Rozvoj tankových sil DRRA

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 3.346,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 374 příspěvků vloženo, 1194 editováno a 408 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Rozvoj tankových sil DRRA

Tankové výrobní podniky v SSSR a programy rozvoje po roce 1929

    Avatar
    Rozvoj tankových sil DRRA


    Jelikož situace tankových sil v roce 1928 byla zoufalá (45 tanků Taylor-Medium Mk A Whippet, 12 tanků Ricardo-Mark V. a 33 tanků M-Renault 17 a Russkij Reno ve stupni opotřebení 60-99%)v roce 1929 vypracoval Generální štáb DRRA pod vedením V.K Trifianova a N.M.Rygovského "Program tankového a automobilního vyzbrojení DRRA". Program byl schválen a nařizoval minimální plán výroby tanků v první pětiletce na 3 500 ks, ale v roce 1932 již !!! 10 000 ks. Plánovaly se konstrukce a výroba obrněných prostředků ve třech kategoriích.
    Tanky - malé (lehké) pro mechanizované jednotky pro obkličovací operace, střední (manévrovací) pro vytváření průlomů, velké (těžké) pro operace proti silně opevněným cílům a speciální.
    Samohybná děla - kolová i pásová pro podporu tanků, PL obranu, ničení opevněných pozic a PT boji.
    Obrněné transportéry - k převozu pěchoty, munice, PHM a jiného vybavení na bojišti.
    S přibýváním vyrobených tanků byly postupem času (1933) vytvořeny tři tankové sbory (tabulkově po 500 tanků, 215 obrněných automobilů a 60 samohybných děl) v Leningradském, Ukrajinském a Moskevském vojenském okruhu a pokračovalo vytváření mechanizovaných brigád (250 tanků)a pluků, i mechanizovaných oddílů pro jezdectvo.


    V polovině roku 1933 byl vyhlášen druhý "tankový program", v souvislosti s druhou pětiletkou, který se zaměřil spíše na samohybné dělostřelectvo (prototypy i malé série od 37 do 107!!! mm) např. SU-2, SU-6, SU-12. Jako platforma se většinou používaly podvozky stávajících tanků, méně již automobilů. V té době již probíhala sériová výroby tanků BT a T-26 a armáda také dostávala i tanky T-37, T-38, T-28 a těžké T-35.


    Třetí "Tankový program" na období 1938-1945 byl vyhlášen v době Stalinových čistek v armádě i konstruktérských kruzích. Přihlížel už i k bojům ve Španělsku a kladl důtaz na zvýšení odolnosti pancíře, zlepšení jízdních vlastností a dojezdu a zvýšení palebné síly. Byly doporučeny tři druhy tanků - za T-28 a T-35 tank se silným pancéřováním a výzbrojí, za BT a T-26 zakladní tank pro společné operace a za T-37 a T-38 průzkumný tank.


    Při obrovské industrializaci v první pětiletce a vzniku nového těžkého průmyslu vznikaly i nové závody pro vojenskou výrobu. Ty, které vyráběly tanky a závody s nimi kooperující byly v roce 1932 podřízeny společnosti Specmaštrjest (ředitel K.Nejman).


    Zdroj:
    Janusz Magnuski, Maksym Kolomijec - Rudý Blitzkrieg, nakladatelství Bonus A, Brno 1996
    Práce různých autorů
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/84993#313548Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Továrny vyrábějící tanky a obrněnou techniku 1929-1934


    Leningrad (Sankt Peterburg)


    -Továrna č.232 Bolševik ( bývalá Obuchovská továrna - do roku 1922) ředitel D.F.Ustinov, hl. konstruktér E.G.Rudjak - výroba T-18, T-26 (první série),T-27 a tahače Bolševik. Na konci třicátých let se stala hlavním dodavatelem velkorážných děl pro námořnictvo a pozemní vojsko.
    -Kirovovy závody č.100 (do 1922 Putilovská továrna, pak do 1934 Rudý Putilovec) ředitel I.Zalcman, hl. konstruktét O. Ivanov (popraven), po té Ž.Kotin - výroba T-28, kooperace na T-26, prototypy SMK a KV
    -Továrna č.174 Im.K.Vorošilova - v roce 1932 vyčlenena s továrny Bolševik, hlavní výrobce T-26
    -Továrna č.185 Im.S.M.Kirova - vznikla se Zkušebního konstrukčního odd. (OKMO) v továrně Bolševik, vyčleněna v roce 1934 - ředitel N.Barykov, hl. konstruktér S.Ginzburg, sídlo konstrukční kanceláře N.Dyrenkova a N.Obuchova - výroba experimentálních konstrukcí a prototypů
    -Ižorský závod v Kolpinu - ředitel N.S.Kazakov - výroba pancéřové oceli a plátů, vývoj obrněných automobilů, traktorů, tanků a vlaků. Výroba tankových věží (např.BT-5), lehkých OA D-8, D-12, FAI a středních OA BAI, BA-3 a BA-10


    Moskva


    -Továrna č.37 Im. S.Ordžonikidze, později MTZ - reditel N.Levitansij, hl.konstruktér N.Astrov - hlavní výrobce T-27, T-37 a tahačů T-20 Komsomolec. Výroba prototypů T-41, T-43, T-39 a T-40
    -Továrna Im. V.Stalina(OMO, po té ZiS) - výroba částí tanků a OA, výroba nákladních automobilů
    -Továrna č.38 v Mytišči - projekční a konstrukční práce na prototypech


    Charkov


    -ChPZ Im.Kominterny, továrna č.183 - ředitel J.Maksariev, hl. Konstruktér M.Koškin - výroba T-24, jediný výrobce řady BT a T-35. Projekce prototypů A-20 a A-30 (T-34), výroba tahačů Kommunar (licence Hannomag), Komintern a Vorošilovec
    -ChDZ, továrna č.75 - vyčleněný z ChPZ - ředitel A.Bruskyn, potom D.E.Kočetkov, hl. konstruktér j.Čupachyn - hlavní výrobce motorů V-2 (BT-7M, T-34, KV)


    Gorkij (Nižnyj Novgorod)


    -Automobilní závod Im. V.Molotova (GAZ) - výroba podvozků pro D-8, D-12, FAI, BA-10, BA-6, BA-9 a BA-20


    Stalingrad (Carycin, Volgograd)


    -STZ Im.F.Džeržinského - výroba tahačů T-20 Komsomolec, STZ-3 a STZ-5, výroba zkušebních konstrukcí


    Čeljabinsk


    -ČTZ Im. J.V.Stalina - výroba pásových tahačů S-60 a S-65, sloužil jako záložní podnik pro tanky v případě války


    Zdroj:
    Janusz Magnuski, Maksym Kolomijec - Rudý Blitzkrieg, nakladatelství Bonus A, Brno 1996
    Práce různých autorů
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/84993#314025Verze : 1
    MOD
    Avatar
    Školství pro mechanizovaná vojska


    Tankový plán počítal s výrobou 3 500 vozidel a v roce 1932 byl pozměněn na 10 000 ks do konce roku (plán je sice plán, ale vyrobeno bylo pouze okolo 3 000 ks). Pro obrovský nárůst techniky chyběly samozřejmě vycvičené kádry. Od počátku roku 1930 začaly být masivně organizovámy kurzy a školy pro tankové specialisty.
    Pro nižší důstojníky byly otevřeny tyto školy (tří až čtyřleté, v roce 1937 přejmenované na Bronětankovyje učilišče s dvouletým studiem)- Orlovská tanková škola M.V.Frunzeho v Orlu v říjnu 1930 ,Saratovská tanková škola v Saratovu v roce 1931 (později nazývaná Pjervoje avtotraktornoje učilišče), Gorkovská tanková škola v Gorkém v roce 1932 a Uljanovská tanková škola V.I.Lenina v Uljanovsku ve stejném roce.
    Pro technické kádry vznikla v roce 1930 Škola automobilových techniků v Moskvě, od roku 1934 přejmenovaná na Školu tankových techniků, posléze Moskevskou technicko-tankovou školu. V roce 1938 byla přestěhována do Kyjeva. Stejná škola vznikla i v Leningradě a v Saratově (pro specialisty na těžké tanky).
    Od roku 1930 probíhaly v Leningradě Tankové zdokonalovací kurzy pro důstojníky jiných zbraní (MKUKS),od roku 1932 i v Moskvě a Žitomiru. Část tankových odborníků vyškolili němečtí specialisté podle dohody z 02/10/1926 v Kazaňské tankové škole (KAMA).
    Jako světová novinka byla v Moskvě v Kateřinských kasárnách roku 1932 založena specializovaná vysoká škola -Vojenská akademie mechanizace a motorizace (VAMM), pojmenovaná překvapivě Im.J.V.Stalina. Prvním náčelníkem byl Z.F.Zolberg (popraven), po něm M.J.Germanovič (popraven) a roku 1936 I.A.Lebeděv. Škola na několika fakultách zajišťovala celé spektrum oborů, od použití a strukturu tankových vojsk, přez logistiku až po vývoj nových konstrukcí.


    Zdroj:
    Janusz Magnuski, Maksym Kolomijec - Rudý Blitzkrieg, nakladatelství Bonus A, Brno 1996
    Práce různých autorů


    Hlavní budova VAMM
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/84993#314395Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Učebna VAMM - tanková teorie

    Zdroj: Janusz Magnuski, Maksym Kolomijec - Rudý Blitzkrieg, nakladatelství Bonus A, Brno 1996
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/84993#314408Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Organizace tankového vojska


    Na počátku třicátých let (1920) byly, z většinou ukořistěných tanků a obrněných automobilů, organizovány tkzv. Autotankové oddíly (4 až 6 tanků a obrněná auta), přidělované jednotlivým vojenským okruhům. Jejich struktura se časem měnila, byly v nich zvyšovány počty obrněných aut (nové tanky nebyly) a v roce 1923 přibyla pěchota na náklaďácích. O rok později byly sloučeny pod vedení L.Trockého a staženy do Moskvy do Eskadry tanků, aby další rok byly reorganizovány na plukovní systém (čtyři školní pluky). Celkový počet tanků zůstával stejný, jen opotřebovanost a poruchovost se zvyšovala. Jedinou výraznější obrněnou silou DRRA v této době byly obrněné vlaky.
    Situace se začala pomalu měnit v roce 1929, kdy započala, s velkými problémy a množstvím vozidel vrácených zpět do továren, sériová výroba T-18 (MS-1) a byl vyhlášen "První tankový program". V listopadu 1929 bylo vytvořeno Velitelství motorizace a mechanizace, pod které spadal zatím jen Zkušební mechanizovaný pluk (vel. K.B.Kalinovskij). O rok později byl rozšířen na mechanizovanou brigádu, v roce 1931 byla vytvořena druhá a již o dva roky později jich bylo v DRRA pět. Nedosahovaly však tabulkových stavů (250-300 tanků).


    V roce 1933 se vzhledem k sílícímu nebezpečí se strany Japonska začaly začleňovat do stavů střeleckých divizí na Dálném východě tankové prapory a zřizovaly motorizované pluky obrněných automobilů. Velkých tempem (co továrny stačily) se posilovaly i "předuralské" vojenské okruhy. V lednu 1935 již bylo ve stavu DRRA (dle Dějin Velké vlast. války, díl I) přes 10 000 tanků a tančíků všech druhů a skoro 500 obrněných automobilů, zařazených do čtyř mechanizovaných sborů, šesti mechanizovaných brigád a velkého množství menších jednotek (10-40 ks) přiřazených ke střeleckým divizím. Další tankové jednotky stejné velikosti byly začleňovány do stavů jezdeckých divizí.
    Konečně mohla DRRA ukázat svou sílu i světu. V létě 1935 představila v obrovském cvičení pro zahraniční diplomaty 800 tanků, 500 letadel, 25 000 koní a přes 75 000 mužů. O rok později u Minska už to bylo okolo 1 000 tanků. A propaganda fungovala.


    Bojové operace


    Do počátku evropských operací se tankové jednotky DRRA po občanské válce v Rusku a válce s Polskem účastnily těchto bojových operací.
    - Operace proti "basmačským bandám" v střední Asii - oblasti Kazašské SSR v třicátých letech - použity obrněné automobily a v konci i tančíky T-27.
    - Konflikt na východočínské železnici (stanice Mandžurie a Džalajnor) - listopad 1929 - použity tanky T-18 (MS-1)
    - Občanská válka ve Španělsku (1936-1939)- nasazeny obrněné automobily FAI, BA-3 a BA-6 (celkem přes 100 ks), tanky T-26 (100 ks) a později BT-5 (asi 50 ks) v dobrovolnických formacích na straně republikánů, v průběhu války ukořistěné tanky používali i nacionalisté.
    - Jezero Chasan - srpen 1938, Chalchyn Gol - červenec a srpen 1939 - nasazeny obrněné automobily BA-20, BA-6, BA-10, tanky T-26 , BT-2, BT-5, BT-7, OT-130 a SU-5.


    Zdroj:
    Janusz Magnuski, Maksym Kolomijec - Rudý Blitzkrieg, nakladatelství Bonus A, Brno 1996
    Práce různých autorů
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/84993#314719Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Diagram výroby typů tanků v SSSR od občanské války do roku 1941



    Zdroj:
    SOJANKIN A.G, PAVLOV M.B., PAVLOV I.B., ŽELTOV I.G.: Sovetskije ljogkie tanki 1920-1941, Cejchgauz 2007, Moskva

    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/84993#316832Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Celková produkce předválečných sériových tanků v SSSR v letech 1931-1940


    Typ tanku 1931 193219331934193519351937193819391940Celkem
    T-27 3931 6931 242 - - - - - - -3 328
    T-37 - -1259561 603661 -- - -3 345
    T-38 ------1 046-1821121 340
    T-26 10013731 6161 4441 345373551 1 091 1 401 1 61310 907
    BT -3961 0051 1055001 049 7771 890-1 3418 063
    T-28 - -415032101399613113 503
    T-35- -21071510116-61
    Celkem 4933 462 4 0313 5653 4872 1992 4233 0881 720 3 07927 547



    V tabulce jsou uvedeny všechny typy sériově vyráběných tanků (standardní, plamenometné, mostní, teletanky, velitelské), nikoliv však samohybná děla na jejich podvozcích.


    Zdroj:
    KOLOMIJEC Maksim:T-26-ťažolaja suďba legkogo tanka, Eksmo, Moskva 2007
    SOJANKIN A.G,PAVLOV M.B., PAVLOV I.B.,ŽELTOV I.G.:Sovetskije legkie tanki 1920-1941,Cejchgauz, Moskva 2007
    MAGNUSZKI Janusz, KOLOMIJEC Maksim:Rudý Blitzkrieg, nakladatelství Bonus A, Brno 1996
    PEJČOCH, Ivo, PEJS, Oldřich: Obrněná technika 3, SSSR 1919-1945 I.část, ARES, Praha 2002
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/84993#316834Verze : 0
    MOD