T-26 ChM
Na podzim 1932 začaly ve VAMM pod vedením posluchače Sidorenka práce na samohybném minometu na podvozku tanku T-26-1931. Do otevřené korby měl být namontován minomet 107 mm typu Stokes (zřejmě ChM-107 mm vz.1931), palebný průměr byl 30 min. Osádku vozidla tvořili dva muži, řidič- mechanik obstarával po sesednutí funkci nabíječe. Další integrovanou výzbroj tvořil kulomet DT, lafetovaný v předním pancíři, vlevo vedle řidiče. Vozidlo zůstalo ve stádiu projektu.
Tento projekt se podařilo dokončit zkušebním prototypem na podvozku vzor 1933 v roce 1934, vozidlo však nepřestálo zkoušky.
Dále na tomto úkolu pracovaly dvě skupiny - dílenská skupina 6. mechanizované brigády pod vedením Pticina v roce 1935, s minometem ChM-31 v levé věži tanku T-26-1931 s kruhovýn obstřelem. Vozidlo bylo v říjnu 1935 převezeno na zkoušky do Moskvy, o jejich výsledku nejsou zprávy.
Druhá skupina (Institut chemického výzkumu) vyprojektovala a vyrobila prototyp na základě tanku ChT-26 a minomet (ChM-31) byl umýstěn v levé části tanku (místo nádrží pro plamenomet). Po zkouškách v roce 1936 bylo objednáno 100 ks těchto vozidel v závodě č.174, výroba byla plánována na přelom let 1937-1938. Po smrti M.Tuchačevského byla objednávka stornována a další vývoj zastaven.
Zdroj
BARJATINSKIJ, M: Legkij Tank T-26,Broněkollekcija spec.no.2, Modělist-Konstrukťor, Moskva 2003
Na podzim 1932 začaly ve VAMM pod vedením posluchače Sidorenka práce na samohybném minometu na podvozku tanku T-26-1931. Do otevřené korby měl být namontován minomet 107 mm typu Stokes (zřejmě ChM-107 mm vz.1931), palebný průměr byl 30 min. Osádku vozidla tvořili dva muži, řidič- mechanik obstarával po sesednutí funkci nabíječe. Další integrovanou výzbroj tvořil kulomet DT, lafetovaný v předním pancíři, vlevo vedle řidiče. Vozidlo zůstalo ve stádiu projektu.
Tento projekt se podařilo dokončit zkušebním prototypem na podvozku vzor 1933 v roce 1934, vozidlo však nepřestálo zkoušky.
Dále na tomto úkolu pracovaly dvě skupiny - dílenská skupina 6. mechanizované brigády pod vedením Pticina v roce 1935, s minometem ChM-31 v levé věži tanku T-26-1931 s kruhovýn obstřelem. Vozidlo bylo v říjnu 1935 převezeno na zkoušky do Moskvy, o jejich výsledku nejsou zprávy.
Druhá skupina (Institut chemického výzkumu) vyprojektovala a vyrobila prototyp na základě tanku ChT-26 a minomet (ChM-31) byl umýstěn v levé části tanku (místo nádrží pro plamenomet). Po zkouškách v roce 1936 bylo objednáno 100 ks těchto vozidel v závodě č.174, výroba byla plánována na přelom let 1937-1938. Po smrti M.Tuchačevského byla objednávka stornována a další vývoj zastaven.
Zdroj
BARJATINSKIJ, M: Legkij Tank T-26,Broněkollekcija spec.no.2, Modělist-Konstrukťor, Moskva 2003