Vyznamenání z hrobu Neznámého vojína

Vyznamenání z hrobu Neznámého vojína


Mgr. Květoslav GROWKA



O hrobu a vyznamenáních Neznámého vojína čas od času někdo cosi napíše, ale bohužel pokaždé se ve článcích i tzv. renomovaných historiků objevuji závažné odborné nedostatky a chyby, svědčící o absenci v oboru faleristika (J.Galandeuer: Hrob neznámého vojína v proměnách času, HV 2/1999 a M.Fiala-J. Hrdlička: Řády, medaile a vyznamenání ve sbírkách Archivu hlavního města Prahy, 1999). Jaká je tedy skutečnost?


Hrob Neznámého vojína, umístěný ve Staroměstské radnici (kapli) na Staroměstském náměstí v Praze od roku 1922 do roku 194l, se stal místem novodobých vzpomínkových rituálu Československé republiky. K nim také patřilo symbolické připínání stuh a udělování vyznamenán í tzv. Neznámému vojínovi, jenž byl in memoriam nositelem devíti československých a spojeneckých vyznamenání.


V noci z 22. na 23.10. 1941 vnikla do kaple Staroměstské radnice skupina příslušníků zbraní SS a ostatky Neznámého vojína, spolu s výzdobou, věnci, stuhami a vyznamenáními odvezla do Petschkova paláce, sídla gestapa. Zde byly uvedené předměty uloženy v trezorové místnosti, mezi ostatní věcmi zabavenými německou okupační správou českému domácímu odboji. V polovině dubna roku 1945 byly krabice s ostatky Neznámého vojína a dalšími předměty (vyjma vyznamenání) Němci odvezeny do Malé tereziánské pevnosti, kde se veškerá stopa po nich ztrácí.


Osud vyznamenání však byl naštěstí jiný, neboť kříže a medaile zůstaly pro dnešek zachovány. Ve sbírkách Archivu hlavního města Prahy se nachází specielní kazeta s devíti vyznamenáními, která zde byla Němci deponována v květnu 1940. Svědčí to o tom, že nacističtí okupanti příliš respektovalo vojenské tradice, tak, že nedokázali zničit evidentní uznání, jež Neznámému vojínovi náležela. Konečně k jeho ostatkům chovali až do roku 1941 veškerou úctu, tj. původní legionářskou tradici vzali za svou tím, že Neznámému vojínovi prokazovali vojenskými ceremoniály (kladením věnců a čestnými pochody) náležité pocty.


Po roce 1945 se Neznámý vojín na své místo v kapli Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí v Praze nevrátil. Vzhledem k tomu, že poválečné okolnosti svědčily v neprospěch čsl. západního odboje, byl vybrán za neznámého hrdinu voják východní fronty, jemuž bylo komunisty určeno pietní místo na vrchu Vítkově v Praze-Žižkově. Také původní vyznamenání Neznámého vojína se zde neobjevila, nýbrž zůstala deponována v AHMP.


VYZNAMENÁNÍ NEZNÁMÉHO VOJÍNA:


Československý Řád Sokola s meči
Československý Válečný kříž 1914 – 1918
Československá Revoluční medaile 1914 – 1918
Československá medaile Vítězství 1914 – 1918
Francouzský Válečný kříž 1914 – 1918
Italský Válečný kříž 1915 – 1918
Belgický Válečný kříž 1914 – 1918
Portugalský Válečný kříž 1914 – 1918
Rumunská medaile Za vojenskou statečnost I. třídy



Poznámka-prameny:
Michal Fiala - Jakub Hrdlička: Řády, medaile a vyznamenání ve sbírkách Archivu hlavního města Prahy Sciptorium, Praha 1999, strana 36n.


Autoři, kteří se specializuji na heraldiku, detailně popisují, jak vyznamenání vypadají, ale totálně selhali ve faleristice. I přes snadnou dostupnost literatury o čsl. Vyznamenáních tvrdí, že Čsl. Válečný kříž 1914-1918 je „pravděpodobně dekorace IV. třídy„ a stejnou nehoráznost potvrzují i u Válečných křížů Belgie a Francie.


Při popisu Čsl. Řádu M.R. Štefánka (Řád Sokola vůbec neznají) tvrdí, že odznakem řádu je „pětiramenný kříž„. Škoda těchto chyb jinak nádherně vypravené knihy.


Publikováno se svolením Mgr. Growky.