10.05.2010 - Historikové odmítají dohady o hrdinství Čechů ve 2. sv. válce

Odborníci z Vojenského historického ústavu a Ústavu pro výzkum totalitních režimů sestavili statistiku která potvrzuje přínos většiny českých vojáků a odbojářů k porážce nacizmu.


zpravy.idnes.cz

Tak copak nám to duo Gazdík - Stehlík, Pat a Mat české vojensko-historické propagandy, připravilo nyní:
"každého druhého československého generála nacisté kvůli odboji popravili, umučili anebo věznili v koncentračním táboře, což se téměř vždy rovnalo smrti". Zajímavé.


Takže si to trochu rozebereme.
1) československých generálů, kteří této hodnosti dosáhli do srpna 1938, bylo přibližně 370;
2) každý druhý, to je 185 generálů. Ať počítám, jak počítám, jedná se o umělé navýšení ztrát mezi generály téměř o 600 %.


Z toho ovšem vyplývají jen dvě možnosti:
1) Mat falšuje historickou realitu a měl by vrátit diplom učitele dějepisu a ruštiny;
2) Mat neumí počítat a měl by vrátit maturitní vysvědčení.


P.S.
Toto jsem psal pozdě v noci, ve dne mne napadla ještě jedna možnost, také hezká:
3) Pat prostě Matův výklad nepochopil, zašmodrchal to, a Matovi je to jedno. Hlavně, že byl citován.


A JE TO!

Českoslovenští generálové meziválečného období, kteří zahynuli násilnou smrtí během okupace:
armádní generál - Bílý,
divisní generál - Doležal, Eliáš, Homola, Luža, Netík a Vojta,
brigádní generál - Dostál, Horáček, Kravák, Machačík, Mejstřík, Pavlík, Svátek, Šára, Untermüller, Volf, Všetička, Zahálka a Ždímal,
generál služeb - Haering, Kubáň a Spěváček.
To je 23 osob.
Generál František Bláha zemřel 21.5.1945 na následky pobytu v koncentračním táboře, generál Josef Zmek byl odvezen do koncentračního tábora (kde zahynul) za válečný zločin - popravu německých zajatců - na Sibiři*, generál Ludvík Fisher zahynul během spojeneckého bombardování, generál Rudolf Viest je nezvěstný (existuje i názor, že spolu s Golianem přežili a odvlekla je Směrš).
Pokud tedy s výše uvedenými výhradami započteme ke ztrátám i Bláhu, Viesta a Zmeka, máme celkem 26 generálů.


Takže jak se z tohoto množství stane každý druhý???



* Tuto informaci získal a publikoval před více než 10 lety právě E. Stehlík.

Neměli bychom ovšem zapomínat na československé generály meziválečného období, které má na svědomí, tak řečeno, druhá strana. A tím nemyslím generála Fishera, jednu z obětí bombardování:
- odvlečen Směrš - generál Vojcechovský;
- odsouzeni k smrti Národním soudem a popraveni - generálové Bartoš a Rychtermoc,
- zemřeli ve vězení - generálové Forbelský, Pešek, Podhajský a Šípek,
- přinucen k exilu - generál Prchala,
- záhadná "sebevražda" - generál Klecanda.
To je celkem sedm násilných úmrtí. Navíc minimálně jeden generál (Gustav Grosse) byl odsunut do Německa, přičemž nelze vyloučit, že jich bylo více. Nemáme zatím absolutně žádné informace po květnu 1945 o generálech Karlu Konopikovi a Arnoštu Hittlovi, kteří byli německé národnosti.


Stejně jako v jiných oblastech, nic nebylo jednoznačné. A počáteční insinuace všech, kteří nemají stejný názor, kterou byl článek zahájen, neudělá z nesmyslu realitu.

Mne spíš zaujala jiná věc, tedy to co je napsáno na podloženém (zřejmě čistě Stehlikově textu)
Počet Čechoslováků v boji
Východní fronta - 32 000
Západní fronta - 12 000
Střední východ - 1 000
Domácí odboj - 100 000 (partyzáni a členové odboje)
Jednak nevěřím že by na východě bojovalo 32 000 Čechoslováků, jde zřejmě o počet všech vojáků sboru, tedy včetně lidí jejichž občanstvá bylo sovětské, ať už se jednalo o sovětské vojáky nebo "volyňáky" (ne všichni po válce zůstali u nás a stali se našimi občany), dále vojáci ze Středního východu jsou dvakrát, jednou jako Střední východ, podruhé když dojeli do Británie jako Západní fronta (časově je to navíc opačně). No a už vůbec se nedá věřit číslu 100 000 partyzánů a "členů odboje". Jednak jde o skupinu zcela nedefinovatelnou, a druhak zřetelně zahrnuje i "partyzány" z konce května 1945. Obdobně i odboj zřejmě takhle rozsáhlý nebyl, pokud nezapočteme za odboj třeba to, že někdo zabil na černo prase, i za to (pokud ho třeba soused udal) se šlo do koncentráku. Tyhle počty, které se "upřesňují" se nezdají o nic přesnější než ty, které nám politruk vyprávěl na PŠM (nakonec Gazdík byl myslím právě politruk)
Zajímavá je i druhá část tabulky
Oběti z řad Čechoslováků
Celkem padlo, bylo popraveno nebo zavražděno 350 000 lidí
Východní fronta - 5 620
Západní fronta a Afrika - 1 200
Partyzáni - 9 000
Slovenské národní povstání - 18 000
Oběti poprav - 8 500
Koncentrační tábory a holokaust - 307 680
Nejdřív je nutno si všimnout drobné zajímavosti, počet padlých,zavražděných i popravených dává PŘESNĚ těch 350 000, docela zajímavé, že, to muselo dát makačku aby vyšlo kulaté číslo, zajímavé je že pro západní frontu a Afriku je číslo 1200 (tedy asi přibližné) pro východní je zvoleno zaokrouhleno na desítky, byť tam asi počet ztrát (a určení zda šlo o Čechoslováka) bylo větším problémem. Ztráty bojových jednotek se pohybují (dle tabulky) mezi 10 a 18%, pokud tedy pro partyzány kteří zde působili zvolíme ztráty při horní hranici, třeba 20% abychom jim neubírali, tak nám vyjde že jich působilo nějakých 40 - 45 000, což je setsakra hodně. Problém je kde vlastně ty počtem zhruba 3 divize partyzánů působili a jak. Pokud to nebyli ti co si někdy 10.5. vystřelili z pohozené flinty po ustupujícím němci, dovoluji si nevěřit. Důvod je jednoduchý, pokud někdo bojuje jako partyzán, musí ho někdo živit, terén kde se partyzánské oddíly (obvykle nevelké) vyskytovaly byl ale obvykle takový že tam žilo jen minimum obyvatel, a to ať na Slovensku nebo na Moravě či v Čechách. A on ten kopaničář či gazda, neuživí svou prací 30 partyzánů, on uživí sebe a rodinu a možná 1 - 2 lidi po nějakou dobu. Takže právě na počtu živitelů je závislý i počet partyzánů. A pokud vyjídání místních překročí rozumnou mez, nezbyde tomu místnímu moc na výběr, prostě je musí udat, protože jinak by umřel hlady. Takže na podobné počty, ani ztráty se prostě věřit nedá. O tom kdo byl "partyzánem" je opravvdu třeba zapochybovat a třeba hrdinství partyzánů z Ploštiny je docela úžasné . Pokud někdo bude argumentovat SNP, pak bych rád upozornil že to má samostatnou kolonku, takže partyzáni jsou buď opět zahrnuti dvakrát, nebo číslo 9000 je bez ztrát v SNP (tak by to být mělo, ale třeba není). Myslím že oba zmínění výtečníci vyprodukovali paskvil jak početní, tak historický. Pikantní je i spojení "Koncentrační tábory a holokaust" oběti holokaustu neměli s věcmi v článku mnoho společného, byli vražděni nikoli za odboj, ale za svou příslušnost rasovou a to bez ohledu na to zda by se nějakého odboje dopustili. Problémem (pro soudruha Gazdíka) je, že pokud nezapočteme těch cca 300 000 židů zavražděných v KL, je najednou "odboj" poněkud slabý, je to náhle méně než 50 000 mrtvých, včetně těch které němci (třeba za heydrichyády) popravili z důvodů často nesmyslných a s odbojem souvisejícíh buď jen minimálně nebo vůbec. Pokud tedy vezmeme těch 50 000 je to na 15 000 000 obyvatel předválečné RČS (nebo 12 000 000 když vynecháme sudetské němce) počet celkem nevelký (asi 0,4%, pokud vezmeme počet odbojářů včetně zahraničních vojáků a "partyzánů" pak i když použijeme čísla v tabulce, se dostaneme na počet sotva 1,2%. Počítáno z obyvatel bez němců, byť i němečtí spoluobčané v odboji byli, i když jejich zastoupení bylo logicky nižší. Pokud si tohle uvědomíme pak už asi ten článek nevyzní tak "hrdinsky".
A pro nadšené nacionalisty a podobné fandy, vůbec mi nejde o snižování hrdinství těch kdo nějak bojovali, ale vadí mi vylhané nesmysly, které kdyby byl pravdou, tak jsme němce porazili vlastně sami. Vadí mi lhaní o tom "jak to bylo" a je jedno zda se jedná o "odboj" nebo cokoli jiného, třeba pražské povstání. Vadí mi podobné bláboly politruka Gazdíka a žvásty o něčem co neexistovalo. O tom jak všichni češi byli "proti" (kdo tedy sakra dělal ve fabrikách co vyráběli pro němce?).

Základní chyba pana Stehlíka bude v tom, že píše jen o generalitě. Myslím si, že to je politické zadání, škola a rodiče to asi bude základ. Jinak ke generalitě bych klidně připsal i gen. Gajdu .


Problém partyzánských skupin je velmi složitý neb mnohé vznikají po 9. květnu 1945 a mnohé jsou zcela vymyšlené ( např. PIKRA ) Je nutno upozornit na lidi statečné i na ty druhé .

V letech 2004 a 2005 jsem měl možnost podílet se na vytvoření seznamu padlých, zemřelých a nezvěstných vojáků naší exilové branné moci za druhé světové války. Výsledek této práce byl prezentován již v říjnu 2004 během konference o Dukle. Ředitel VÚA Praha, plk. Mgr. Žikeš, zde představil jak celkové vojenské ztráty, tak ztráty v bitvě o Duklu. Ředitel slovenského VHÚ plk. doc. Bystrický provedl celkový rozbor historických prací na dané téma, přičemž se zvláště kriticky vyjádřil o propagandistickém žvanění Pata a Mata (o několik dnů dříve vyšel "kritický a objevný" článek v Dnes pod názvem "Čechoslováci na Dukle popravovali své lidi". Ředitel pražského VHÚ byl sice přítomen (dokonce v předsednictvu konference, jak je jeho zvykem), ale tehdy si odpustil i obvyklé žvanění o úspěších a odpovědné práci svých podřízených, takže celou konferenci mlčel jako zařezaný a vyráběl žvýkačkové bubliny.
Předběžná zpráva plk. Žikeše byla o půl roku později upřesněna a vydána jako definitivní, přičemž došlo ke zveřejnění podkladových materiálů na netu.
Celkem za druhé světové války v československém stejnokroji zahynulo 5 854 vojáků. Zde nejde o nějaké odhady vycucané z prstu. Každá položka je konkrétním jménem v seznamu, charakterizovaná jménem a příjmením, datem a místem narození, datem a místem úmrtí (byť u některých na východě jde pouze o měsíc a "Karpaty") a jednotkou, v jejímž stavu zahynul. Toto číslo 5 854 padlých, zemřelých a nezvěstných není samozřejmě konečné, může být do budoucna navyšováno (po ukončení současných prací na seznamu všech vojáků zahraniční armády bude konfrontováno), ale již neznatelně. Statistická chyba tohoto čísla je méně než 3 %.


Takže toto číslo je již známo PĚT let, ale Pat s Matem je prostě neberou na vědomí. Cucají z prstu fantasmagorické číslice a vychází jim 6 820 padlých. Liší se tedy od známé reality o téměř 1 000 obětí. Tento rozpor lze snadno vysvětlit - berou za základ údaje z komunistických publikací přelomu padesátých a šedesátých let. Ale v letech 2004/2005 se podařilo dohledat osudy téměř tisícovky nezvěstných, u nichž se zjistilo, že válku přežili. To je onen schodek.
Mat ale prostě kašle na všechny údaje, které sám nevytvořil. Bez ohledu na skutečnost, že reálné údaje jsou již pět let k dispozici na internetu. Prostě by měl vrátit diplom, protože buď vědomě falšuje realitu, nebo není schopen provést heuristiku.

Pat a Mat ve svém článku o Dukle (citoval jsem výše, vyšel v MF Dnes 6. října 2004) tvrdili, že na Dukle ZAHYNULO 2 389 Čechoslováků. Již v roce 1961 však byly ztráty spočítány podle válečných deníků (Za svobodu Československa. Sv. 2. Praha 1961, s. 254) na 1 127 padlých, 1 017 nezvěstných a 224 zemřelých na zranění. Takže 2 368 mrtvých a NEZVĚSTNÝCH. Pat a Mat je sečetli a prohlásili za mrtvé. Protože ani jeden z nich nezískává své informace v archivu, nedostali se ke zprávě o ztrátách z června 1945 při likvidaci 1. čsas, kde bylo zdůrazněno, že je třeba prověřit nezvěstné. K prověření došlo až v roce 2004, přičemž se počet nezvěstných z Karpat podařilo snížit na polovinu (přesné číslo jsem si nezapsal, bylo kolem 480-490). Šlo o raněné, které většinou zachránili sovětští zdravotníci, nebo byli odsunuti do sovětských nemocnic a vraceli se domů od počátku roku 1945 až do podzimu 1945.
Tuto skutečnost presentoval plk. Žikeš na zmíněné konferenci, ale protože Pat a Mat nebyli přítomni (asi by byli inzultováni veterány, takový gen. Kvapil byl bílý vzteky, když oba dotyčné v diskusi označil za "nejnestoudnější falšovatele"), tak se tuto informaci nedozvěděli. Přesto je tato informace již PĚT let k dispozici a stačil by jeden telefon do VÚA Praha-Karlín. Ale přesná data se jim prostě nehodí do krámu. Mat fakticky žije (a získává frčky a metály) z toho, že prodává oběti války nastojato lidem, kteří nevědí, jak si zjistit realitu a berou jej jako "odborníka". A řečeno s Jaroslavem Haškem: "takových odborníků má VHÚ hromadu".

Děkuji předpřispěvatelům za podrobný rozbor Gazdíkovin

Teď začnu jako KG(b), tedy Klement Gottwald (bolševik) v únoru 1948:
"Právě jsem se vrátil ... z pražského knižního veletrhu."
Kromě toho, že jsem se s několika nakladateli bavil na téma anotací/recenzí české knižní produkce na valka.cz, což si podrobně rozeberu s Radkem, jsem dostal (ZADARMO, pani) časopis Reflex č. 17/2010. Díky tomu jsem měl na cestě domů co číst. A zde na stranách 74 až 77 je článek Stanislava Motla s názvem "Známe své mrtvé". Je to článek popisující vznik databáze příslušníků československé branné moci v exilu a na s. 76 je uveden počet v databázi zachycených osob - 83 071. Přitom stejně jako u databáze ztrát jsou jednotlivci určení příjmením a jménem, datem a místem narození, datem a místem vstupu do zahraničních jednotek a dalšími údaji.


A nyní se podíváme, co nám k tomu napsali Pat a Mat:
"Počet Čechoslováků v boji
Východní fronta - 32 000
Západní fronta - 12 000
Střední východ - 1 000
Domácí odboj - 100 000 (partyzáni a členové odboje)".


Z tohoto přehledu je vidět, že dotyční asi vůbec neznají historii našich zahraničních jednotek. Oněch údajných 1 000 vojáků na Středním východě tam totiž ani nepadlo, ani nezůstalo, ale rozešli se na západoevropské i východoevropské válčiště. Takže by tak-nějak byli započítáváni dvakrát.
Opět ale jde o oblíbenou činnost pánů Pata a Mata - cucání z palce. jejich článek vyšel 10. května 2010, byl tedy asi připravován o týden dříve. Respekt č. 17/2010 však podle tiráže vyšel 29.4.2010. Takže Pat a Mat se nemohou vymlouvat, že "nevěděli". Mohli vědět, ale rozhodli se raději opakovat hausnumera z období před rokem 1989. U bývalého politruka a redaktora komunistického armádního tisku Pata je to jasné, svůj k svému. Co ale Mat???

Před rokem 1989 existoval tzv. čtvrtý stupeň pozitivního stupňování přídavných jmen ve tvarech:
"dobrý - lepší - nejlepší - sovětský".
Zdá se, že ony doby se nám opět vracejí, a to mj. i v opětovném vytvoření čtvrtého stupně.
Škála nyní vypadá takto:
"pozitiv - komparativ - superlativ - stehlikativ", konkrétně "tragický - tragičtější - nejtragičtější - na nás nemáte, heč".
V rámci marx-leninské jednoty a boje protikladu je smrt našich lidí za druhé světové války, tragédie jednotlivců a celých rodin, (negativum) vydávána za cosi, čím se lze chlubit, čím lze trumfovat na mezinárodním poli (pozitivum). Skvěle tuto věc uměli sovětští ideologové, samotný Leonid Iljič si nárokoval vlastnictví Československa právě padlými vojáky Rudé armády na jeho území.
U Mata mohou být důvody podobné i když poněkud přízemnější. Ona databáze vzniká v rámci Ústředního vojenského archivu, a to činností osob, kterých se dnešní vedení VHÚ v letech 2003 a 2004 nemilosrdně zbavilo, bez ohledu na odbornost, akribii a dosažené výsledky, aby je nahradilo lidmi v historické práci méně zkušenými (i zcela nezkušenými a v oboru nevzdělanými), ale vůči načalstvu mnohem povolnějšími a poslušnějšími. Vědeckou práci nahradila propaganda, žádný z mediálních výkřiků naší doby nebyl v prezentaci opomenut (např. Lešany-aréna). Muzejní prezentace se odbývá vystavením vozejků do řady, nebo jejich kroužením dokolečka v "aréně". Nehynoucí zásluhou současného ředitele je - opakuji a vždy budu opakovat - získání tanku vz. 35 (Američané jistě netušili, že to bude jediný výsledek jednání o radar u nás), ale toto pozitivum bledne při jiných, naprosto šílených akvizičních hokus-pokusech za miliony Kč z našich daní, např. převozu ponorky na Sázavu apod.
Vedení VHÚ si vynárokovalo monopolní právo ke všemu, co se týká našich národních vojenských dějin, AVIS/PIC nevydá nic, co neschválí ředitel VHÚ. A nyní zde - mimo VHÚ - vzniká něco, co má TRVALÝ význam, co budou využívat stovky a tisíce badatelů v dalších letech či desetiletích. A zásluha na tom budeč patřit Mgr. Josefu Žikešovi, řediteli VÚA, PhDr. Júliu Balážovi, CSc., řediteli odboru VÚA, a nějakým pánům Hofmanovi, Maršálkovi a Pilátovi, kteří byli v roce 2003 odejduti z nového, tedy skvělého, VHÚ jako neschopní?
Proto nám nastupuje "stehlikativ" - čísla vycucaná z prstu, oprašování zastaralých ideologických informací z 50. až 80. let, a dštění ohně a síry na ty, kdo by snad chtěli prezentovat jiná čísla, než ta "správná a prověřená". Objevilo se to hned na začátku onoho článku, kdy Mat - vnitřně natěšený na házení vymyšlenými ciframi, se naoko zdráhá, a vymezuje se vůči těm - tedy i tvůrcům databáze - kdo by si snad dovolili s jeho čísly nesouhlasit. A funguje nám v roli uniformované a ometálované plačky ve stylu "buďme rádi za tolik mrtvých, tím na nás nikdo nemá - pozor na ty podezřelé, kteří počet našich mrtvých snižují a celý odboj tak popírají".


Situace je jednoznačná. Stejně jako není možné udržet fámu o téměř 150 000 sovětských vojácích, kteří prý padli při osvobození, není do budoucna možné udržet fámu o tom, že naše ztráty za druhé světové války byly vyšší, než u GB a USA. Databáze VÚA jsou z odborného hlediska naprosto nenapadnutelné a jejich výsledky bude nutné, spíše dříve, než později, přijmout. Profesionální plačky na tom nic nezmění, i když budou stále dostávat více prostoru v médiích, než seriozní badatelé. Ostatně proto také naše dvojice Pat a Mat funguje, i když jinak si prý Mat zaryté příznivce starého režimu, např. absolventy VUMLu a podobné ptáčky, z duše oškliví.

Parádní rozbor Jirko!


Tohle by stálo za to zesumarizovat, hodit na papír a poslat to lžidnesu se žádostí o oficiální vyjádření

Je to zbytečné. Kolega Hofman již minulý týden s Patem mluvil, snažil se mu vysvětlit jeho blbnutí a přimět jej k opravení oněch čísel. Pat je gumový, všechno po něm steklo.

Tak přednášku na tohle téma jsem si od Stehlíka vyslechnul (bez čísel), ale bylo to dost zajímavé!

Tak tomuhle se říká uzavřít diskusi v pravý čas


zpravy.idnes.cz