za hrůzu.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#143326Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Veľká škoda že som vtedy so sebou namal digitálny foťák, keď som tam bol, ale mám jednu zaujímavú publikáciu, z ktorej by som mohol hodiť zopár fotiek, ak by o to bol záujem, sú to zábery zpred vojny, aj z doby tesne po skončení bojov.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#143360Verze : 0
    Avatar
    Jinak s tema Polakama jsem spatne zvolil slova.Spis jsem mel napsat,ze chteli ukazat sve schopnosti a statecnost v boji,coz jim nikdo nemuze uprit.Kdyz se mne nekdo zepta na Polaky ve WW2,tak mne automaticky napadne Monte Cassino a letci v Britanii.Fotky tu klidne hod!!Neboj se toho Smile).
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#143446Verze : 0
    Avatar

    Citace - davedino :

    Kdyz se mne nekdo zepta na Polaky ve WW2,tak mne automaticky napadne Monte Cassino a letci v Britanii..



    to mi přijde trochu málo - co takhle obrana Varšavy 1939, bitva na Bzuře 1939, Varšavské povstání 1944, obrana Westeplatte 1939 ..... atd. ?????


    to jsou taky významné činy Poláků za WWII
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#143450Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Tak jasne,to jsou taky povedene akce,ale zrovna obrana Warsavy v 39.Nevim nevim.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#143454Verze : 0
    Avatar
    Myslím že účast Poláku ve druhé světové válce by asi bylo na samostatné téma(možná tu je).Na každé polské zástavě najdete tři slova "Bóg,Honor,Ojczyzna" čili Bůh,Čest a Vlast.To hodně vyjadřuje polskou mentalitu kterou mají a vesměs se v těžkých chvílich tím řídi.
    Ad foto :určitě si prohlídni :http://battlefieldsww2.50megs.com - tam najdeš hodně dalších info.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#143465Verze : 0
    MOD
    Avatar
    ad Gurkhové u Cassina: kolik jich tam tak bylo? V knize Monte Cassino jsem se dočetl, že pár kilometrů na sever od Cassina se francouzský expediční sbor snažil prorazit Gustavovu linii s pomocí 2. marocké pěší divize a 3. alžírské pěší divize, a ty byly asi plné pieds noirs. Takhle bych ten poměr Gurkhů a severoafrických horalů neviděl moc ve prospěch prvních.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#148504Verze : 0
    Avatar

    Citace - davedino :

    To je pravda.Tak jako každa jina divize.Němci mistrně využili terenu.A spojenci si to zkomplikovali tim,ze klašter vybombardovali.



    ZBOMBARDOWANIE KLASZTORU MONTE CASSINO 15.02.1944


    Oficer 1 Dywizji Pancerno-Spadochronowej Herman Göring dr M. Becker, lekarz dywizji, w październiku 1943 roku z własnej inicjatywy wybrał się drogą z Neapolu do Rzymu, aby ocalić skarby zgromadzone w klasztorze na Monte Cassino. Były to: bezcenne archiwum; dzieła sztuki ewakuowane z Neapolu i zbiór monet z muzeum w Syrakuzach. Dr Becker, znając położenie wojsk na froncie zdawał sobie sprawę z groźby, jaka zawisła nad klasztorem. Alianci zajęli już Neapol i kierowali się ku Rzymowi. Istniała tylko jedna możliwa przeprawa – przez góry Środkowej Italii, starożytna Via Casillina. Kluczem do jej opanowania był potężny masyw górski, na którym stało opactwo.


    Opat klasztoru początkowo nie zgadzał się na wywiezienie skarbów z klasztoru, z uwagi na brak decyzji rządu włoskiego (właściciela skarbów) i środków transportu. W końcu jednak oficerowie niemieccy przekonali opata Diamare i uzyskali zgodę. Opat miał pozostać w klasztorze.


    Misję zdobycia Rzymu od południa otrzymała 5 Armia gen. Clarka. Po udanym desancie pod Salerno miała zaatakować Rzym z kierunku, którego unikano od czasu Hannibala. Clark wybrał do marszu na Rzym drogę nr 6 Via Casillina, przez górzysty teren, a później doliną Liri. Na drodze było wzgórze klasztorne z opactwem Monte Cassino. Clark wiedział, że w tych górach czekał przyczajony nieprzyjaciel, doświadczony w walkach w takim terenie. A więc, nie mogło to być działanie z zaskoczenia. W strukturze alianckiego dowództwa – Clark podlegał brytyjskiemu gen. Haroldowi Alexandrowi, dowódcy 15 Grupy Armii, w skład której wchodziła brytyjska 8 Armia.


    W październiku 1943 roku przekazano dowódcy 5 Armii informację, że włoskie władze muzealne pilnie podkreślają konieczność uchronienia opactwa na Monte Cassino przed bombardowaniem. Wiadomość tę prawdopodobnie przechwycili Niemcy i być może to skłoniło ich do przeniesienia skarbów z Monte Cassino. W ostatnich dniach października 1943 roku, gen. Rudolf Konrad, dowódca Dywizji Herman Goring, wyraził zgodę na wywiezienie skarbów z klasztoru. Ewakuację do Rzymu zakończono w pierwszych dniach listopada.


    Masywu Monte Cassino bronił XIV Korpus Pancerny pod dowództwem gen. wojsk pancernych Ferdinanda von Sengera. Blisko związany z Benedyktynami Senger, żarliwy katolik - wiedział, że decyzje jakie będzie musiał podjąć, mogą doprowadzić do zniszczenia opactwa.


    Mnisi podejmowali różnorodne starania na rzecz ocalenia klasztoru. Oto przykład misji mnicha Leccisottiego, wysłanego przez opata Diamare do papieża z prośbą o ratowanie opactwa. Zabrał ze sobą relikwie św. Benedykta i św. Scholastyki, które przekazał je kardynałowi Luigi Maglione. Papieża najbardziej martwiły ewentualne zniszczenia w jego rodzinnym mieście i stolicy... I w takiej to sytuacji papież Pius XII otrzymał prośbę o pomoc dla klasztoru na Monte Cassino. Mnich uzyskał odpowiedź papieża, że zaapeluje on do Niemców, by nie fortyfikowali opactwa, a do aliantów, by go nie niszczyli. I tak się stało. W listopadzie 1943 roku, po ewakuacji dzieł sztuki, klasztor był wolny od Niemców. Były próby rozmieszczenia niemieckich punktów obserwacyjnych, ale zdecydowane działania opata, uniemożliwiły to przedsięwzięcie.


    Gen. Senger zdawał sobie sprawę, że 5 Armia Marka Clarka po zdobyciu wzgórz Monte Camino i Monte Sammucro – strzegących drogi na północ, osiągnie kluczową dolinę Liri i wtedy bitwa rozegra się na Linii Gustava. Dlatego prosił feldmarszałka Kesselringa o określenie statusu klasztoru na Monte Cassino. Kesselring w depeszy z 11 grudnia 1943 roku zakomunikował Sengerowi, że przyrzeczono Kościołowi katolickiemu, iż opactwo nie zostanie zajęte przez wojska niemieckie, a sam budynek będzie oszczędzony. Z zapisów w „Dzienniku mnichów" wynika, że w dniach 12-19 grudnia 1943 roku wokół klasztoru została utworzona 300-metrowa „strefa zdemilitaryzowana". Oznacza to, że Niemcy uszanowali wcześniejsze ustalenia.


    Godnym odnotowania jest fakt, że 19 grudnia Mark Clark i gen. Dwight Eisenhower (dowódca sił alianckich na Śródziemnomorskim Teatrze Działań Wojennych) po raz pierwszy zobaczyli z drogi nr 6 klasztor na Monte Cassino. Obaj amerykańscy dowódcy zdawali sobie sprawę z jego szczególnego znaczenia. Sztab Clarka już 25 października otrzymał pierwsze polecenie, by chronić klasztor, jeśli pozwolą na to wymogi prowadzonej kampanii. 4 listopada gen. Eisenhower powtórzył to samo gen. Alexandrowi, przełożonemu Clarka.


    Po zdobyciu przez aliantów wzgórz Monte Camino i Monte Sammucro, które stanowiły klucz do niemieckich pozycji, gen. Senger polecił budować umocnienia wokół klasztoru, „aż do klasztornego muru, jeśli to konieczne”. A więc, było to równoznaczne z likwidacją 300-metrowej „strefy zdemilitaryzowanej". Działania te, mogły zagrozić bombardowaniem klasztoru przez aliantów. 5 stycznia 1944 roku niemieckie dowództwo poinformowało opata, że 300-metrowa „strefa zdemilitaryzowana" zostaje zlikwidowana, ale Niemcy uszanują neutralność samego opactwa.


    Nazajutrz, 6 stycznia opat wydał oświadczenie, w którym napisał znamienne słowa: „Pewnego dnia cały świat dowie się prawdy o tym, co wydarzyło się na Monte Cassino". 11 stycznia pierwszy aliancki pocisk trafił w klasztor (z zapisu w „Dzienniku mnichów”). Był to prawdopodobnie efekt niemieckiej decyzji o likwidacji tej „strefy”.


    Pod koniec stycznia 1944 roku, klasztor Monte Cassino był miejscem schronienia niewielkiej grupki mnichów i cywilów. Najbardziej narażone na aliancki ostrzał były obiekty klasztoru po południowo-wschodniej stronie, wychodzące na dolinę Liri. 300-metrowa „strefa zdemilitaryzowana” już nie istniała. 27 stycznia 1944 roku opat Diamare napisał ostatni list do papieża i mnichów, z prośbą o ratowanie klasztoru.

    4 lutego 1944 roku 34 dywizja amerykańska po krwawym ataku przez Rapido, zdobyła wreszcie wzgórze 445. Zaś 5 lutego patrol tej dywizji podjął nierealną próbę zdobycia klasztoru. Patrol wycofał się po podejściu pod jego mury. Było to jedyne tak bliskie podejście Amerykanów, w całej operacji.


    W „Dziennikach mnichów” można przeczytać opisy zniszczeń, jakich dokonała artyleria aliancka, ostrzeliwując pozycje niemieckie w pobliżu klasztoru. Charakterystyczne jest oświadczenie niemieckiego lekarza, który odwiedził mnichów. Na prośbę mnicha Matronoli, by ostrzegł walczących, że pociski trafiają w klasztor – odpowiedział: „Brytyjczycy i Amerykanie... na pewno widzą ze swoich punktów obserwacyjnych, że trafiają w klasztor, skąd nikt nie odpowiada ogniem”. Natomiast Amerykanie obserwując celność niemieckiego ostrzału artyleryjskiego, byli przeświadczeni, że Niemcy prowadzą obserwację z budynków klasztoru. Zastanawiające jest to, co było przyczyną ich „niewiedzy”. Czy niedostateczne rozpoznanie? Dlaczego prośby Watykanu nie docierały do najniższych szczebli dowodzenia?


    W pierwszych dniach lutego Amerykanów w dolinie Liri zluzowali żołnierze Nowej Zelandii gen. Bernarda Freyberga. Gen. Alexander połączył nowozelandzką 2 Dywizję z hinduską 4 Dywizją , tworząc Korpus Nowozelandzki z gen. Freybergiem na czele. Freyberg był zwolennikiem frontalnego uderzenia na wzgórze klasztorne. Natomiast dowódca dywizji Hidusów gen. Francis Tuker był za manewrem oskrzydlającym. Freyberg uważał, że świeże siły, jakie wprowadza do walki – po zluzowaniu Amerykanów – będą zdolne do zdobycia klasztoru w bezpośrednim ataku. Następca Tukera na stanowisku dowódcy Hindusów, brygadier Dimoline rozpoczął morderczą wspinaczkę na podejściach do wzgórza Monte Cassino. 11 lutego 1944 o godz. 22.45 poprosił o zbombardowanie opactwa na Monte Cassino. Freyberg poparł to stanowisko. Była to pierwsza prośba o zbombardowanie klasztoru w dotychczasowym przebiegu walk.


    15 lutego 2 Grupa Bombowa w składzie 144 bombowców B-17 („latające fortece") i 86 średnich bombowców, dokonała nalotu. Była to największa koncentracja bombowców, jaką alianci zastosowali przeciwko jednemu małemu obiektowi podczas II wojny światowej. W ciągu kilku godzin dokonano 8 nalotów, a w dzienniku działań wojennych Sztabu Lotniczego Wsparcia Wojsk Lądowych m.in. napisano: „Ta średniowieczna budowla, została wypalona i zamieniona w ruinę”.


    Zastanawiające – dlaczego zwiększono liczbę bombowców, kto o tym zdecydował? Freyberg prosił tylko o 36 samolotów myśliwsko-bombowych.


    Gen. Senger, według słów swojego adiutanta powiedział: „Idioci! Mimo wszystko, zrobili to. Wszystkie nasze wysiłki poszły na marne”. 90 dywizja niemiecka nadała do dowódcy XIV Korpusu Pancernego meldunek, że 15 lutego zostało zbombardowane opactwo na Monte Cassino. Wiadomość ta dotarła do sztabu Kesselringa. Szef sztabu zapytał przez telefon dowódcę 10 Armii niemieckiej: „Czy z militarnego punktu widzenia jakoś nam to zaszkodziło? I usłyszał znamienną odpowiedź — „nie, bo nas tam nie było”. Nie znaleziono dowodów, by zginął tu chociaż jeden niemiecki żołnierz. Można więc postawić pytanie – jaki był sens bombardowania klasztoru?


    Opat klasztoru Gregorio Diamare wydał specjalne oświadczenie (na prośbę niemieckiego oficera Deibera), że w chwili bombardowania nie było w klasztorze niemieckich żołnierzy. 17 lutego mnisi opuścili klasztor na czele z opatem, który udał się do Rzymu. Kesselring, powiedział w Rzymie, w obecności opata, że z jego rozkazu niemieccy żołnierze musieli trzymać się z dala od klasztoru. Dowódcy pilnowali, by rozkaz ten był ściśle przestrzegany. Dopiero włączenie „ruin do niemieckich instalacji obronnych, okazało się najbardziej naturalnym krokiem z militarnego punktu widzenia”.


    Papież powściągliwie milczał. Natomiast sekretarz stanu Maglione miał powiedzieć w rozmowie z amerykańskim ministrem Haroldem Tittmannem, że Niemców nie było ani w klasztorze, ani w jego najbliższym sąsiedztwie. Bombardowanie nazwał „kolosalną pomyłką... przejawem wielkiej głupoty”.


    Tym, który w decydujący sposób parł do zbombardowania klasztoru, był Nowozelandczyk, gen. Freyberg. Zakładał bowiem, że hinduska dywizja opanuje wzgórze 593 i dokona ataku na klasztor w dniach 17 i 18 lutego. Nowozelandczycy i Hindusi ponieśli duże straty, a frontalne uderzenie okazało się nieskuteczne.


    20 lutego 1944 roku niemieccy spadochroniarze zajęli ruiny klasztoru. Niemcy zamienili ruiny w twierdzę, z której przez kolejne trzy miesiące odpierali alianckie ataki.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#152237Verze : 0
    Avatar
    Umisťuji překlad výše uvedeného textu.


    Zničení kláštera Monte Cassino 15.02.1944


    Důstojník Fallschirm-Panzer-Division 1 Hermann Göring dr. M. Becker, divizní lékař, se v říjnu 1943 z vlastní iniciativy vydal na cestu z Neapole do Říma, aby zachránil poklady nashromážděné v klášteru Monte Cassino. Byly to: bezcenný archív; umělecká díla evakuovaná z Neapole a sbírka mincí patřící muzeu v Syrakusách. Dr. Becker, znajíc rozmístění vojsk na frontě si uvědomoval nebezpečí, které hrozilo klášteru. Spojenci již obsadili Neapol a směrovali na Řím. Existovala pouze jedna cesta – přes hory ve Střední Itálii, starodávná Via Casillina. Klíčem k jejímu ovládnutí byl mohutný horský masiv, na kterém stálo opatství.


    Opat kláštera ze začátku nesouhlasil s odvezením pokladů z kláštera, odkazujíc se na chybějící souhlas italské vlády (majitele pokladu) a nedostatek potřebných vozidel. Nakonec němečtí důstojníci přesvědčili opata Diamare a získali souhlas. Opat měl zůstat v klášteře.


    Úkol dobytí Říma od jihu získala 5th Army gen. Clarka. Po vydařeném vylodění u Salerna měla zaútočit na Řím ze směru, kterému se od časů Hanibala všichni vyhýbali. Clark zvolil k pochodu na Řím silnici číslo 6. Via Casillina, přes horský terén a později údolím Liri. V cestě stála klášterní hora s opatstvím Monte Cassino. Clark věděl, že v těchto horách čekal nepřítel v úkrytu, zkušený v boji a obeznámený s terénem. Nemohlo se tedy jednat o překvapení. V struktuře spojeneckého velení – Clark podléhal britskému gen. Haroldu Alexanderovi, veliteli 15th Army Group, ke které patřila i britská 8th Army.


    V říjnu 1943 předáno veliteli 5th Army informaci, že italské muzejní orgány zdůrazňují nezbytnost uchránění opatství na Monte Cassino před bombardováním. Tuto zprávu pravděpodobně Němci zachytili a možná toto je přimělo k přesunu pokladu z Monte Cassino. V posledních dnech října 1942, gen. Rudolf Konrad, velitel divize Hermann Göring, souhlasil s odvezením pokladů z kláštera. Evakuaci do Říma ukončeno v prvních listopadových dnech.


    Masiv Monte Cassino bránil XIV Panzerkorps jemuž velel General der Panzertruppe Frido von Senger. Blízce svázaný s Benediktýny Senger, zanícený katolík – věděl, že rozhodnutí která bude muset přijímat, můžou přinést opatství zkázu.


    Mniši vyvíjeli různé snahy jen aby zachránili klášter. Například mise mnicha Leccisotti, kterého vyslal opat Diamare k papeži s prosbou o zachránění kláštera. Vzal sebou relikvie sv. Benedikta a sv. Scholastiky, které předal kardinálu Luigi Maglionemu. Papeže nejvíce trápily případné škody v jeho rodném městě a Vatikánu… V takové situaci papež Pius XII obdržel prosbu o pomoc pro klášter na Monte Cassino. Mnich obdržel papežovu odpověď, že požádá Němce, aby neopevňovali opatství a spojence, aby ho neničili. A tak se taky stalo. V listopadu 1943, po evakuaci uměleckých děl, nezůstal v klášteře žádny Němec. Byly pokusy umístění německých pozorovatelen, ale rozhodné kroky opata znemožnily tyto záměry.


    Gen. Senger si uvědomoval, že Clarkova 5th Army po dobytí Monte Camino a Monte Sammucro – střežících cesty na sever, dosáhne klíčového údolí Liri a boje se soustředí na Gustavovu linii. Proto žádal Kesselringa, aby stanovil status kláštera na Monte Cassino. Generalfeldmarschall Kesselring v dopise z 11. prosince 1943 oznámil Sengerovi, že Katolické církvi bylo přislíbeno, že opatství nebude obsazeno německou armádou a samotný klášter bude ušetřen. Ze záznamů v „Denníku mnichů“ vyplývá, že ve dnech 12 – 19 prosince 1943 bylo kolem kláštera vytvořeno 300-metrové „demilitarizované pásmo“. Znamená to, že Němci respektovali dřívější dohody.


    Za zmínku stojí fakt, že 19. prosince gen. Mark Clark a gen. Dwight Eisenhower (velitel spojeneckých vojsk ve středomoří ) poprvé spatřili ze silnice č. 6 klášter na Monte Cassino. Oba američtí velitelé si uvědomovali jeho zvláštní význam. Clarkův štáb již 25. října obdržel první doporučení, aby chránili klášter, jestliže to dovolí požadavky probíhající kampaně. 4. listopadu gen. Eisenhower totéž zopakoval gen. Alexanderovi, Clarkovu nadřízenému.


    Poté co spojenci dobyli Monte Camino a Monte Sammucro, které tvořily klíč do německých pozic, gen. Senger doporučil postavit opevnění kolem kláštera, „až po klášterní zeď, jestliže to bude nezbytné“. Což fakticky znamenalo likvidaci 300-metrové „demilitarizované zóny“. Tato činnost mohla ohrozit klášter spojeneckým ostřelováním. 5. ledna 1944 německé velení informovalo opata, že 300-metrová „demilitarizovaná zóna“ bude zrušena, ale Němci zachovají neutralitu opatství.


    Nazítří, 6. ledna opat vydal prohlášení, ve kterém příznačně napsal: „Jednoho dne se celý svět dozví pravdu o tom, co se stalo na Monte Cassino“. 11. ledna první spojenecká střela zasáhla klášter (ze záznamů „Denníku mnichů“). Pravděpodobně to byl následek německého rozhodnutí o likvidaci „zóny“.


    Koncem ledna 1944, bylo v klášteru Monte Cassino ukryto několik mnichů a civilů. Nejvíce byly spojenecké palbě vystaveny budovy na jihovýchodní straně kláštera, směřující na údolí Liri. 300-metrová „demilitarizovaná zóna“ už neexistovala. 27. ledna 1944 opat Diamare napsal papeži a mnichům poslední dopis, s prosbou o záchranu kláštera.


    4. února 1944 34th Infantry Division po krvavém útoku přes Rapido, dobyla konečně kótu 445. 5. února se hlídka této divize (135th Regiment) pokusila obsadit klášter. Hlídka se stáhla po dosažení klášterních zdí. Američané se již nikdy nedostali blíže.


    V „Denníku mnichů“ se lze dočíst, jakou škodu způsobila spojenecká artilerie, bombardující německé pozice nedaleko kláštera. Příznačné je svědectví německého lékaře, který navštívil mnichy. Na žádost mnicha Matronoly, aby upozornil válčící strany, že střely zasahují klášter odpověděl: „Britové i Američané … určitě vidí ze svých pozorovatelen, že projektily zasahují klášter, odkud nikdo neodpovídá palbou“. Zatímco Američané pozorující přesnost německého ostřelování, byli přesvědčeni, že si němci zřídili v klášteru své pozorovatelská stanoviště. Udivující je to, co bylo příčinou jejich „nevědomosti“. Nedostatečný průzkum? Proč žádosti Vatikánu nedotíraly k nejnižším stupňům velení?


    V prvních únorových dnech Američany vystřídali vojáci Nového Zélandu gen. Bernarda Freyberga. Alexander sloučil novozélandskou 2nd Division s indickou 4th Division, čímž vytvořil New Zealand 2nd Corps pod velením gen. Freyberga. Freyberg byl přívržencem frontálního útoku na klášterní horu. Naopak velitel indické divize gen. Francis Tuker chtěl provést útok po křídle. Freyberg se domníval, že čerstvé síly, které přiváděl do boje – po vystřídání Američanů – budou schopny dobýt klášter přímým útokem. Nástupce Tukera na pozici velitele Indů, brigadier Dimoline zahájil vražedný postup po přístupech k hoře Monte Cassino. 11. února 1944 ve 22:45 požádal o vybombardování opatství Monte Cassino. Frayberg tuto žádost podpořil. Byla to první žádost o bombardování kláštera v dosavadním průběhu bitvy.


    15. února 2nd Bomb Group ve složení 144 bombardérů B-17 a 86 středních bombardérů, provedla nálet. Byla to největší koncentrace bombardérů, jakou spojenci použili proti jednomu malému objektu během II světové války. V průběhu několika hodin bylo provedeno 8 náletů, a v denníku bojových akcí Ground Air Support Command se mezi jinými píše: „Ta středověká budova byla vypálena a proměněna v ruinu“.


    Je otázkou – proč byl navýšen počet bombardérů, kdo o tom rozhodl? Freyberg žádal pouze o 36 bitevníků.


    Gen. Senger, dle vyjádření svého pobočníka řekl: „Idioti! Navzdory všemu to udělali. Všechno naše snažení přišlo nazmar“. Německá 90.Panzergrenadier-Division odeslala veliteli XIV Panzerkorps hlášení, že 15. února bylo vybombardováno opatství na Monte Cassino. Tato zpráva se dostala do Kesselringova štábu. Náčelník štábu se telefonicky zeptal velitele 10. Armee: „Utrpěli jsme z vojenského hlediska nějaké škody?“ A obdržel příznačnou odpověď – „Ne, protože jsme tam nebyli.“ Nebyl nalezen žádný důkaz o usmrcení byť jen jednoho německého vojáka. Můžeme si tedy položit otázku – jaký byl důvod bombardování kláštera?


    Opat kláštera Gregorio Diamare sepsal speciální prohlášení (na žádost německého důstojníka Deibera), že v okamžiku bombardování nebyl v opatství ani jeden Německý voják. 17. února opustili mniši klášter v čele z opatem, který se vypravil do Říma. Kesselring v Římě řekl, že podle jeho rozkazu se němečtí vojáci museli držet zdaleka od kláštera. Velitelé hlídali, aby rozkaz byl přísně dodržován. Teprve začlenění „ruin do německé obrany, bylo z vojenského hlediska tím nejpřirozenějším řešením“.


    Papež zdrženlivě mlčel. Naopak státní sekretář Maglione v rozhovoru s americkým ministrem Haroldem Tittmannem řekl, že Němci v klášteře ani v jeho okolí nebyli. Bombardování označil za „kolosální omyl … projev velké hlouposti“.


    Novozélanďan gen. Freyberg byl tím, který se rozhodným způsobem zasazoval o bombardování kláštera. Domníval se totiž, že indická divize dobude pahorek 593 a provede útok na klášter 17. a 18. února. Novozélanďané a Indové utrpěli velké ztráty a frontální útok se ukázal být neúčinným.


    20. února 1944 obsadili ruiny kláštera němečtí parašutisté. Němci proměnili ruiny na pevnost a z ní odolávali spojeneckým útokům přes následující tři měsíce.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#159799Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Otevření druhé fronty z hlediska vojenského i politického bylo nutností. Ale nejsem jaksi přesvědčen o tom, že by cesta přes Itálii byla ta pravá ořechová. Měl jsem tu čest navštívit některé místa na jihu Itálie a i klášter Monte Casino. je to neuvěřitelné, že armáda s takovou bobilní sílou a taktickým určením se pustí do takového terénu a s takovou vehementností. Myslím si, že by se našly lepší cesty a hlavě si myslím, že v této době již fašistická Itálie až takovou hrozbu nepředstavovala. Stejně de facto italské tažení se do konce nedotáhlo a moc nescházelo a skončilo tragicky.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#160394Verze : 0
    Avatar
    To čo nedokázali ani Američania ani Briti sa podarilo práve Poliakom, ale takéto jednotky bojujúce po boku iných krajín bojovali najlepšie, len si zoberme príklad v americkej armáde bojovali aj japonci v samostatnej divízii a získali najviac medailí zo všetkých amerických jednotiek, mimochodombojovali tiež v Taliansku.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#161475Verze : 0
    Avatar
    Je jen otázka, zda by se jim to podařilo, kdyby operace u Anzia byla neúspěšná. Kdyby se německé armádě podařilo výsadek zanat do moře. Nemyslím si, že by Američani tuto operaci zopakovaly. Mám za to, že Kesselering nepovažoval Monte Casino po této operaci za bezpečné pro své vojáky a bojující divize. Zastávám názor, že kdyby Němci sami neodešly, dokázaly by spojence pod Monte Casinem ještě minimálně 3-4 měsíce úspěšně zadržovat. Kesslering partně považoval výsadek a vytvořené předmostí u Anzia za tak nebezpečné, že nechtěl riskovat uzavření jednotek na Gustavově línii do kotle. On si nemohl dovolit plýtvat vojákama, on je neměl.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#161493Verze : 0
    Avatar
    Poznámka k Monte Cassinu:
    Klášter nebyl Němci obsazen, a to na přímý rozkaz polního maršála Kesselringa(mimochodem téhož, který odmítl vyhodit do vzduchu mosty přes Tiberu v Římě kvůli jejich historické hodnotě). Teprve po bombardování dovolil obsadit ruiny kláštera. Navíc po bombardování tvořily trosky lepší obranné postavení než předtím


    Vycházím z knihy From the other side of the hill (Válka z druhého břehu) anglického historika Liddela Harta. Vřele jeho práce doporučuji. Přestože vycházely vždy krátce po válce (cca 3 roky), patří (alespoň podle mě) k nejlepším knihám na téma WW1 a WW2.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#179300Verze : 0
    Avatar
    A ještě něco-podle pamětí W.Churchilla nařídil bombardování Harold Alexander na návrh generála Freyberga, ke kterému se připoji generál Mark Clark.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#179302Verze : 0
    Avatar
    Já nevím ale spojenci nejspíš stejně na beton nevěděli že němci neobsadili klášter. Freyberg požadoval bombardování protože se obával velkých ztrát způsobených obránci kláštera.
    Ohledně toho zviditelnění už bylo řečeno hodně chci jen doplnit že pro poláky byli němci největším nepřítelem několik století a ve druhé světové považovali spojenečtí velitelé polské vojáky za až fanaticky statečné i na mnoha jiných bojištích. Co třeba 1.Brygada Strzelców Karpackich v Severní africe nebo 1.Divizja Pancerna PSZ generala brygady Stanislawa Maczka v normandii vždyť jen kvůli obrovským ztrátám 1.divize byla naše brigáda v Británii nasazena jako obléhací jednotka. Britské velení se obávalo že dojde k nedostatku záložních kádrů stejně jako se to stalo u belgické brigády Princezny Ireny.
    A co se týče Ghurků samozřejmě že tam byli a pokud si dobře pamatuju tak měli lví podíl na obsazení města Monte Cassino.
    Němečtí parašutisti byli u Cassina nepřekonatelní, za vše mluví fakt že v poslední fázi boje o město tvořilo obranu jen 97 parašutistů z nichž někteří byli hluší, dezorientovaní a zranění v důsledku neustálého bombardování a ostřelování města.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#191965Verze : 0
    Avatar
    2janko - ten překlad je super, jenom dvě věci: bezcenny znamená hodnotný, drahocenný a pod. a deník se píše s jedním n.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/7825#191980Verze : 0
    MOD