Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 332 příspěvků vloženo, 1438 editováno a 289 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Pohraniční stráž (PS)

    Avatar
    Pohraniční stráž - PS



    (Založeno během linkování - prosím, nezasahovat)



    1. Úvod
    2. Ochrana státní hranice před vznikem PS
         2.1. Organizace ochrany státní hranice v českých zemích
         2.2. Organizace ochrany státní hranice na Slovensku
         2.3. Změny po únoru 1948
         2.4. Organizace a dislokace pohraničních útvarů SNB k 2. 9. 1948
    3. Vznik Pohraniční stráže
         3.1. Změny od 1. ledna 1949
         3.2. Vývoj v letech 1949-1950
    4. Reorganizace na přelomu let 1950/1951




    TÉMA JE ROZPRACOVÁNO !!!
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79173#290879Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Úvod


    (vyhrazeno pro úvod)
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79173#318983Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Ochrana státní hranice před vznikem PS




    Organizace ochrany státní hranice v českých zemích
    V prvních poválečných dnech bylo pohraničí obsazeno okupačními armádami, po jejichž boku působily různé polovojenské formace typu revolučních gard s nízkou úrovní a silně problematickým chováním. Do pohraničí byly záhy vyslány jednotky sestavené z mobilizovaných záložníků, které měly statut odloučených praporů. Na přelomu května a června byly do pohraničí přesunuty jednotky československé armády. Následoval příchod Pohotovostního pluku 1 Národní bezpečnosti, jehož dislokace v Praze se pro komunisty stávala z politického hlediska příliš problematickou.


    V polovině roku 1946 byl PP 1 NB zrušen a nahrazen třemi pohotovostními pluky, jejichž velitelství sídlila v Brně, Plzni a Liberci. Každý pluk sestával z velitelství, tří praporů a pomocného družstva. V září 1946 byly pohotovostní pluky přejmenovány na pohraniční pluky SNB.


    Vzhledem k zvyšujícímu se napětí na slovensko-polské hranici byl v červnu 1947 zformován pohraniční pluk SNB Slovensko, který se zapojil do bojů s oddíly Ukrajinské povstalecké armády. Jejich nebezpečnost byla komunisty zveličena. Posílení bezpečnostních jednotek na Slovensku v druhé polovině roku 1947 souviseo do značné míry s tam probíhající politickou krizí. Ještě v říjnu téhož roku přešly jednotky pluku na běžnou ostrahu hranic.


    V březnu 1948 byla zrušena velitelství pohraničních pluků SNB v Čechách, která se ukázala být zbytečným stupněm. Naopak vznikly další tři pohraniční prapory SNB. V dubnu 1948 byl zrušen i pohraniční pluk SNB Slovensko a nahrazen menším útvarem - praporem SNB Tygr. Přebyteční příslušníci posílili prapory na západní hranici. Prapor Tygr byl zrušen v srpnu 1948 a ostrahu slovensko-polské hranice převzaly stanice SNB ve spolupráci s Finanční stráží.
    ...


    Před vznikem PS zajišťovaly ochranu státní hranice pohraniční útvary SNB, Finanční stráž, vojenské asistenční oddíly a posléze i osadní oddíly Lidových milic. V druhém sledu se na střežení hranice podílely i stálé útvary SNB.


    Nejmenším územní organizační prvek tvořil úsek čety pohraničního útvaru SNB. Velitel čety koordinoval činnost čety pohraničního útvaru SNB, oddílu FS a stálých stanic SNB. Vojenské asistenční jednotky byly řízeny vlastním velením, avšak na základě požadavků osádky úseku. Četu pohraničního útvaru SNB tvořil velitel, zástupce velitele, řidič, spojka a tři družstva, přičemž každé družstvo se skládalo z velitele a devíti mužů. Četa se tedy skládala z 34 mužů.


    Vyšší stupeň představovala pohraniční rota SNB, která se skládala z velitele, zástupce velitele, řidiče, spojky a třech až pěti čet. Její stav tedy tvořilo 106 až 174 mužů. Velitel roty spolupracoval s okresním velitelstvím SNB, inspektorátem Finanční stráže a velitelstvím určeného vojenského asistenčního oddílu.


    Dalším stupněm byl pohraniční prapor SNB, který se skládal z velitele, zástupce velitele, pobočníka, pomocného družstva, dvou až sedmi podřízených rot a pohraniční jezdecké čety SNB. Ta se skládala z velitele, manipulanta, řidiče, spojky, pomocného družstva ošetřovatelů koní a dvou až čtyř jezdeckých družstev. Velitelství praporů se nacházela v Litoměřicích, Liberci, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Olomouci, Frýdku-Místku a Znojmě.


    Stupeň nadřízený praporům představoval pohraniční pluk SNB. Ty byly celkem tři a sídlily v Liberci, Plzni a Brně. Libereckému pluku byl podřízen litoměřický, liberecký a královéhradecký prapor, plzeňskému pluku byl podřízen českobudějovický, plzeňský a karlovarský prapor a brněnskému pluku byl podřízen olomoucký, frýdecko-místecký a znojemský prapor.


    Nejvyšší velitelský a štábní stupeň pohraničních jednotek představoval SNB útvar 9600.



    Organizace ochrany státní hranice na Slovensku
    Na Slovensku byla situaci trochu odlišná. Ostrahu státní hranice zde zajišťovaly tři pohraniční roty, jejichž velitelství sídlila v Humenném, Prešově a Dolném Kubíně. Vyšším stupněm byl pohotovostní prapor SNB se sídlem v Prešově. Prapor spadal pod Zemské velitelství SNB v Bratislavě.



    Změny po únoru 1948
    K první změně v organizaci ochrany státní hranice došlo v březnu 1948, kdy byla zrušena velitelství pohraničních pluků SNB. Pohraniční prapory SNB podléhaly přímo SNB útvaru 9600. V srpnu 1948 bylo přikročeno ke zřízení nových pohraničních praporů SNB v Bratislavě, Písku a Brně. K 14. červenci 1948 byly z příhraničního pásma odveleny vojenské asistenční jednotky. K rozsáhlejším změny v zajištění ochrany státní hranice došlo v lednu následujícího roku.



    Organizace a dislokace pohraničních útvarů SNB k 2. 9. 1948
    Viz Organizace a dislokace pohraničních útvarů SNB k 2. 9. 1948
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79173#318754Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Vznik Pohraniční stráže



    Změny od 1. ledna 1949
    Zákonem č. 275/1948 byla zrušena Finanční stráž. Její působnost byla, s výjimkou výkonu pomocné služby u celních úřadů, přenesena na pohraniční útvary SNB. Na tento zákon navázal výnos MV č. 231/00-9/BP/6 ze dne 14. listopadu 1949, kterým byl reorganizován odbor BC (Odbor Národní bezpečnosti). Ten tak nadále sestával z Velitelství Veřejné bezpečnosti MV, Velitelství Bezpečnostního letectva MV a Velitelství Pohraniční stráže při MV. Toto velitelství bylo utvořeno z dosavadního Velitelství útvaru SNB 9600 a oddělení PS odboru BC. Velitel SNB útvaru 9600 pplk. Jiří Kovář se stal velitelem PS. Po vzniku Ministerstva národní bezpečnosti se velitelem PS stal gen. Josef Pavel, kterého posléze nahradil plk. Ludvík Hlavačka.


    Československé hranice byly rozděleny na dvě pásma. Pásmo I pokrývalo hranici se Saskem, Bavorskem, Rakouskem a s částí Maďarska, pásmo II pak hranici s Polskem, Sovětským svazem a zbytkem Maďarska. V pásmu I sestávala PS z 8 praporů, ty ze 40 rot a ty pak ze 143 čet. Jednotky zde navázaly na pohraniční útvary SNB. Každá četa měla na starost úsek nepřesahující 10 kilometrů. V pásmu II naopak organizace útvarů navázala na předchozí oddělení Finanční stráže. PS zde sestávala ze 6 praporů, 31 rot a 279 stanic.


    Četu PS tvořil velitel, zástupce velitele, osvětový pomocník, manipulant a tři družstva po deseti příslušnících. Stanice PS navazovaly na předchozí oddělení FS. Na stanci sloužil velitel a daný počet příslušníků - v závisloti na konkrétních podmínkách. Sloužilo-li na stanici véce jak deset mužů, byla zřízena i funkce zástupce velitele.


    Rota PS v pásmu I se skládala z velitele, zástupce velitele, osvětového referenta a pomocného družstva, jež tvořil manipulant, dva řidiči a čtyři radiotelegrafisté. Podřízeno jí byly dvě až řtyři čety PS. Úseky, jež zde roty PS zajišťovaly, odpovídaly rozmístění vojenských jednotek, s nimiž měly v případě potřeby spolupracovat. V pásmu II se rota PS skládala z velitele, osvětového zástupce, manipulanta, řidiče a čtyř radiotelegrafistů. Podřízen jí byl různý počet stanic v závisloti na místních podmínkách. Úseky rot zde korespondovaly s územněsprávním členěním státu na okresy.


    Prapor PS se v pásmu I skládal z velitele, zástupce velitele, osvětového důstojníka, pobočníka, důstojníka ZPÚ a pomocného družstva, které bylo tvořeno autoreferentem, spojovacím referentem, pomocníkem osvětového důstojníka, zbrojířem, spojkou, čtyřmi řidiči, šesti manipulanty, čtyřmi radiotelegrafisty a dvěmi telefonisty. V pásmu II se prapor PS skládal z velitele, pobočníka, osvětového důstojníka, materielního důstojníka a pomocného družstva, které bylo tvořeno dvěma řidiči, třemi manipulanty a čtyřmi radiotelegrafisty. V obou pásmech měl prapor v podřízenosti dvě až sedm rot PS.


    Situace na západní hranici se zostřovala. Řada hraničních přechodů byla uzavřena a na celništích vykonávala strážní službu PS (celní agendu zde vyřizovali celní úředníci místně příslušných okresních národních výborů). Velitelé jednotek PS tvrdě postupovali proti jakémukoliv odporu vůči novým pořádkům na hranicích.



    Vývoj v letech 1949-1950
    V červenci 1949 došlo k další organizační změně, která jen potrhla rozdílný charakter obou pásem. Jednotky na východním úseku byly zařazeny do struktury krajských velitelství SNB. Jejich příslušníci za sebou často měli službu u FS či jiného bezpečnostního sboru s prvorepublikovou tradicí. Naopak jednotky na hranicích s Bavorskem a Rakouskem byly i nadále podřízeny Velitelství Pohraniční stráže. Velitel PS spadal do podřízenosti náměstka ministra vnitra. Západní hranici zajišťovalo 6 praporů PS.


    Pohraniční stráž tvořilo na počátku roku 1949 6272 mužů. Z nich 3165 přešlo ze zrušené Finanční stráže. Na východní úseku (2620 km) bylo nasazeno 3323 mužů, na západním úseku (930 km) 2949 mužů, tedy téměř dvaapůlkrát více v přepočtu na jeden kilometr. Avšak ni to nestačilo na úplné uzavření hranice. K řešení situace se přistoupilo v říjnu 1949. Jednak k PS nastoupilo 1910 strážmistrů, kterým byla zkrácena základní vojenská služba, jednak se v osmi výcvikových praporech začalo pro službu u PS cvičit 4700 vojáků. 700 z nich mělo po výcviku přejít k z armády k PS, zbylých 4000 mělo u PS alespoň dokončit základní vojenskou službu. Muži z výcvikových praporů začali službu u PS vykonávat v dubnu 1950. Na druhou stranu určitý počet příslušníků PS byl převelen ke službě u StB či speciálních útvarů SNB. Pohyb osob přes hranici se ani po tomto personálním posílení PS zastavit nepodařilo. Na konci roku 1950 tak došlo k další reorganizaci.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79173#318792Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Reorganizace na přelomu let 1950/1951



    Vznik brigád a oddílů PS
    K 23. říjnu 1950 byly do struktury PS včleněny jednotky armádní 13. divize. Ty byly dislokovány do Chebu, Plané, Poběžovic, Sušice a Volar. Zde byly reorganizovány na výcviková střediska, v nichž jejich příslušníci pokračovali ve standardním výcviku, který byl doplněn o prvky pohraničního výcviku. Zároveň byli ve výcvikovém středisku v Bystřici školeni velitelé a strážmistři.


    Na hranici s Bavorskem byla PS reorganizována do brigád se sídly velitelství v místech výše zmíněných výcvikových středisek bývalých armádních jednotek. Velitelé převzali své úseky k 10. prosinci 1950. K 1. lednu 1951 pak došlo ke sloučení dosavadních jednotek PS a bývalých jednotek 13. divize, čímž vznikly 5. (Cheb), 12. (Planá), 9. (Poběžovice), 7. (Sušice) a 10. (Volary) brigáda PS.


    Obdobný proces proběhl i na hranicích s Rakouskem a se sovětskou okupační zónou v Německu. Jednotky PS zde byly reorganizovány do oddílů PS. Tato změna zde byla provedena k 26. lednu 1951, kdy vznikly 3. (Karlovy Vary), 15. (České Budějovice), 4. (Znojmo) a 11. (Bratislava) oddíl PS. Početní stavy PS zde byly navýšeny k 1. únoru 1951 vojáky základní služby.


    S těmito změnami struktury a početních stavů souvisela snaha PS o zrušení lineární ochrany státní hranice a snaha o přechod ochrany formou několika pásem. Na západní hranici byla zavedena tzv. vojsková ochrana hranic podle sovětského vzoru. Pochůzky a čekané byly nahrazovány různými formami hlídek (skryté, pozorovací, technické, prověřovací, poplachové). Došlo i na terénní úpravy v příhraničním území, např. k průsekům, v nichž byly zřizovány kontrolní pásy země.



    Struktura brigád, oddílů, praporů a rot
    Brigáda PS byla samostatným útvarem PS. Byla tvořena velitelstvím, štábem, jednotkami přímo podřízenými velitelství brigády, politickým a týlovým sektorem a záložním praporem. Oddíl se od brigády lišil absencí tohoto záložního praporu a nižšími početními stavy.


    Prapor PS byl tvořen velitelem, zástupcem velitele pro věci politické, zástupcem velitele pro týl, štábem, politickým aparátem a týlovou složkou. V čele štábu stál náčelník, kterému byli podřízeni zástupce náčelníka štábu pro zpravodajství, zástupce náčelníka štábu pro výkon služby, zástupce náčelníka štábu pro školení, vedoucí kanceláře, záložní četa a spojovací četa.


    Rotu PS tvořil velitel, zástupce velitele pro službu, zástupce velitele pro věci politické, staršina roty, velitelské družstvo, hospodářské družstvo, tři pěší družstva po třinácti mužích, pětičlenné kulometné družstvo a čtyřčlenné družstvo služebních psů. Ve stavu roty tak mělo být celkem 61 mužů, 3 obranní a 1 útočný pes. To byly ovšem tabulkové stavy, které se zpočátku nedařilo naplnit.



    Zákon o ochraně státních hranic
    Pro komunistický režim je příznačné, že existující poměry na hranicích byly uzákoněny až dodatečně. Stalo se tak zákonem č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic, ze dne 11. července 1951. Zákon deklaroval, že ochrana státních hranic je povinností každého občana, současně ale uváděl, že její provádění spadá do působnosti Ministerstva národní bezpečnosti, které ji provádí svými orgány, zejména Pohraniční stráží. Jejím příslušníkům přiznával stejná práva a povinnosti jako příslušníkům vojska, při výkonu pravomocí měli též právní postavení příslušníků SNB. O součinnosti PS s brannou mocí rozhodoval ministr národní bezpečnosti v dohodě s ministrem národní obrany. Služba v PS se počítala jako služba ve vojsku, hodnosti dosažené v PS byly vojenskými hodnostmi. Pro příslušníky PS platily předpisy o platových poměrech příslušníků ozbrojených sborů. Příslušníci PS podléhali vojenské soudní pravomoci a ustanovením o trestných činech vojenských. Ministrovi národní bezpečnosti zákon přiznával pravomoc stanovit zvláštní režim na částech státního území. Zákon nabyl pravomoci dnem 31. prosince 1951, tj. dnem vyhlášení.



    Pohraniční území
    V roce 1951 byly pohraniční okresy ... výčet... prohlášeny pohraničním územím. To se dále dělilo na tři pásmo. Jednalo se o zakázané, hraniční a pohraniční pásmo. Existence pohraničního pásma neměla příliš velký vliv na zde žijící obyvatelstvo, toto území jen bylo určeno jako operační prostor Pohraniční stráže. Jiná situace ovšem byla ve dvou zbývajících pásmech.


    Zakázané pásmo přiléhalo bezprostředně ke státní hranici a bylo zhruba dva kilometry široké. Přesné vedení hranice zakázaného pásma určoval velitel Pohraniční stráže a vyhlašoval místněpříslušný okresní národní výbor. Veškeré obyvatelstvo bylo vysídleno a vstup do tohoto prostoru byl možný jen na povolení velitele místní jednotky PS, a to navíc jen v doprovodu příslušníka PS. K zakázanému pásmu přiléhalo zhruba desetikilometrové hraniční pásmo. To opět určoval velitel PS a vyhlašoval ONV. I sem byl vstup možný jen na zvláštní povolení. Mohli zde ovšem přechodně či trvale bydlet lidé. Museli k tomu ovšem mít povolení od StB a respektovat řadu omezení.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79173#318985Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Organizace a dislokace pohraničních útvarů SNB k 2. 9. 1948



    - Velitelství pohraničních útvarů SNB (SNB útvar 9600, Praha)
    ---- I. pohraniční prapor SNB (České Budějovice)
    ---- II. pohraniční prapor SNB (Písek)
    ---- III. pohraniční prapor SNB (Plzeň)
    ---- IV. pohraniční prapor SNB (Karlovy Vary)
    ---- V. pohraniční prapor SNB (Litoměřice)
    ---- VI. pohraniční prapor SNB (Liberec)
    ---- VII. pohraniční prapor SNB (Hradec Králové)
    ---- VIII. pohraniční prapor SNB (Brno)
    ---- IX. pohraniční prapor SNB (Znojmo)
    ---- X. pohraniční prapor SNB (Olomouc)
    ---- XI. pohraniční prapor SNB (Frýdek-Místek)
    ---- XII. pohraniční prapor SNB (Bratislava)
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79173#318925Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Ženijnětechnická opatření




    Nástražná osvěcovadla
    Mezi jedna z prvních zařízení lze zařadit nástražná osvěcovadla. Pohraničníci je začali do terénu umisťovat již na jaře 1951. Hlídky je kladly se na nejfrekventovanější místa. Když byl vystavěn drátěný zátaras, byla nástražná osvěcovadla zpočátku umisťována i do něj, případně do narušených míst. Nejčastěji se používalo výmetné trubky, do níž se kladl signální náboj. Nástraha se aktivovala zavaděním o nástražný drát. Později se objevila i verze s žárovkou a plochou baterií. Nástrahovadla byla někdy eliminována zvlhnutím, zamrznutím či převrácením větrnými poryvy. Údržba nástrah byla časově náročná a instalace skýtala riziko pro obsluhu, které se odráželo v četných zraněných.



    Pozorovatelny
    Zřizovány byly pozorovací věže, zemní pozorovatelny, vysoké posedy či pozorovatelny na budovách. Pozorovatelny byly telefonizovány. Po vybudování drátěného zátarasu byly pozorovatelny umístěné z pohledu z vnitrozemí na jeho vnější straně přemísťovány na stranu vnitřní. Usandňovalo to zásah proti narušitelům a příslušníkům PS ztěžovalo případný útěk za hranice.



    Lesní průseky
    Podél státní hranice byly v lesních úsecích vykáceny průseky, které poskytovaly hlídkám přehled a zároveň byly předpokladem pro vybudování dalších prvků ŽTO. Průseky byly původně budovány v šířce 10 m. Šířka se ovšem postupně zvětšil až na 18 m. Velení PS uvažovalo i o dalším rozšíření, avšak náměstek ministra národní bezpečnosti Jeleň z poukazem na fakt, že by to způsobilo další výrazné hospodářské ztáty. K těm ostatně došlo už při samotném budování průseků. Vedle toho také došlo k poškození lesního biotopu, neboť průsek byl zásahem do celistvosti lesní masy, která byla na obnažených koncích vystavena povětrnostním vlivům. Další problémy způsoboval nedostatek mechanizace, kvůli němuž nedocházelo k včasnému odklízení poražených stromů, které tak poskytovaly vhodné prostředí pro rozmnožení škůdců.



    Závory na silničních a železničních trasách
    Již před rokem 1951 provedli pohraničníci opatření na nepoužívaných cestách vedoucích přes státní hranici. Takřka na všech byla instalována závora nebo byly překopány. Když v druhé polovině roku 1951 k útěkům za hranice za pomocí nákladního vozidla a vlaku, došlo na instalaci těžkých závor, výkolejek a dalších zařízení.



    Drátěný zátaras a jeho elektrifikace
    Jednostěnný či třístěnný drátěný zátaras (DZ) byl budován od roku 1951 do roku 1952. Tvořili ho dřevěnné kůly, na něž byla zavěšena osnova z ostnatého drátu. Od roku 1952 byla řada úseků DZ elektrifikována, čímž vznikal elektrifikovaný drátěný zátaras (EDZ). Komplex všech komponent souvisejících s elektrifikací byl pak často označován jako elektrické zařízení ochrany státních hranic (EZOH).


    Kůly krajních stěn u trojstěnného zátarasu byly vysoké od 2,2 do 2,7 m a zaráženy byly 20 cm do země. Na kůlech visela osnova v různé podobě - několik vodorovných drátů, vodorovné dráty doplněné o svislé či dráty spletené do podoby tzv. psaníček. Propletené dráty byly navzájem spojovány vázacím drátem. Kůly střední stěny byly vysoké 2,8 až 2,9 m a do země byly vsazovány do předem připravených jam. Dráty zde byly zavěšeny vodorovně, v nejrizikovějších úsecích i svisle. Doplňovalo je několik vodičů (4-7) z hladkého či ostnatého drátu natažených na izolátorech. Spodní vodič byl od země vzdálen 30 cm, poslední byl natažen na vrchu střední stěny. Vodiče byly na střední stěně umístěny na straně do vnitrozemí. Někdy se na krajní stěnu ještě umisťoval tzv. klamný vodič. V lokalitách, kde nebylo možné zapouštět kůly do země, bylo zvoleno řešení pomocí tzv. křížového nebo dvoukřížového zátarasu. Kůly byly v těchto místech spojeny do křížů a hustě vypleteny ostnatým drátěm. I tento zátaras mohl být elektrifikován.


    Vodiče byly napájeny z rotních transformátorů, které přeměňovaly dodávané napětí na napětí 2000 až 6000 V. Rotní transformátorová stanice byla vybavena ještě rozvodnou deskou s hlavním vypínačem pro celý úsek roty, vypínači pro jednotlivé podúseky, kontrolními žárovkami a signálními klapkami. Z transformátorové stanice vedlo k EDZ vyskokonapěťové vedení, umístěné na sloupech. Toto vedení mělo být dle předpisů minimálně 7 metrů nad zemí. V koncových bodech (transf. stanice-první sloup, poslední sloup-EDZ) mělo být použito vysokonapěťového kabelu. Obvod neměl mít při zapojení proudu velkou spotřebu. Transformační ztráty se měly pohybovat kolem 10 procent transformovaného výkonu. Roční spotřeba elektrické energie v rámci EZOH se pohybovala kolem 500 000 kWh, což činilo 18 procent celkové roční spotřeby Pohraniční stráže. Avšak i tak to zatěžovalo rozpočet MNB natolik, že náměstek považoval za nutné upozornit HS PVS na to, že je třeba myslet i na ekonomické hledisko.


    Když došlo ke zkratu, byla přerušena dodávka do celého úseku roty, rozsvítila se signální žárovka u dozorčího roty, v transformátorové stanici zhasla žárovka a spadla signalizační klapka. Informace byla předána hlídce v terénu a na místo vyrážela poplachová či technická hlídka. Poplachová měla podpořit hlídku v terénu při zásahu proti případnému narušiteli či narušitelům, techniká měla uvést EZOH opět do provozu. Vodiče nebyly pod napětím neustále. O zapnutí EZOH rozhodoval velitel příslušné roty, případně vyšší velitelské stupně. Zapínání EZOH bylo upraveno směrnicí. Mělo se přihlížet např. k podmínkám viditelnosti či k momentální operativní situaci. EDZ byl opatřen mnoha podchody pro zasahující hlídky. Vybudována byla i řada vrat. V letech 1953 až 1956 došlo k optimalizaci vedení DZ, kdy byla odstraněna řada nepřehledných míst, řada úseků narovnána (a tak zkrácena) a někde došlo k rozšíření elektrifikace vysokým napětím.


    V první polovině 60. let byl DZ opět přetrasován a předělán na dvoustěnný o sedmi vodičích, se signálním zařízením a osm metrů širokým kontrolním orným pásem. Základ stěn tvořili nyní betonové sloupky. Bylo též stanoveno, že ženijní prostředky ochrany hranic mohou zabírat šířku maximálně 20 m. V místech, kde byl blokován širší pás území, mělo dojít k jeho předání k hospodářskému využití.


    V prosinci 1965 bylo EZOH z rozhodnutí ÚV KSČ zrušeno. Nahrazováno bylo signální stěnou U-60 kontrolním pásem. Dosavadní DZ tak byl nahrazen neelektrifikovaným jednostěnným zátarasem, opatřeným slaboproudým signalizačním zařízením na dřevěných, později pak betonových sloupcích. Tyto signalizační stěny sloužili na některých úsecích už v době před vypnutím EZOH v podobě první stěny EZOH nebo jako tzv. rotní týlová stěna umístěná před hlavním drátěným zátarasem. Signální stěna U-60 byla umístěna ve vzdálenosti 150 až 200 metrů od státní hranice. V následujích letech byla nahrazována typem U-70 a U-80.



    Miny
    Na nejexponovanějších místech byl drátěnný zátaras v letech 1952 až 1957 doplněn minami, které byly kladeny mezi jednotlivé stěny třístěnného zátarasu. Protipěchotní miny se umisťovaly pod zem, na zem i nad zem, často v kombinaci. Tyto průmyslově vyráběné miny byly někdy vylepšovány sekaným či stříhaným železem. Miny se ovšem příliš neosvědčily. Jejich samovolné odpalování, ke kterému docházalo např. v důsledku namrzání sněhu na nástražných drátech, ohrožovalo příslušníky PS a poškozovalo drátěný zátaras. Používáno bylo min typu PP-Mi-Gr, PP-Mi-D, PP-Mi-B a DO-Mi-N.



    Kontrolní orný pás
    Jednalo se o několik metrů široký zoraný a následně uvláčený pruh země. V místech, kde jej nebylo možno zřídit, se užívalo např. kontrolních náspů. V zimě se používal sněhový kontrolní pás a lyžařské stopy (tzv. lyžnice).
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79173#321481Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Zdroje:


    - PULEC, Martin: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek. Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945-1989, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2006.
    - PULEC, Martin: Nástin organizace a činnosti ozbrojených pohraničních složek v letech 1948-1951. In: Securitas imperii 7/2001
    - VANĚK, Pavel: Pohraniční stráž a pokusy o přechod státní hranice v letech 1951-1955, ÚSTR, Praha 2008.
    - www.vojenstvi.cz
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79173#320823Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Pohraniční stráž opět v působnosti resortu vnitra



    Pohraniční stráž byla na základě usnesení politbyra ÚV KSČ k 1. 1. 1972 převedena do působnosti Federálního ministerstva vnitra. V rámci FMV bylo v červnu 1973 Velitelství Pohraniční stráže reorganizováno v Hlavní správu Pohraniční stráže a ochrany státních hranic, která měla v gesci ostrahu celé státní hranice ČSSR. V rámci struktury útvarů PS došlo k obnovení praporů PS. Oddělení pasové kontroly na hranicích přešly v roce 1975 do podřízenosti brigád PS. Ruzyňské OPK pod HSPSOSH.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79173#321563Verze : 0
    MOD