V léčebně pro válečné veterány v Ústřední vojenské nemocnici v Praze zemřel ve čtvrtek 3. prosince 2009 farář Českobratrské církve evangelické Jan Jelínek.
Sedmadevadesátiletý podplukovník Svobodovy armády zachránil za druhé světové války na své faře v Kupičově na Volyni život desítkám lidí. Jeho seznam zachráněných osob se rozrostl až na dvě stovky. Volynští Češi přirovnávají jeho činy k těm, které v případě svitavského německého rodáka proslavil na filmovém plátně režisér Spielberg.
Jan Jelínek nikdy nedělal rozdíly mezi lidmi, ať byli jakéhokoli vyznání, národnosti, rasy či přesvědčení. Jeho fara se za druhé světové války stala útočištěm mnoha pronásledovaných, kteří mu vděčí za svůj život. Vždy věřil, že je pod ochranou boží. Židovským obyvatelům kovelského ghetta vozil potraviny i přes nebezpečí, že bude zajat německými hlídkami. „Nevím, proč jsem to dělal, prostě musel jsem,“ odpovídal na otázku, co ho bez ohledu na ohrožení vlastního života i života jeho blízkých vedlo obětavě pomáhat druhým lidem.
V roce 1944 se vypravil za blížící se frontou, aby nabídl dobrovolný vstup kupičovských občanů do Československé vojenské jednotky. Do armády vstoupil i se svojí manželkou. Za své názory, které nikdy neskrýval, byl v 50. letech několikrát vyšetřován StB a nakonec v roce 1958 odsouzen na dva roky vězení za pobuřování. Při práci v dole utrpěl těžký úraz páteře. Po propuštění pracoval deset let jako dělník, ale nikdy si na svůj osud nestěžoval.
Náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Vlastimil Picek ocenil 22. července 2008 podplukovníka Jana Jelínka Plaketou náčelníka Generálního štábu a Laudi Memorabilis za neokázalé a nezištné hrdinství a skutky, jimiž zachránil desítky lidských životů, nejen za druhé světové války, ale i v pohnutém poválečném období.
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=15475
Sedmadevadesátiletý podplukovník Svobodovy armády zachránil za druhé světové války na své faře v Kupičově na Volyni život desítkám lidí. Jeho seznam zachráněných osob se rozrostl až na dvě stovky. Volynští Češi přirovnávají jeho činy k těm, které v případě svitavského německého rodáka proslavil na filmovém plátně režisér Spielberg.
Jan Jelínek nikdy nedělal rozdíly mezi lidmi, ať byli jakéhokoli vyznání, národnosti, rasy či přesvědčení. Jeho fara se za druhé světové války stala útočištěm mnoha pronásledovaných, kteří mu vděčí za svůj život. Vždy věřil, že je pod ochranou boží. Židovským obyvatelům kovelského ghetta vozil potraviny i přes nebezpečí, že bude zajat německými hlídkami. „Nevím, proč jsem to dělal, prostě musel jsem,“ odpovídal na otázku, co ho bez ohledu na ohrožení vlastního života i života jeho blízkých vedlo obětavě pomáhat druhým lidem.
V roce 1944 se vypravil za blížící se frontou, aby nabídl dobrovolný vstup kupičovských občanů do Československé vojenské jednotky. Do armády vstoupil i se svojí manželkou. Za své názory, které nikdy neskrýval, byl v 50. letech několikrát vyšetřován StB a nakonec v roce 1958 odsouzen na dva roky vězení za pobuřování. Při práci v dole utrpěl těžký úraz páteře. Po propuštění pracoval deset let jako dělník, ale nikdy si na svůj osud nestěžoval.
Náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Vlastimil Picek ocenil 22. července 2008 podplukovníka Jana Jelínka Plaketou náčelníka Generálního štábu a Laudi Memorabilis za neokázalé a nezištné hrdinství a skutky, jimiž zachránil desítky lidských životů, nejen za druhé světové války, ale i v pohnutém poválečném období.
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=15475