Francouzská revoluční medaile
Historie pařížské Bastily je stará neb byla postavená v roce 1370 za vlády krále Karla V. A byla předurčena k ochraně jednak města, ale hlavně obchodních zájmů panovníka. Stavitelem pevnosti by Hugues Aubrion z Dijonu, který se stal dokonce prvním vězněm Bastily. V osmdesátých letech osmnáctého století ztratilo opevnění svůj původní význam. V době revolučního kvasu tvořili posádku jen invalidé a vězeňští dozorci. Velitelem Bastily byl markýz De Launay. V kritických dnech před 14.červencem roku 1789 byla posádka ještě posilněna o 40 Švýcarů z pluku Salis-Samadenava, které do Bastily poslal vojenský velitel Paříže Benseval.
14.července 1789 se pařížský lid, či spíše pařížská lůza shromaždovala u zdí pevnosti neb se cítila ohrožena ve svých občanských právech. Na vysoké zdi bylo stříleno z pušek a velitel byl vyzýván k otevření pevnosti a k výdeji zbraní a střeliva, které bylo uloženo ve sklepích. Bylo požadováno odstranění děl, které byli umístěny ve věžích pevnosti. Při vyjednávání snad došlo z nedorozumění k napadení parlamentářů. Rozlícený dav proto zahájil obléhání pevnosti. Občané byli posíleni dvěma oddíly francouzské gardy, které velel Huli a Elie. Dochází k útoku na pevnost, v této prudké bitce, kde bylo ihned zabito asi sto mužů, posádka sama vyzvala guvernéra k odevzdání pevnosti. Hilin, který kapitulaci přijal však nedokázal hysterický a rozlícený dav zastavit a tak vůdce davu Maillard se svými lidmi invalidy i Švýcary zmasakroval. Sám raněný markýz de Launay byl odvlečen na pařížskou radnici a následně na Gréveském náměstí krutě ubit, jeho hlava byla nabodnutá na hrot píky a nesená jako symbol vítězství "lidu" v průvodu do Calais-Rayleu.
Toto byl počátek velké francouzské revoluce, kdy postupně dochází k likvidaci monarchie, k odstranění symbolů království, kterými byli např. královské řády. Ale již brzy revoluční vůdci poznávají, že nějaká viditelná odměna pro zasloužilé bojovníky, která by byla viditelná a inspirující chybí. Nejprve se veřejně udělovanými odměnami stávají čestné zbraně, šavle, pistole i pušky, ale již záhy se objevuje i občanská dekorace. Jednou ze zajímavých medailí, kterou zde chceme popsat je:
Zlatá medaile pro vojáky francouzské gardy za dobytí Bastily
Medaile byla založená dne 5.srpna roku 1789 a byla určená pro vojáky Francouzské gardy, kteří se podíleli na dobytí Bastily a v těchto bojích se vyznamenali. Medaili vydala pařížská obec a definitivní schválení je zde dne 1.září 1789.
Medaile byla ražená ze zlata (22karátů) a tvoří ji kosočtverec o rozměru 30 mm na výšku a 21 mm na šířku. Hroty kosočtverce jsou ve vodorovné ploše a dole opatřeny plochými kuličkami. Horní hrot je opatřen silnější ouškem se závěsným kruhem pro stuhu. Při okraji kosočtverce je na lícové straně rozložený nápis do všech čtyř stran: IGNORANT NE/DATOS NE/QUISQUAM/SERVIT ENSES (Nevěděli, že meče byli dány těm, kdo již nebyli otroky). Toto je verš z básně Marca Annaueusa Lucana (39-65 n.l.), římského básníka, který vydal v době císaře Nerona epos Pharsalia, nebo-li Bellum civile (Občanská válka).
Ve středu lícové strany je umístěn hrotem vzhůru meč, který protíná ve středu medaile vavřínový věnec. Rubní strana dekorace je stejná. Při okraji je však nápis LA LIBERÉ/CONQUISE/14.JUILLET/1789 (Svoboda dobyta 14.července 1789). V ploše ve středu v horním rohu je vidět část roztrženého řetězu, v samém středu dekorace je zbytek tohoto řetězu se dvěmi vězeňskými koulemi a visacím zámkem. Medaile se nosila na úzké 23 mm široké stuze, napůl modré a napůl červené. Medaile v originálu je v našich sbírkách neznámá. Existuji však odražky ve stříbře či bronzů, které se jako romantická připomínka dobytí Bastily vyráběli, prodávali a nosili hlavně po roce 1870 jako připomínku vítězství, svobody a snad i svornosti.
Literatura:
Paul Rulier: Decorations des Vaingueurs dee Bastiille
S.K.Neuman: Francouzská revoluce
Václav Měřička: Francouzské revoluční medaile
Poznámka: Pojednání o této vzácné medaili je volně přepracování článku našeho význačného faleristy pana Václava Měřička, který byl velkým znalecem problematiky řádu a vyznamenání Francie
Historie pařížské Bastily je stará neb byla postavená v roce 1370 za vlády krále Karla V. A byla předurčena k ochraně jednak města, ale hlavně obchodních zájmů panovníka. Stavitelem pevnosti by Hugues Aubrion z Dijonu, který se stal dokonce prvním vězněm Bastily. V osmdesátých letech osmnáctého století ztratilo opevnění svůj původní význam. V době revolučního kvasu tvořili posádku jen invalidé a vězeňští dozorci. Velitelem Bastily byl markýz De Launay. V kritických dnech před 14.červencem roku 1789 byla posádka ještě posilněna o 40 Švýcarů z pluku Salis-Samadenava, které do Bastily poslal vojenský velitel Paříže Benseval.
14.července 1789 se pařížský lid, či spíše pařížská lůza shromaždovala u zdí pevnosti neb se cítila ohrožena ve svých občanských právech. Na vysoké zdi bylo stříleno z pušek a velitel byl vyzýván k otevření pevnosti a k výdeji zbraní a střeliva, které bylo uloženo ve sklepích. Bylo požadováno odstranění děl, které byli umístěny ve věžích pevnosti. Při vyjednávání snad došlo z nedorozumění k napadení parlamentářů. Rozlícený dav proto zahájil obléhání pevnosti. Občané byli posíleni dvěma oddíly francouzské gardy, které velel Huli a Elie. Dochází k útoku na pevnost, v této prudké bitce, kde bylo ihned zabito asi sto mužů, posádka sama vyzvala guvernéra k odevzdání pevnosti. Hilin, který kapitulaci přijal však nedokázal hysterický a rozlícený dav zastavit a tak vůdce davu Maillard se svými lidmi invalidy i Švýcary zmasakroval. Sám raněný markýz de Launay byl odvlečen na pařížskou radnici a následně na Gréveském náměstí krutě ubit, jeho hlava byla nabodnutá na hrot píky a nesená jako symbol vítězství "lidu" v průvodu do Calais-Rayleu.
Toto byl počátek velké francouzské revoluce, kdy postupně dochází k likvidaci monarchie, k odstranění symbolů království, kterými byli např. královské řády. Ale již brzy revoluční vůdci poznávají, že nějaká viditelná odměna pro zasloužilé bojovníky, která by byla viditelná a inspirující chybí. Nejprve se veřejně udělovanými odměnami stávají čestné zbraně, šavle, pistole i pušky, ale již záhy se objevuje i občanská dekorace. Jednou ze zajímavých medailí, kterou zde chceme popsat je:
Zlatá medaile pro vojáky francouzské gardy za dobytí Bastily
Medaile byla založená dne 5.srpna roku 1789 a byla určená pro vojáky Francouzské gardy, kteří se podíleli na dobytí Bastily a v těchto bojích se vyznamenali. Medaili vydala pařížská obec a definitivní schválení je zde dne 1.září 1789.
Medaile byla ražená ze zlata (22karátů) a tvoří ji kosočtverec o rozměru 30 mm na výšku a 21 mm na šířku. Hroty kosočtverce jsou ve vodorovné ploše a dole opatřeny plochými kuličkami. Horní hrot je opatřen silnější ouškem se závěsným kruhem pro stuhu. Při okraji kosočtverce je na lícové straně rozložený nápis do všech čtyř stran: IGNORANT NE/DATOS NE/QUISQUAM/SERVIT ENSES (Nevěděli, že meče byli dány těm, kdo již nebyli otroky). Toto je verš z básně Marca Annaueusa Lucana (39-65 n.l.), římského básníka, který vydal v době císaře Nerona epos Pharsalia, nebo-li Bellum civile (Občanská válka).
Ve středu lícové strany je umístěn hrotem vzhůru meč, který protíná ve středu medaile vavřínový věnec. Rubní strana dekorace je stejná. Při okraji je však nápis LA LIBERÉ/CONQUISE/14.JUILLET/1789 (Svoboda dobyta 14.července 1789). V ploše ve středu v horním rohu je vidět část roztrženého řetězu, v samém středu dekorace je zbytek tohoto řetězu se dvěmi vězeňskými koulemi a visacím zámkem. Medaile se nosila na úzké 23 mm široké stuze, napůl modré a napůl červené. Medaile v originálu je v našich sbírkách neznámá. Existuji však odražky ve stříbře či bronzů, které se jako romantická připomínka dobytí Bastily vyráběli, prodávali a nosili hlavně po roce 1870 jako připomínku vítězství, svobody a snad i svornosti.
Literatura:
Paul Rulier: Decorations des Vaingueurs dee Bastiille
S.K.Neuman: Francouzská revoluce
Václav Měřička: Francouzské revoluční medaile
Poznámka: Pojednání o této vzácné medaili je volně přepracování článku našeho význačného faleristy pana Václava Měřička, který byl velkým znalecem problematiky řádu a vyznamenání Francie