Řád Sv. Ducha

Ordre du Saint-Esprit
     
Název:
Name:
Řád svatého Ducha Order of the Holy Spirit
Název v originále:
Original Name:
Ordre du Saint-Esprit
Datum vzniku:
Date of Establishment:
31.12.1758
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.RRRR
Struktura:
Structure:
jeden stupeň one grade award
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
en.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Rad-Sv-Ducha-t87825#619818 Verze : 0
     
Název:
Name:
Řád svatého Ducha Order of the Holy Spirit
Název v originále:
Original Name:
Ordre du Saint-Esprit
Datum vzniku:
Date of Establishment:
31.12.1758
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.RRRR
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
-
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
en.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Rad-Sv-Ducha-t87825#619819 Verze : 0
Řád Svatého Ducha
Ordre du Saint – Esprit
Orden vom Hl. Geist
Tento velký a vznešený řád byl založen francouzským králem Jindřichem III. v roce 1578. Byl po vzoru velkých rytířských řádu zřízen jen v jedné třídě, stává se nejvyšším řádem království, jen vzácně byl udělován i hlavám států, případně hodnostářům království.
V době Velké buržoazní revoluce tento řád zaniká, své restaurace s krátké doby slávy se sice dočká po roce 1815, ale rokem 1830 končí udělování tohoto řádu, neb se mění i složení společnosti Francie. Plebejská společnost, která vzešla z buržoazní revoluce nepochopila jedinečnost a vznešenost tohoto nádherného a vzácného řádu.
Unikátní královský francouzský Řád Sv. Ducha na oválném medailonu.
Autor : Otto Semrád.
V bývalé a známé italské sbírce sběratele – faleristy A. Spady, která se stala později oběti vykradení, se nalézal mimořádně unikátní a vzácný exemplář nejvyššího francouzského královského Řádu Sv. Ducha ve formě oválného zlatého medailonu. Vzhledem k tomu, že je uveden rozměr této dekorace ve velikosti 25 mm (pokud kniha výše zmiňovaného sběratele správně uvádí ), mělo by se jednat o miniaturu nevelkého rozměru určenou nejspíše k běžnějšímu nošení řádovým rytířem na náprsní stužce či řetízku, místo typické modré velkostuha určené pro slavnostní příležitost. Tyto medailony Řádu sv. Ducha se začaly používat až za vlády krále Ludvíka XV. A tento je datován přibližně druhou polovinou 18. století.
Na lícové ploše medailonu, který má ozdobné ouško s kruhovým prstencem a spodní část zakončenou ozdobným ornamentem, je položen kompletní kříž Řádu Sv. Ducha v podobě jaká se zachovala až do zrušení Řádu v roce 1830.
Zlatý osmihrotý kříž s kuličkami na koncích a zlatými liliemi v úhlech kříže, je lemován bílým smaltem, na zlatých plochách ramen kříže jsou zeleně smaltované rozeklané plaménky. Na středovém zlatém medailonu je položena bíle smaltovaná holubice – symbol Sv. Ducha – se zlatými obrysy perutí a zlatou hlavou ( zde ovšem může jít i o odprýsknutí smaltu ).
Ze středu holubice na medailonu vybíhají do všech čtyř stran trojité zeleně smaltované plaménky. Na rubu medailonu je položena podoba francouzského Řádu Sv. Michala, se kterým je Řád Sv. Ducha úzce spjat. Všichni rytí Řádu Sv. Ducha jsou automaticky zároveň i rytíři Řádu Sv. Michala – nazývají se rytíři královských řádů – „Cheveliers des Orders du roi „, Podle barvy stuhy se nazývají i jako nositelé modré stuhy „Cordon bleu „ .
Řád Sv. Ducha určený pro vysokou aristokracii byl založen v roce 1578 Jindřichem III., posledním francouzským králem z linie Alois dynastie Kapetovců. Součástí Řádu byla i řádová kolana, kterou zde nebudeme přesně popisovat, ale zájemce lze odkázat na specializovanou literaturu. Nutno je říci, že její původní podoba byla používána do doby krále Jindřicha IV. a od doby panování krále Ludvíka XIII. Dostala s menšími změnami podobu jakou si uchovala až do zániku Řádu. Platí za jednu z nejkrásnějších řádových kolan vůbec. Po smrti nositele se dle stanov měla vrátit řádovému kancléřství. Těch několik originálu kolany, které se zachovaly, jsou až z doby restaurace Bourbonů ze začátku 19. století a nalézají se jednak ve veřejných sbírkách (Ermitáž v Petrohradě, Muzeum Čestné legie v Paříži, Světská klenotnice ve Vídni ) nebo jsou majetku potomků vysokých šlechtických rodů francouzské aristokracie, ze kterých se kdysi řádoví nositele rekrutovali. Takovéto kolany jsou například v rodech vévodů de Maily de Gramont, de la Rochefoucad, de Croy ( na zámku v Roleux v Belgii ) a na jiných šlechtických sídlech.
Další součástí Řádu Sv. Ducha kromě kolany s řádovým klenotem byla dekorace Řádového kříže na modré stuze, zprvu náhrdelní, později od konce vlády Jindřich IV. a hlavně pak za Ludvíka XIII. na velkostuze přes rameno, zpočátku jen krátké a úzké, jak lze vysledovat z portrétů. Ani originálů těchto Řádových křížů se mnoho nedochovalo, předrevoluční typy ( před rokem 1789 ) jsou absolutními unikáty, protože velká většina jich byla během revoluce zničena.
Řád Sv. Ducha měl i velice honosný řádový ornát na kterém byla kolana nošena. Nebudeme jej zde přesně popisovat, ale drahý látkový materiál je vyšit nádhernými vzory a skládá se z kombinace barev černé ,zelené a oranžové. Také těchto ornátů se zachovalo jen velmi málo. Asi nejstarší z nich je z doby krále Ludvíka XIV ., jenž je deponován ve sbírkách královského hradu WAVEL v polském Krakově. Tento ornát poslal francouzský král polskému králi Janu III. Sibirskému v rámci jeho jmenování a investitury do Řádu, konané dne 30. listopadu 1676 v Polsku ( VIII. Promoce za vlády krále Ludvíky XIV. ).
Snad jen díky tomu, že starý ornát zůstal po celou dobu v Polsku, unikl revolučnímu ničení ve Francii. Řádoví úředníci používali při slavnostech dle důležitosti a pořadí své funkce více či méně podobně zdobené ornáty, k nimž však nosili řádovou dekoraci na modré náhrdelní stuze. Na takové náhrdelní stuze nosili Řád i preláti – komandéři řádu, tj. vysocí církevní hodnostáři královské Francie – arcibiskupové a biskupové z kategorie duchovních pairu ( např. známý portrét kardinála Richelieu ), ale tito církevní hodnostáři nosili dekoraci, kde byl Rád Sv. Ducha, tzn. Holubice, oboustranně jak na líci, tak i na rubu .
Konečně součásti Řádu byla stříbrná řádová hvězda ve formě řádového kříže, z počátku stříbrným dracounem vyšitá, velkých rozměrů a určena jednak na řádový ornát a na černý plášť, jako součást společenského šlechtického oděvu. Později, od poloviny 18. století byla hvězda vyrobena ze stříbra a v té době posázena brilianty a s červeným rubínem místo zobáku holubice. Kovové stříbrné hvězdy byly pak běžně v období restaurace Bourbbonů .
Nařízením z počátku francouzské revoluce bylo nošení Řádu Sv. Ducha vyhrazeno pouze králi Ludvíku XVI ., ale zakrátko bylo definitivně zrušeno společně s ostatními vysokými starými francouzskými řády. Jak trefně poznamenávají ve své knize Collevile-Saint Christo „Les ordres du Roi „, bylo někdejší udělení Řádu Sv. Ducha s nošením modré velkostuha před revoluci téměř spolehlivým „paspartem „ pro guillotinu za revoluční hrůzovlády .
Poslední předrevoluční řádová promoce se konala za vlády krále Ludvíka XVI. dne 31. května 1789 v Paříži jako dvacátá třetí v pořadí a byly na ní jmenováni :
Karel Ferdinand de Bourbon, vévoda z Berry
Jindřich Karel hrabě Thiard ( byl zároveň i posledním rytířem jmenovaným před revolucí ) .
Po revoluci 1800 bylo uděleno francouzským králem Ludvíkem XVIII. A jeho bratrem a nástupcem Karlem X. ještě 130 Řádů Sv. Ducha, včetně řádových rytířů a prelátů – komanderů. Udělování začalo promocí v roce 1808 ještě za králova exilu, a skončilo těsně před další revolucí, sesazením krále Karla X. a zrušením i samotného Řádu (promoce na zámku v Tuileriích dne 31. května se konala tak jako tradičně na Svatodušní svátky ). Posledním rytířem, který zde byl jmenován a tím i v celé historii Řádu se stal Arthus Hugo, hrabě de Cossé, nejvyšší hofmistr panovníka .
Pravděpodobně vzhledem k rivalitě a po staletí trvajícímu nepřátelství mezi Habsburky a francouzskou královskou dynastii, nenajdeme mezi nositeli Řádu Sv. Ducha po celé dlouhé historické období žádného příslušníka Habsburského Domu, ale také téměř nikdo z řad vysoké aristokracie rakouského soustátí. První takové jmenování přišlo až vlastně v samém konci existence Řádu. V roce 1815 obdržel Řád Sv. Ducha císař František I. a následující rok i jeho syn, budoucí císař Ferdinand V., v téže promoci i generalisimus maršál Karel Filip kníže Schwarzemberg. Za řádového velmistrovství Karla X. v roce 1824 pak následuji arcivévoda František Karel, bratr císaře Františka I. a otec budoucího císaře Františka Josefa I. a v roce 1825 i rakouský kancléř Klement Lothar kníže Metternich. Pro úplnost můžeme dodat, že jeden rytíř Řádu Sv. Ducha žil a zemřel ve Vídni a tím byl poslední příslušník francouzské linie Lotrinského Domu Karel Eugen princ Lambese vévoda z Alboeuf ( byl promován na řádového rytíře dne 1.ledna 1777 ve Versailles ). Před francouzskou revoluci byl ve vojenských slubách Francie, ale nakonec skončil jako generál jízdy rakouské císařské armády a velitel císařské tělesné gardy arcierů. Byl též rytířem rakouského Řádu Zlatého rouna a komandérem Vojenského řádu Marie Terezie .
V českých sbírkách se nalézal královský francouzský Řád Sv. Ducha ve dvou známých šlechtických sídlech. Schwarzenbergův kompletní exemplář uvádí mezi ostatními vysokými evropskými řády pochopitelně i Řád Sv. Ducha ( kromě kolany, která se asi vrátila zpět ), jenž je v mimořádných sbírkách rodového zámku na Orlíku dodnes k vidění. Na zámku v Kynžvartě se zachovala pouze stříbrná briliantující řádová hvězda kancléře Metternicha, ta však bohužel byla spolu s ostatními vysokými řády vystavenými ve vitrině v jeho pracovně v roce 1974 ukradena .
Odznak Řádu Sv. Ducha mohl být pravděpodobně vzat za vzor pro vznik řádového klenotu Řádu sv. Januaria z roku 1738, který nechali zřídit příbuzní francouzských Bourbonů – neapolští Bourboni. Zlatý osmihrotý kříž s liliemy v úhlech, s bíle smaltovanými okraji kříže na zlatých plochách má rovněž rozeklané plameny, jenž zde jsou červeně smaltovány. Poprsí sv. Januarie v biskupském rouchu vyrůstá ze zlatých oblak a rovněž volně zasahuje na plochy ramen kříže .¨
Prameny a literatura :
Spada Antonoi : Onori e Glorie, díl III. Grafo Edizione, Brescia 1983
Měřička, V. A. : Orden und Auszeichnungen, Artia, 1966
Sainte-foix, M.de : Historie de l´Ordre du saint-Esprit. Paris
Bourdrier : Les Ordres Francaises, Paris 1927
Suchánek Jiří : Královské řády Francie, Heraldická ročenka, Praha 1977
Bernátova Irena : Ptaszcz kawalera orderu w. Ducha ofiarovany krolowi Janowi III. Sobieskemu. Krakov 1991


Poznámka :
Pan Otto Semrád patří mezi přední české i evropské znalce problematiky velkých rytířských a duchovních řádů. Na toto téma publikoval mimo jiné i v časopise SIGNUM Brno. Tento článek byl zveřejněn s laskavým svolením autora .
Řád Sv. Ducha - Ludvík XIII.

Ludvík XIII.
Řád Sv. Ducha - Osobní řád knížete Schwarzenberga, který je uložen na hradě Orlík!

Osobní řád knížete Schwarzenberga, který je uložen na hradě Orlík!
Řád Sv. Ducha - Řád Sv. Januara, odvozen od řádu Sv. Ducha? (viz poznámky v text )

Řád Sv. Januara, odvozen od řádu Sv. Ducha? (viz poznámky v text )
URL : https://www.valka.cz/Rad-Sv-Ducha-t87825#325897 Verze : 1
Poznámky :
l. Ve sbírce nynějšího potomka francouzského královského Domu Jindřicha hraběte Pařížského je podobný medailon, ale o rozměru 4 x 3 cm. V katalogu „De l´Ordre de Saint-Michel a la Legion d´honneur „, Amboise 1970 je pod položkou č. 120 uveden medailon s poznámkou, že jde pravděpodobně o dekoraci řádového úředníka. Žádný jiný pramen ani odborná literatura neuvádí, že by úředníci Řádu nosili tyto medailony. Přikláním se proto k údaji, který uvádí i A. Spada, že jde skutečně o atypickou miniaturní dekoraci řádových rytířů.
Literatura : Andre Damien -: Le grand Livre des Ordres de Chevaliere…., Editions Solar 1991.
Podle nejnovějších údajů, které se autorovi článku dostaly k dispozici, byly takové miniaturní medailony na kterých byla položena zmenšená podoba původního řádového odznaku v křížové formě, typické pro nošení na domácím či loveckém oděvu, což je dokumentováno dle dobových podobizen z 18. století a to i v případech jiných řádu, například Maltézských rytířů.
2. Zelené plameny ( jeden ze symbolů Řádu Sv. Ducha ) se vyskytovaly původně jen jako drobné zelené paprsky vyzařující z okrajových konců holubice ( viz krásný exemplář uložený v mincovním kabinetu Uměleckohistorického muzea ve Vídni ,který pochází přibližně ze 17. století a je jedním z nejstarších existujících kusů (. V první polovině 18. století a následně v době restaurace Bourbonů se tyto plaménkovité smalty na ramenech a medailonu kříže vizuálně ustálily s menšími či většími nuancemi v bohatosti rozvětvení, například do podoby jakou má exemplář uchovaný na zámku Orlíku, které najdeme i v knize V-. A. Měřičky : Orden und Auszeichnungen, Artia, Praha tabule č. 31. Existovaly ale i jiné exempláře s celou zeleně smaltovanou plochou, kromě bílého lemování a s plně zeleně smaltovaným medailonem. Ten býval zeleně smaltován i u některých typů řádových hvězd, ale tam se v mnoha případech jednalo o novoražby.
3. Řád Sv. Michala byl založen králem Ludvíkem XI. Na zámku Amboise roku 1469 jako šlechtický řád, ale i jako protějšek k Řádu Zlatého rouna králova mocného rivala burgundského vévody Karla Smělého. Po založení Řádu Sv. Ducha ztratil však na významu, byl novým řádem zcela zastíněn a odsunut ba druhé místo v pořadí. Od počátku měl s nim i společné řádové úředníky. Původně byl řád ve formě medailonu s výjevem Sv. Archanděla Michaela přemáhajícího ďábla, jakožto symbol zla. Nošen byl na koleně složené ze zlatých mušlí a uzlovitých provazců, ale jako méně honosná dekorace se vyskytl na černé náhrdelní stuze nebo jen na prostém řetízku. Od 17. století obdržel prakticky též záslužný charakter, neboť začal být udělován i význačným umělcům (malířům, literátům, hudebníkům a architektům ). Tehdy dostal také tvar kříže, shodný s Řádem Sv. Ducha i se zelenými smalty na plochách kříže a s kuličkami na hrotech, se smaltovanými oválnými a později j kruhovými medailony se svatomichalským výjevem na obou stranách kříže. Ve druhé polovině 17. století kříž definitivně nahradil kolanu řádu s oválným medailonem jako klenotem a také řádový oděv a Řád byl viditelně nošen na černé velkostuze bez hvězdy ( ale přesto se nějaké neoficielní řádové hvězdy v době restaurace vyskytly. Za restaurace Bourbuonu se objevili i odznaky náprsní na černé stuze s mašlí a kříž již postrádá kuličky na hrotech. Mimořádně vzácnou a ojedinělou poctou bylo udělení řádu na modré stuze Sv. Ducha. Řád byl zrušen s ostatními francouzskými královskými řády.
4. V Muzeu Čestné legie v Paříži je vystaven rozměrný obraz malíře J.B. van Loo z 18. století, zobrazující založení a první udělení Řád Sv. Ducha. Před trůnícím králem Jindřichem III. v řádovém rouchu poklekl první rytíř v pořadí Ludvík de Gonzaga vévoda z Nevers, obklopený řádovými úředníky ( velkodůstojníky ) ,oděnými též v příslušných úborech a nad celou tou scénou se vznáší v oblacích jasu holubice Sv. Ducha. Pří této první promoci dne 31. prosince 1578 v kostele Augustin v Paříži (Docent des Grandes-Auguszins-počáteční sídlo Řádu Sv. Ducha ), bylo jmenováno 24 rytířů a 8 prelátů-komandérů. Podobných rozměrných malířských kompozic, znázorňujících i pozdější promoce Řádu Sv. Ducha existuje ovšem více. Jen slavný francouzský portrétista Phillipe de Champaigne, který zemřel v roce 1674 a jeho dílna, namalovali tři obrazy s podobnými náměty. Nyní se tato díla nalézají v muzeích v Troyes, Grenoblu a Toulouse. Kopie obrazu z Grenoblu vytvořená v roce 1835 malířem F.X. Dupte je ve Versailles. Ba těchto obrazech velké historické, umělecké i dokumentární hodnoty jsou s malířskou přesnosti věrně zachyceny veškeré detaily na úborech příslušníků řádových úředníků s ostatními atributy řádových promocí .
5. Za krále Ludvíka XVI. byl zaveden tzv. malý kroj Řádu –„petit costume „, sestávající z vyšívaného fraku s řádovými motivy a s řádovou hvězdou, knoflíky fraku byly zlaté s bíle smaltovanou holubici. K fraku náležela velkostuha s řádovým odznakem. K tomu se nosil též plášť s podobnými motivy kratšího střihu s větší našitou řádovou hvězdou, na plášti ještě řádová kolana. Ludvík XVI. je v tomto kroji spodobněn na portrétu od slavného portrétisty Alexandra Roslina z roku 1782. Portrét dostal darem od tohoto panovníka polský král Stanislav August Poniatowski a nachází se v královském zámku ve Varšavě. Stejný úbor byl pak běžně užíván i v době restaurace Bourbonů.
6. Ve veřejných muzejních sbírkách v Evropě je uloženo celkem deset honosných řádových plášťů Sv. Ducha. Pařížský Louvre vlastní pět plášťů, z toho čtyři jsou pro řádové úředníky, po jednom mají: Muzeum Čestné legie Paříž ,muzeum Carnavalet Paříž, Umělecko-historické muzeum Vídeň, petrohradská Ermitáž a krakovský Wawel. Až na vídeňský po císaři Františku I. jsou všechny ostatní pláště z doby před francouzskou revoluci.
Prameny :
Ducourtal-Rey, Claudie – Du Pasguier, Isabele : Musíš Nacionále la Legion d´Honneur et des Ordres de Chevalerie, katalog-průvodce, Paříž 1982
Vergnet-Ruiz, J. : Les Peintures de l´Ordre du Saint-Esprit in : Revue du Louvre. 1962
Poděkování panu Otto Semrádovi za laskavé povolení k zveřejnění článků pro potřeby faleristů.
Řád Sv. Ducha - Řád Sv. Michala

Řád Sv. Michala
Řád Sv. Ducha - Řád Sv. Michala

Řád Sv. Michala
Řád Sv. Ducha - Kníže Metternich byl nositelem řádu Sv. Ducha

Kníže Metternich byl nositelem řádu Sv. Ducha
Řád Sv. Ducha - Velkokříž řádu Sv. Michala na černé velkostuze

Velkokříž řádu Sv. Michala na černé velkostuze
URL : https://www.valka.cz/Rad-Sv-Ducha-t87825#325919 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více