Gemrot, Fridolín

plukovník Fridolín Gemrot

* 02.11.1918, Rychvald (okr. Karviná)
+ 06.01.1990, Ostrava

- příslušník RAF

V některých pramenech uváděn také jako Frydolín, František, Gemrod

po 15.3.1939 společně s bratrem převáděl vojáky a civilisty do Polska

21.6.1939 po prozrazení jejich odbojových aktivit společně se svým bratrem Josefem překračují hranici do Polska a hlásí se u čs. vojska v Krakově

25.7.1939 odjíždí s podepsaným závazkem k cizinecké legii na lodi Chrobry do Francie

do 2.8.1939 po přistání ve Francii se vlakem přes Lille, Marseille a odtud lodí přes Oran dostává na základnu cizinecké legie v Sidi Bel Abbes

2.8.1939 vojínem 1.pěšího pluku cizinecké legie

po 1.9.1939 přes Oran přepraven lodí do Francie

26.9.1939 presentován u čs. vojska v Agde jako vojín 3. pěšího pluku,

1940 ve Francii povýšen do hodnosti svobodníka

17.7.1940 na lodi Neuralia připlouvá do Anglie, presentován u čs. vojska v Anglii, přihlásil se dobrovolně k letectvu

léto 1940 přijat k RAF pod číslem 787829 a odeslán navigátorský výcvik, později vycvičen také jako radiooperátor, po výcviku zařazen k 68. noční stíhací peruti

7.8.1942 jejich letadlo pilotované F/Sgt Adamem sestřeluje německý Do 217

18.8.1943 se stejným pilotem sestřelují a pravděpodobně sestřelují 2 Do 217

30.07.1944 sestřelují nad Severním mořem V-1

květen 1945 válku ukončil v hodnosti rotmistra

Za dobu svého působení u 68. perutě se podílel jako Radar operator na sestřelení 2 letadel jistě, 1 pravděpodobně a 1 sestřelená V-1

po 1990 povýšen na plukovníka

6.1.1990 umírá v Ostravě

Jeho rodiče za války byli internováni v táboře Svatobořice.
Bratr Alois se zapojil do odboje a 13.10.1944 byl zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře.
Bratr Josef Gemrot byl také příslušníkem čs. zahraniční armády a byl ve výsadku Calcium vysazen na naše okupované území v roce 1944.



Zdroj: http://www.lib.cas.cz/parasut/gemrot.htm , www.knih-havirov.cz , www.laarbruch-museum.net , http://www.consit.cz/sl/vk_panel31-35.html
, aces.safarikovi.org

Můj projev při příležitosti odhalení pamětní desky Fridolínu Gemrotovi.



Vážení spoluobčané, vážení hosté.


Před malou chvílí jsme byli svědky slavnostního odhalení pamětní desky jednoho z významných občanů obce Hrabová, válečného hrdiny 2. světové války, plukovníka i. m. Fridolína Gemrota.


Jsem poctěn, že zde mohu připomenout tuto neprávem pozapomenutou osobnost našeho protifašistického odboje.


Fridolín Gemrot se narodil 2. listopadu 1918 v Rychvaldě. Rodná obec si jej dodnes připomíná na pamětním obelisku spolu s dalšími rodáky, účastníky 2. světové války.


Nejmladší z 5 potomků Jana Gemrota, šafáře velkostatku hraběte von Starhembergera a jeho manželky Anny, je v některých dokumentech uváděn i jako Frydolín či František.


Poté, co absolvoval obecnou a měšťanskou školu, našel práci v dříve jmenovaném velkostatku a od roku 1938 začal pracovat na koksovně jámy Ignát (dnes Šverma) v Ostravě-Mariánských Horách. Na jaře téhož roku narukoval k 5. praporu Hraničářského pluku 4 v Háji ve Slezsku, kde absolvoval radiotegrafický kurs a po Mnichovu sloužil i u 107. hrubého dělostřeleckého pluku v Olomouci.
Obsazení Těšínska na podzim roku 1938 pro něj znamenalo nucený odchod z rodné obce. Naštěstí nalezl útočiště u své sestry Jany v Hrabůvce u Ostravy.


Po okupaci zbytku Československa v březnu 1939 se s bratrem Josefem okamžitě zapojil do odboje a stal se součástí skupiny, která převáděla Čechoslováky do Polska. Po zatčení jednoho ze spolupracovníků se v červnu 39 oba rozhodli pro útěk z vlasti.


V Polsku se Fridolín přihlásil na dosud fungujícím konzulátu v Krakově. Byl zařazen k vojenské skupině pod velením plukovníka Ludvíka Svobody a po podepsání závazku ke službě v Cizinecké legii zakrátko odplul do Francie.


Zde se stal legionářem s příslibem k přeřazení k československým jednotkám v případě vypuknutí války. Přes nechvalně proslulou pevnost St. Jean v Marseille se dostal do severní Afriky, kde podstoupil drsný výcvik. Naštěstí pro něj a jeho spolubojovníky, a bohužel pro celý svět, Němci 1. září 1939 napadli Polsko a o dva dny později do války vstoupili Francouzi a Britové. Jeho závazek k legii byl zrušen a vrátil se do Francie, kde byl v polovině listopadu zařazen do exilové Československé armády. Po přísaze byl přidělen k 8. rotě Pěšího pluku 1. Díky své kvalifikaci z předchozí vojenské služby sloužil jako velitel radiostanice.


Po napadení Francie hitlerovským Německem byla jeho jednotka počátkem června 1940 nasazena do bojů severovýchodně od Paříže. Ovšem rozkládající se francouzská obrana nebyla schopna odrazit německý nápor a jeho rota byla nucena za dramatických okolností ustoupit na jih Francie, odkud byla evakuována do Velké Británie.


Do Liverpoolu doplul 14. července, odtud se s ostatními evakuanty přesunul do Cholmodeley Park poblíž Chesteru. Po krátkém odpočinku se přihlásil k letectvu, ke kterému byl přijat. Prodělal výcvik pro radiotelegrafisty-střelce a následně i operační výcvik. Byl určen jako střelec na nočních stíhačkách Defiant, ovšem tyto stroje rychle zastaraly a byly již vyřazovány z výzbroje. Zároveň se ovšem začaly objevovat první radary použitelné přímo v letadlech. Absolvoval tedy další výcvik, tentokrát pro radarové operátory a po jeho ukončení byl v květnu 1942 konečně zařazen k bojové jednotce.


U 68. perutě Královského letectva se v té době soustředili téměř všichni naši noční stíhači a vytvořili zde dokonce čistě československou letku. Fridolín Gemrot vytvořil dvojici s pilotem Josefem Adamem. Přes počáteční nesoulad vytvořili velmi sehranou dvojici, které byly svěřovány ty nejnáročnější úkoly. A dostavily se i úspěchy. V noci ze 7. na 8. srpna 1942 svedli souboj s německým Dornierem Do 217. Po přesném navedení a neméně přesné palbě kouřící bombardér bohužel zmizel v mracích, a proto byl osádce přiznán pouze jako poškozený. Již po deseti dnech však přišel další úspěch. Potvrzené sestřely dokonce dvou německých bombardérů oslavoval i britský tisk.


Do října následujícího roku si již žádné vítězství nepřipsali. Tehdy dolétali svůj operační turnus a oba odešli na předepsaný odpočinek na nebojových postech. Seržant Gemrot jej strávil jako instruktor u výcvikové jednotky a následně jako spojař u československých perutí.


Blížící se invaze na kontinent znamenala návrat k bojovému létání. V květnu 1944 se vrátil k 68. peruti, aby se opět s pilotem Josefem Adamem zapojil do bojů. V druhé polovině roku 1944 a počátkem roku 1945 však již německé letectvo prakticky nepodnikalo žádné výpady na Velkou Británii a Němci ostrovy ostřelovali převážně létajícími bombami V-1. Sestřelení jedné z těchto střel si osádka Adam-Gemrot připsala koncem července 1944 nad Severním mořem.
Konec války znamenal pro československé letce vytoužený návrat do vlasti. Rotmistr Gemrot přistál na pražské Ruzyni počátkem srpna 1945. Zde se setkal s bratrem Josefem a zakrátko i se zbytkem rodiny, která útrapy okupace naštěstí přežila.


Pan Fridolín Gemrot byl koncem roku 1945 na vlastní žádost demobilizován a po krátké kariéře úředníka nastoupil k obnoveným Československým aeroliniím. Rok 1950 však pro něj, západního letce, znamenal vyhazov. Živil se jako dělník a v roce 1954 dobrovolně nastoupil do hornictví. Postupně fáral v Jáchymově a na Ostravsku. Po náročné práci na dolech Stalin a Paskov odešel počátkem 70. let do důchodu. Již koncem 60. letech se dočkal částečné rehabilitace, ale politických změn po listopadu 1989 se bohužel nedožil.


Zemřel 6. ledna 1990 a je pochován na místním hřbitově.


Nositel mnoha vyznamenání za svou odbojovou činnost byl v roce 1991 plně rehabilitován a in memoriam povýšen na plukovníka letectva.


Čest jeho památce.