Sasko-Ernestínský domácí řád

Vévodský saský Ernestínský řád:


Vévoda Bedřich I.Sasko-gothajský a Altenburský založil roku 1690 na počest svého otce Arnošta Zbožného řád Německé přímosti s řádovým heslem: FIDELITOR ET CONSTANTER. Řád byl však zapomenut a obnoven až dne 23.prosince 1833 a to třemi saskými vévody (Sasko-Altenburg, Sasko-Coburg-Gotha, a Sasko-Meiningen). Dle statutu tohoto řádu je možno řád udílet jen s vědomím ostatních vévodů a to buď najednou, nebo po schválení ostatních.


Kříž je bílé smaltován(viz obrázek), osmihrotý. Na koncích zakončený kuličkami. Kříž má ve svém středu medailon s poprsím Arnošta. (Ernest 1464-1486) V modrém mezikruží je řádové heslo FIDELITER ET CONSTANTER(Věrně a stále). Mezikruží je lemováno zeleně smaltovaným věncem, který je 6x křížem převázaným zlatými páskami. Mezi ramena kříže jsou vloženy zlatí kráčející lvi a kříž je převýšen zlatou korunou. V reversu je na medailonu routový věnec. Mezikruží nenese žádné řádové heslo, jen datum založení řádu, 25.Dezember 1833. Stuha je červenofialová s dvěmi zelenými pruhy po jednom na každém okraji. Za vojenské zásluhy a statečnost se řád doplňoval meči.


Řád se po úpravě z roku 1864 dělil do 5.tříd:
Velkokříž
Komtur I (doplněn hvězdou)
Komtur II.třídy
Rytíř řádu.


Po roce 1864 se rytíř člení na :
Rytíře I.třídy ve zlatě
Rytíře II.třídy ve stříbře.(od roku 1864)


V případě,že je řád udělen Za statečnost v boji, je dubový věnec nahrazen vavřínem. Nositel velkokříže byl automaticky povýšen do dědičného šlechtického stavu.
Řád po roce 1918 nezanikl a jako rodinný řád se může udělovat dodnes.

Literatura:
Jorg Nimmergut: Deutsche Oeden