Pamětní dekorace záložníků Petržalka

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 3.346,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 380 příspěvků vloženo, 1220 editováno a 384 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Pamětní dekorace záložníků Petržalka

    Avatar
    Po rozpadu císařství to bylo především Československo, která svoji vojenskou tradici chtělo odvozovat jedině a výlučně z tradice čs.legionářů. Snad v Čechách a na Moravě byla tato scestná myšlenka realizovatelná, ale problematika záložníků na Slovensku byla přece jen složitější. Není našim záměrem provádět statistiku kolik bylo slovenských legionářů, ale je faktem, že slovenští vojáci bojovali statečně a hrdinně a není známo mnoho případů, kdy slovenský voják zběhl k nepříteli. Naopak, seriozní historici vysoce hodnotí vojenskou zdatnost a loajalitu vojáků, kteří pocházeli z Horních Uher (Slovensko).

    Na Slovensku tedy nacházíme poněkud více pamětních veteránských dekorací, které mají vztah k Velké válce 1914-1918. Naši pozornost zaměříme na Bratislavu a blízké okolí, tedy na území, které bylo jednak slovenské, ale i maďarské a německé. Připomeneme si dekorace, které mají vztah k Bratislavě a Petržálke. Nejznámější z těchto pamětních a vzpomínkových dekorací je jistě :

    KŘÍŽ VOJENSKÝCH ZÁLOŽNÍKU Z PETRŽÁLKY

    Jde o prostý bronzový kříž, který má průměr 40 mm. Kříž je jednostranný. Tlapatá ramena mají na koncích ramen vojenskou symboliku (meče a granát s plamenem). Na horním rameni kříže je letopočet 1928 a na dolním rameni letopočet 1938. Letopočty odkazují především na vzpomínku světové války. Pamětníci (pan Karol Holásko z Bratislavy) mi vyprávěl, že již v roce 1928 byla založena organizace záložníků (veteránů) příslušníků l. světové války. Vlastní kříž však byl založen později, tedy opět k dalšímu kulatému výročí ukončení války 1918. Kříž byl nošen na stuze žluto-modré.


    Další a v tomto případě vzácně se objevující medaile je dekorace, která má vztah k Bratislavě.

    Medaile je ražena z obecného kovu a je patinována do barvy starého stříbra. Ražba není puncovaná ani jinak značená, jde o ražbu ČSR, která podléhala puncovnímu zákonu, musíme tedy vycházet z faktu, že pokud není puncovaná, nebude ani stříbrná. Váha medaile je 23,90g, průměr medaile 38mm. Na přední straně je vojenský motiv vojáka (hulán či husar na koni). Voják v ruce drží obnažený meč a u této kompozice vidíme i postavu raněného vojína, kamaráda. Opis na medaili (krácený) zní :

    PODPOR. SPOLOK VYSLUŽ. VOJAKOV BRATISLAVA - PETRŽALKA 7. VII. 1932

    Na zadní straně dekorace v ploše vidíme siluetu Bratislavského hradu a nábřeží Dunaje. V horní části je nápis německý :

    UNTERSTÜTZ VEREIN. GED. SOLDATEN

    Při okraji dolní části medaile je nápis maďarsky :

    SZOLGÁLT KATONÁK EGYESÜLETE

    STUHA : Stuha byla opět půlená, modro-žlutá, i černo-zeleno- žluté barvy. Dle upřesnění Ing. Klábníka, byla medaile nošena i na tak zvané slovanské trikoloře.


    V dalším případě sice nejde o medaili, která se přímo vztahuje k Bratislavě, ale je zajímavá především osobou generála Rastislava Štefanika. (viz obrázek)

    Připsáno 5. února 2010.

    Každá zajímavá dekorace si zaslouží naši pozornost a je jen velkým potešení doplnit již stávající text některých zajímavějších medailí.

    Je zásluha Ing. Klabnika, zkušeného sběratele ze Slovenska, který nám dodal upřesňující text k medaili záložníků.

    Na přední straně medaile je sousoší sv. Martina na koni, který mečem rozřezal svůj honosný plášť a podává jej polonahému žebrákovi, aby jej ochránil před chladem a zimou.
    V noci se mu ve sně zjevil Ježíš Kristus oblečený v polovině pláště, který daroval Martin žebrákovi.

    Sousoší je od známého rakouského sochaře Jiřího Rafaela Donnera z roku 1734 a je volně umístěné v boční lodi dominanty Bratislavy (Dom sv. Martina). Tento motiv sv. Martina, který je patronem vojáků, jezdců, kobářů, zbrojířů, patronem mnohých kostelů, farností, diecés i států si vybrali na svoji medaili vysloužilci z Petržalky.

    Martin se narodil v Panonií v městě zvaném Szombathely ve východním Maďarsku kolem roku 316 v pohanské rodině. Otec Martina byl vysokým vojenským hodnostářem (tribún), tato hodnost by se nechala přirovnat k hodnosti velícíého plukovníka vyšší samostatné jednotky.

    Rodiče se přestěhovali do Pavie v severní Italii. Marin ve věku 15-17 let je statečným a věrným vojákem, později se stává věřícím křesťanem. Umírá 8. listopadu 397. Tělo sv. Martina pochovali 11. listopadu na hřbitově za městem Tours. V současné době na tomto posvátném místě stojí velký a vznešený chrám, který je celý zasvěcený právě sv. Martinovi.

    Děkuji Ing. Klabnikovi za upřesnění a poděkování naše společné patří Bratislevskému sběrateli panu K. Holáskovi, který již bohužel není mezi námi.


    Prameny : Vlastní archiv.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/89018#331564Verze : 0
    Avatar
    Další zajímavou dekorací je velký odznak, který je zajímavý jako faleristický doklad toho, že na jižním Slovensku v Bratislavě a okolí byla problematice pamětních a veteránských dekorací věnována velká pozornost.


    Další dekoraci, kterou si zde představíme je velký odznak, který by mohl pocházet z konce Rakousko-Uherské monarchie, nelze ani vyloučit, že odznak byl zhotoven již po roce 1918. Pro tuto skutečnost hovoří např. to, že odznak je dvojjazyčný, slovensko - německý a zcela postrádá nápis v jazyku maďarském. Nálada mezi Slováky byla jednoznačně protimaďarská a tomu se nelze divit. Vzpomínky na boje s maďarskými bolševiky byly stále živé.


    Oválný odznak je vyražen ze slabého plechu, který byl pozlacený. Ve středu dekorace je na modrém na trojvrší (Matra, Tatra, Fatra) položený bíle smaltovaný slovenský dvojkříž v červeném poli, na této červeně smaltované ploše se nachází vojenský prapor (standarta). Jako symbol vojenské tradice nacházíme na modrých vrcholcích hořící dělostřelecký granát. Kolem medailonu je rozložený nápis:


    BRATISLAVSKÝ SPOLOK VOJANSKÝCH VYSLOUŽILCOV PRE PODPOROVANIE NEMOCNÝCH


    BRATISLAVAER KRANKENUNTER STÜTZUNGSTEREIN AUSGEDIENTER SOLDATEN


    Odznak měl na zadní straně jednoduchou jehlicí k upevnění na oděv. Další typ odznaku je poněkud masivnější a k upevnění na oděv sloužila spona.


    Odznak je i dokladem soudružnosti starých vojáků, jejich vzájemné pomoci v době nemocí a nouze. Spolková činnost bývalých vojáků Rakousko-Uherské armády se prolíná do práce vojenských veteránů i v nové Československé republice.


    Obrázky vloženy se souhlasem majitele odznaku.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/89018#336831Verze : 0
    Avatar
    Za přispění slovenských kolegů, jmenovitě pana A. Klabnika si v celé kráse můžeme prohlédnout medaile a kříže, na které jsme v úvodní části našeho pojednání upozornili.

    Po vzniku ČSR většina veteránských organizací si ve svém názvu ponechává název M.R. Štefanika a hrdě se hlásí k Československé republice. Obecné dekorace jsou vkusné, pečlivě ražené a mají pamětní a vzpomínkový charakter.

    V Čechách ani na Moravě se veteránským organizacím příliš nedařilo, neb celkem tvrdě a hlavně nesmyslně byla oficielní politická linie zaměřena jen na protihabsburský odboj. Bylo to jistě nepříjemné pro 90% těch našich předků, kteří s puškou v ruce bránili svoji vlast, Rakousko-Uhersko až do trpkého konce. Snad se nám časem podaří nějaké veteránské organizace, dekorace atd. prezentovat i zde.
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/89018#345458Verze : 0