Obecně o tělesných gardách u habsburského dvora
Minimálně od počátku 16. století tvořily součást habsburského dvora gardové útvary. Jejich úkolem bylo zajišťovat bezpečnost panovníka, jeho rodiny a jimi obývaných sídel. Zatímco některé formace skutečně vykonávaly strážní úkoly, existovaly i takové gardové formace, které měly ceremoniální úkoly. Jednalo se o čestné útvary, jejichž posláním bylo spoluvytvářet lesk a prestiž císařského dvora ve Vídni. Až do doby vlády Marie Terezie existovaly jen dvě gardové formace - harcíři a trabanti.
Gardové útvary byly součástí dvora. V jejich čele stál plukovník gard, přičemž tuto funkci vykonával po většinu doby první nejvyšší hofmistr. Gardové jednotky spadaly částečně pod pravomoc prvního nejvyššího hofmistra, částečně pod pravomoc dvorní válečné rady. Velitel gardové jednotky měl v oblasti vnitřní služby stejné pravomoci jako majitel pluku pěchoty. Od roku 1917 přešly pravomoci prvního nejvyššího hofmistra na velitele první tělesné gardy harcířů, který tak od té doby zastával funkci plukovníka gard.
Gardové jednotky nepředstavovaly početně silné útvary. Svým charakterem se tak liší od gardových formací tak, jak je známe z Francie, Pruska či v modernější době ze Sovětského svazu.
Minimálně od počátku 16. století tvořily součást habsburského dvora gardové útvary. Jejich úkolem bylo zajišťovat bezpečnost panovníka, jeho rodiny a jimi obývaných sídel. Zatímco některé formace skutečně vykonávaly strážní úkoly, existovaly i takové gardové formace, které měly ceremoniální úkoly. Jednalo se o čestné útvary, jejichž posláním bylo spoluvytvářet lesk a prestiž císařského dvora ve Vídni. Až do doby vlády Marie Terezie existovaly jen dvě gardové formace - harcíři a trabanti.
Gardové útvary byly součástí dvora. V jejich čele stál plukovník gard, přičemž tuto funkci vykonával po většinu doby první nejvyšší hofmistr. Gardové jednotky spadaly částečně pod pravomoc prvního nejvyššího hofmistra, částečně pod pravomoc dvorní válečné rady. Velitel gardové jednotky měl v oblasti vnitřní služby stejné pravomoci jako majitel pluku pěchoty. Od roku 1917 přešly pravomoci prvního nejvyššího hofmistra na velitele první tělesné gardy harcířů, který tak od té doby zastával funkci plukovníka gard.
Gardové jednotky nepředstavovaly početně silné útvary. Svým charakterem se tak liší od gardových formací tak, jak je známe z Francie, Pruska či v modernější době ze Sovětského svazu.