Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 64.741,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 340 příspěvků vloženo, 985 editováno a 286 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Komunistická strana Československa (KSČ)

    Avatar
    Komunistická strana Československa - KSČ



    (Založeno během linkování - prosím, nezasahovat)
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79907#292995Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Stručné dějiny I - od vzniku do druhé světové války



    Počátky
    Československá komunistická strana vznikla s určitým zpožděním oproti revolučnímu pohybu v regionu střední Evropy. Nově vzniklý stát se zařadil do tábora vítězů, panovala euforie ze získané samostatnosti a nedošlo k výraznému rozkolísání sociální a ekonomické situace, alespoň v takové míře jako v okolních zemích. Sociální demokracie vstoupila do vládní koalice, a socialistické hnutí se tak podílelo na počáteční stabilizaci československého státu. Ovšem pohyb na levé části sociální demokracie to na delší dobu nezastavilo. Ten pak vyústil v roce 1921 v založení KSČ.


    Komunistická historiografie šířila názor, že říjnová revoluce v Rusku měla velký vliv na události v Československu, dokonce měla sehrát klíčovou roli v utváření samotného čs. státu. Pravda ovšem byla taková, že VŘSR, a též brest-litevský mír, nahrávaly spíše rakousko-uherskému mocnářství. Ostatně zpočátku byl vliv ruských událostí omezený i ve vztahu k českému dělnickému hnutí.



    První komunisté v Rusku
    Ruské události měly vliv především na Čechy a Slováky, kteří se nacházeli na jeho území. Jednalo se jednak o čs. legionáře, jejichž poměr se vyvíjel od neutrality po otevřené nepřátelství, jednak o tu část rakousko-uherských zajatců, kteří se přidali na stranu bolševiků. Ve dnech 25.-27. května 1918 se v Moskvě konal I. sjezd české sekce Komunistické strany Ruska (bolševiků). Ústřední výbor tvořili V. Růžička, A. Muna, A. Hais, O. Synek, J. Handlíř a F. Koza-Permský. Tato skupina byla odnoží ruské partaje, na Stalinově Komisariátu pro národnosti existoval český odbor a tito komunisté se zabývali hlavně získáváním českých zajatců pro formující se Rudou armádu.



    Situace na Slovensku
    V květnu pronikla vojska Maďarské republiky rad na Slovensko a posléze zde byla vyhlášena Slovenská republika rad v čele s Čechem Antonínem Janouškem. Republika měla sídlo v Prešově a existovala jen po dobu jednoho měsíce. Opírala se hlavně o české a slovenské komunisty organizované v rámci maďarské komunistické strany. Když vznikl v Budapešti sekretariát Komunistické internacionály, byly národnostní stranické skupiny převedeny z vedení maďarské strany přímo pod Komuninternu. Slovenští komunisté byli také první, kdo v Československu přijal 21 podmínek pro vstup do KI. Československo považovali za imperialistický stát, což vyvolávalo třenice s českými socialisty.


    Slovenská komunistická strana se krátce po svém vzniku stala součástí KSČ, přetrvalo několik odlišností: procentuelně mnohem méně slovenských komunistů bylo předtím stranicky organizováno v sociální demokracii či jiné socialistické straně, měli nižší úroveň vzdělání a většina z nich byla katolického vyznání, na rozdíl od většiny ateistů v české části partaje.



    Němci
    Německá sociální demokracie v Československu prosazovala práva německé menšiny. Její levé křídlo, které mělo zázemí hlavně v průmyslových centrech (např. Liberec), naproti tomu tuto nacionalistickou orientaci odmítlo a nahradilo ho proletářským internacionalismem. Na svém sjezdu 12. března 1921 se přijalo 21 podmínek pro vstup do KI. Dále vyzvalo k vytvoření mnohonárodnostní komunistické strany v Československu. Němci kritizovali českou marxistickou levici a zaujímali silný centralismus a internacionalismus.



    Radikalizace v českém dělnickém hnutí




    Ustavující a slučovací sjezd
    Ustavující sjezd KSČ se konal ve dnech 14. až 16. května 1921 ve Velkém sále Národního domu na Vinohradech. Vlastní sjezd probíhal 15. a 16. května, předcházela mu sobotní předporada výkonného výboru Československé sociálně demokratické strany dělnické (levice) a volba předsednictva sjezdu. Toho se zúčastnilo 569 delegátů, kteří zastupovali zhruba 350 tisíc levicových sociálních demokratů. Nový výkonný výbor na své schůzi 16. 5. 192 zvolil předsedou Václava Šturce, místopředsedou Bohumíra Šmerala a druhým místopředsedou Václava Bolena. Předsedou kontrolní komise byl zvolen František Hovorka, pokladníkem pak prozatímně Josef Skalák.


    Ve dnech 30. října až 2. listopadu 1921 proběhl v Národním domě na Smíchově slučovací sjezd KSČ, její německé sekce, polské komunistické strany, židovské komunistické skupiny a části anarchokomunistů. Již předtím ovšem docházelo k sjednocováním komunistických organizací na místní úrovni. Termín byl určen Kominternou - KSČ i německá sekce již byly předtím přijaty do jejího organizačního svazku. Vedení KSČ by upřednostňovalo spíše variantu vzniku společného výkonného výboru, který by koordinoval činnost české a německé strany. Avšak prosadilo se stanovisko Kominterny.



    Bolševizace KSČ
    V letech 1924 až 1929 postupně probíhala tzv. bolševizace strany. Jednalo se o zbavení zbavení se silného sociálně demokratického dědictví, plné podřízení se Kominterně a nástup a upevnění pozic gottwaldovské skupiny. Čím více se strana bolševizovala (ideologicky i institucionálně), čím více se podřizovala linii a požadavkům Kominterny, čím více se zbavovala vnitrostranické opozice, čím více útočila na konkurenční sociální demokracii, čímž rozbíjela v očích organizovaného dělnictva jednotu socialistického bloku, tím více ztrácela členstvo. Nově nastupující vedení bylo ochotno tuto cenu zaplatit. Z masové strany (v poměrných číslech vůči počtu obyvatel ve státě se jednalo o nejsilnější komunistickou stranu) se KSČ začala měnit na stranu mladých, profesionálních revolucionářů. Na rozdíl od předchozí generace vůdců, vzešlých z prostředí rakousko-uherské sociální demokracie, se silným odborářským zázemím a parlamentní zkušeností, skládal se nový aparát strany, Gottwaldovi "karlínští kluci" (zvaní tak podle sídla sekretariátu v pražském Karlíně), z osob, které prošly školením v SSSR či aparátu EKI a neměly příliš mnoho pracovních zkušeností - placená stranická funkce pro ně představovala unikátní příležitost pro své zajištění. Tito lidé se dostali do čela strany především díky tlaku Kominterny, a proto jí byli zavázáni, a tedy poslušni přání její exekutivy.



    V. sjezd KSČ (1929)
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79907#307359Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Sjezd KSČ


    Sjezd byl dle stanov nejvyšším orgánem strany. Účastnili se ho volení delegáti (část s hlasem rozhodujícím a část s hlasem poradním) z řad členské základny a z titulu své funkce členové a kandidáti Ústředního výboru a Ústřední kontrolní a revizní komise. Ti měli hlas poradní, pokud ovšem nebyli zvoleni jako delegáti s hlasem rozhodujícím.


    Sjezdy ve skuečnosti neřešily zásadní otázky, ale spíše se jednalo o jakési hromadné rituály, jež byly dopředu připraveny a většinou probíhali plně v režii předsednictva.


    V námi sledovaném období se konal VIII., IX., X., XI, XII., XIII.,XIV., XV., XVI, XVII. a XIV. mimořádný, tzv. vysočanský, sjezd. Před pádem režimu probíhali přípravy na XVIII. sjezd.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79907#299842Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Ústřední výbor


    Ústřední výbor (ÚV KSČ) řídil práci strany v období mezi jednotlivými sjezdy. Na nich bylo voleno plénum ÚV, které se scházelo několikrát ročně. Skládalo se ze zhruba ze dvou set osob, z čehož byly cca 3/4 členů a 1/4 kandidátů. Plénum z řad svých členů volilo předsednictvo ÚV, sekretariát ÚV a tajemníky ÚV. Tyto orgány tvořili volenou část ÚV.


    Ta nevolená se skládala z aparátu ÚV, Vysoké školy politické ÚV KSČ, Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ apod.


    Formálně mělo plénum ÚV rozsáhlé pravomoci, a to jak v programové, ale především kádrové oblasti. Prakticky ale jen schvalovalo materiály připravené předsednictvem. Předsednictvo zasedání sestávalo z členů a kandidátů předsednictva ÚV, členů sekretariátu ÚV, tajemníků ÚV a předsedy ÚKRK.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79907#299843Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Předsednictvo ÚV


    Úkolem předsednictvo ÚV KSČ bylo řízení stranické práce mezi jednotlivými plenárními zasedáními ÚV. Předsednictvo mívalo kolem deseti členů a několika kandidátů. Schůzí PÚV se účastnil rovněž předseda ÚKRK. Účastníky schůzí byli také ti tajemníci ÚV, kteří nebyli v předsednictvu. Dalším účastníke byl vedoucí všeobecného oddělení ÚV, který byl zapisovatelem. Posledním účastníkem byl šéfredaktor Rudého práva.

    K jednotlivým projednávaným bodům mohli být přizvány i další osoby. Vesměs se jednalo o vedoucí jednotlivých oddělení ÚV, ministry vlád a další významné činitele. Schůze PÚV se konaly jednou týdně. Schůzi řídil generální tajemník.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79907#299844Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Sekretariát ÚV


    Úkolem sekretariátu bylo řízení běžné práce. Sekretariát se skládal ze 13 členů - tajemníci ÚV, předseda ÚV SSM a někteří další funkcionáři. Schůzí se účastnili předseda ÚKRK, vedoucí oddělení a některých další organizací ÚV. Přizvni mohli i být i další činitelé. Sekretariát se scházel jednou týdně. Schůze řídil generální tajemník.


    Sekretariát se také zabýval kádrovými návrhy na posty v jeho gesci, což představovalo několik tisíc funkcí, vysílal a přijímal delegace, schvaloval zahraniční cesty vybraného okruhu funkcionářů, udělování vyznamenání a cen.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79907#299846Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Ústřední kontrolní a revizní komise


    ÚKRK měla sledovat dodržování stanov, plnění usnesení nejvyšších orgánů a dohlížet na správné vyřizování stížností; revidovat hospodaření všech stranických organizací, podniků, institucí a zařízení; provádět disciplinární řízení a řešit členské otázky.


    ÚKRK byla volena sjezdem. Její předseda musel být do funkce potvrzen ÚV. ÚKRK pracovala jak podle stanov strany, tak dle směrnic ÚV KSČ. Zprávy o své činnosti a výsledcích kontroly předkládala sjezdu, ale častěji spíše ústřednímu výboru. Její vztah k ústřednímu výboru byl směsí nezávislosti a podřízenosti. Předseda ÚKRK se účastnil schůzí předsednictva a sekretariátu ÚV.


    ÚKRK byla sice nejvyšší kontrolní a revizní komisí v celém stranickém aparátu, podobné komise na nižších úrovních jí nebyly podřízené. Vztah ke krajský KRK byl spíše v rovině poradní a metodické. Reálný význam ÚKRK se v průběhu doby stále zmenšoval.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/79907#299859Verze : 0
    MOD