Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
URL : https://www.valka.cz/Jaros-Jiri-t88193#562539
Verze : 0
Reklama
Narozen 16.1.1896 Velké Meziříčí Zemřel 6.4.1943 Stuttgart
1907-1911 absolvoval reálné gymnázium ve Velkém Meziříčí 1911 začal studovat Státní průmyslovou školu v Brně 24.3.1915 ukončil studia maturitou 15.4.1915 zapsán u pěšího pluku 81 v Jihlavě, kde absolvoval krátký základní vojenský kurz říjen 1915 ukončil školu na důstojníky v záloze, byl jmenován kadetem a zástupcem velitele čety leden 1916 povolán na východní frontu 14.6.1916 na Zlaté Lípě raněn do ruky a u Hajvaronky na Strypě padl do ruského zajetí 26.7.1916 po uzdravení vstoupil v Dobrudže do srbského sboru dobrovolníků, kde byl s hodností poručíka ustanoven velitelem čety 28.3.1917 přešel jako důstojník, podporučík k československým legiím v Rusku do června 1917 pracoval jako náborový komisař a snažil se získat dobrovolníky pro československé legie od 1.7.1917 působil rok coby velitel čety u 7. střeleckého pluku, tzv. Tatranského, pak zastával funkci prozatímního velitele roty od září 1918 provizorního velitele praporu říjen 1918 jako velitel roty se zúčastnil bojů s bolševiky na sibiřské magistrále 30.6.1919 přemístěn ke štábu 2. střelecké divize a v hodnosti štábního kapitána ustanoven náčelníkem výzvědného oddělení říjne 1919 ve stejné funkci přidělen k operačnímu oddělení divizního štábu 20.6.1920 vrátil se do vlasti, už v hodnosti majora ruských legií, zůstal sloužit v československé armádě 1921 - 1923 vystudoval dvouletou Vysokou školu válečnou v Praze. V rámci studia absolvoval stáže u jezdeckého i dělostřeleckého pluku a také se zúčastnil cvičení Zemského vojenského velitelství v Praze. září 1923 po ukončení studií byl jmenován důstojníkem generálního štábu a přeložen k 6. divizi v Brně prosinec 1923 pracoval jako přednosta zpravodajského oddělení štábu Zemského vojenského velitelství Brno 1927 byl jako náčelník 12. divize odvelen do Užhorodu září 1931 působil ve funkci velitele slezského praporu pěšího pluku 26.10.1931 pak úspěšně složil zkoušku na plukovníka generálního štábu září 1932 byl přemístěn k ministerstvu národní obrany jako referent školského a výchovného oddělení červen 1933 povýšil na přednostu tohoto oddělení počátek 1934 sloužil ve velitelské funkci v Šáchách, na maďarsko-slovenských hranicích 30.9.1936 přešel do Znojma jako prozatímní velitel 24. pěšího pluku od 31. prosince 1936 definitivní velitel 24. p. pluku 1936 - 1939 vedle svých vojenských povinností se věnoval i žurnalistické a spisovatelské činnosti. Přispíval do Lidových novin a Důstojnických listů, byl redaktorem Vojenské výchovy a Legionářského sjednocení a spolurektorem Vojenského světa. Své vzpomínky na funkci emisara uveřejnil v knize "Povídky emisarovy". Ve svých povídkách zachycoval své zážitky z války, ale zabýval se i problémy ve společnosti. září 1938 - 31.7.1939 služba na demarkační čáře na Oslavansku a Jaroměřicku. Velitelství i prapor bylo v Moravských Budějovicích, kde pobýval i v době vyhlášení protektorátu Čechy a Morava a kde byl také 24. pluk rozpuštěn. srpen 1939 civilní zaměstnání nastoupil u pobočky Nejvyššího cenového úřadu v Brně březen 1939 po okupaci zahajuje podzemní boj proti okupantům, odbojová činnost Jarošovy skupiny se brzy rozšířila z Moravských Budějovic na Třebíčsko, Velkomezeříčsko a Hrotovicko. Jaroš začlenil svou skupinu do vojenské odbojové organizace Obrana národa, jejíž moravské ústředí sídlilo v Brně, vedené generálem Všetečkou. Jaroš převzal část jihozápadní Moravy, která zahrnovala okresy: Velké Meziříčí, Třebíč, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Jemnice, Jevišovice, Hrotovice a rovněž zbytek okresu Znojmo. Jaroš se stal krajským velitelem těchto okresů. Ve své funkci podléhal přímo generálu Slunéčkovi, kterému byla svěřena oblast celé západní Moravy. srpen 1939 civilní zaměstnání nastoupil u pobočky Nejvyššího cenového úřadu v Brně konec léta 1939 v kraji vybudována dokonalá organizační síť, sestaveny velitelské skupiny, vybráni lidé pro zvláštní úkoly, vypracovány všechny plány. Jaroš pro svou oblast vypracoval a vydal pokyny a plány, s nimiž byli členové seznámeni ještě předtím, než Hitler zaútočil na Polsko. listopad 1939 moravské ústředí prozrazeno a mnoho členů pozatýkáno 1.12.1939 brněnské gestapo zatklo Jiřího Jaroše. Jarošova manželka naštěstí stihla včas varovat generála Slunéčka, který se tak mohl na poslední chvíli ukrýt do podzemí. Jaroš byl zprvu vězněn na Špilberku v Brně, v Sušinových a Kounicových kolejích. do jara 1941 postupně gestapem pozatýkáno více než šedesát dalších Jarošových kolegů podzim 1941 po vyšetřování v Brně byl Jaroš se svými spolupracovníky převezen do polské Vratislavi, později do věznice v Kletschkaustrasse podzim 1942 vězni u Vrchního zemského soudu ve Vratislavi po skupinkách souzeni pro přípravy k velezradě a jiná provinění proti nacistickým říšským zákonům konec listopadu 1942 odvezen k berlínskému Lidovému soudu ve Stuttgartu. Ačkoliv byl Jaroš těžce nemocen, ve vězení v Ludwigsburgu se léčil na tuberkulózu, a uznán neschopným vazby, byl dál držen ve vězení. 14.12.1942 líčení před senátem Lidového soudu. Trvalo pět hodin, odsouzen k trestu smrti a kromě toho byl i zbaven českých práv. Rozsudek přijal Jaroš velice klidně, jen si přál, aby mohl zemřít jako voják, tedy být zastřelen. Nacisti ale jeho žádosti nevyhověli. 6.4. 1943 v pět hodin ráno popraven gilotinou po 1945 povýšen do hodnosti brigádní generál im memoriam
URL : https://www.valka.cz/Jaros-Jiri-t88193#327191
Verze : 1
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.