Boeing B-52 Stratofortress
Přehled verzí
XB-52
Prototyp, celkem postaveny 2 exempláře (jeden přeznačen na YB-52). Tandemové uspořádání sedadel pilotů. Pohon zajišťovalo osm motorů Pratt & Whitney J57-P3. První let proběhl 2. října 1952.
YB-52
Druhý prototyp. Jeden XB-52 byl přeznačen na YB-52, protože se u něj předpokládala montáž vybavení odpovídajícímu sériově vyráběnému provedení. K tomu ovšem nedošlo, a tak rozdíly mezi XB-52 a YB-52 byly minimální. První let letoun uskutečnil 15. dubna 1952.
B-52A
Této verze bylo objednáno pouze třináct kusů, vyrobeny byly ale nakonec jen tří. Od prototypů se odlišovala předěláním přídě a jejím prodloužením o 53 cm. Na místo prototypů s tandemovým uspořádáním sedadel nyní piloti seděli vedle sebe. Zvětšená příď umožnila rozšířit avionické vybavení a počet členů osádky rozšířit o jednoho na celkových šest. V zadní části trupu byla instalována sřelecká věž se čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm. Tři vyrobené B-52A americké letectvo pronajalo Boeingu, který na nich prováděl letové zkoušky. Zbylé objednávky byly konvertovány na RB-52B.
NB-52A
Třetí vyrobený B-52A (52-0003) byl v roce 1959 upraven na nosič experimentálního letounu X-15.
B-52B
První sériová verze používaná americkým letectvem. Oproti B-52A se odlišovala malými změnami na motorech a avionice s cílem odstranit menší problémy, které se vyskytly na verzi A. Prvním uživatelem B-52B se v červnu 1955 stalo 93. bombardovací křídlo (93rd Bombardment Wing) na Castle AFB v Kalifornii. Z celkem 50 vyrobených B-52B bylo 27 exemplářů schopno plnit průzkumné úkoly. Tyto stroje nesly označení RB-52B. Sedm B-52B bylo v rámci programu Project Sunflower upraveno na verzi B-52C.
NB-52B
Jeden bombardér B-52B (52-0008) upravený na nosič experimentálního letounu X-15.
RB-52B
27 vyrobených B-52B mělo možnost používat průzkumný kontejner nesoucí kamery K-36, K-38 a T-11. Osádka letounu byla rozšířena o dva operátory průzkumného kontejneru na celkových osm osob. K montáži kontejneru byly zapotřebí čtyři hodiny.
B-52C
Oproti verzi B má zvětšený dolet díky instalaci větších podkřídlových palivových nádrží. Dále byly vylepšeny navigační a bombardovací systémy. Vylepšen byl rovněž systém řízení palby ocasního střeliště, jehož typové označení bylo MD-9. Pohonné jednotky byly typu Pratt & Whitney J57-19W nebo -29W. Do výzbroje USAF zaváděn od června 1956. Celkem bylo vyrobeno 35 kusů této verze.
RB-52C
Obdoba RB-52B vycházející z varianty B-52C. Označení RB-52C bylo ovšem v praxi používáno jen zřídka.
B-52D
Verze do značné míry odpovídající provedení B-52C se stejnými motory Pratt & Whitney J57-19W nebo -29W a systémem řízení palby MD-9. Jediným rozdílem byla nemožnost nést průzkumný kontejner. 101 kusů této verze vyrobil závod v Seattlu, 69 pak sjelo z výrobní linky v továrně ve Wichitě. Do výzbroje amerického letectva byl B-52D zaveden v prosinci 1956. V průběhu služby byly letouny modifikovány tak, aby mohly působit v nízkých výškách. Upravena byla avionika a zesílen drak. Konverze "Big Belly" umožnila bombardéru nést značné množství konvenční munice. Letoun byl bojově nasazen během Vietnamské války.
B-52E
Varianta již od počátku stavěná pro provádění misí v nízkých výškách. Vybavena byla bombardovacím systémem AN/ASB-4 a navigačním systémem AN/ASQ-38, který se od svých předchůdců měl odlišovat větší přesností a spolehlivostí (opak však byl pravdou). Vyrobeno bylo 100 kusů. Používán čistě jako strategický bombardér s možností nést pouze jadernou výzbroj.
JB-52E
Dva B-52E modifikované pro zkoušení dvouproudových motorŮ General Electric TF-39 (pro program C-5 Galaxy), respektive JT9D (pro Boeing 747).
B-52F
Verze poháněná výkonnějšími motory Pratt & Whitney J57-43W, -43WA nebo -43WB. Postaveno bylo 89 exemplářů. V rámci modifikace "South Bay" bylo 28 letounů upraveno přidáním dvou podkřídlových závěsníků pro nesení konvenční munice (dohromady až 24 kusů 750 lb. pum). Později bylo na tento standard upraveno dalších 44 strojů. Letoun byl bojově nasazen během Vietnamské války.
B-52G
Letoun byl vybaven křídlem s integrálními nádržemi. Křídlo bylo zbaveno křidélek, jejich funkci zastaly spoilery. Výška ocasní plochy byla zmenšena o 2,4 metru. Konstrukce byla odlehčena o 15 000 liber (6 804 kg). Byl zvětšen radom na přídi. Pozice zadního střelce se přesunula z ocasu letounu do hlavního kokpitu stroje, což umožnilo snížit hmotnost (díky absenci přetlakové kabiny střelce v zádi bombardéru). B-52G byl do výzbroje zaveden v únoru 1959. Letoun byl bojově nasazen během Vietnamské války. Vyrobeno bylo 193 kusů této varianty, většina z nich byla zničena v rámci smlouvy o redukci strategických zbraní (Strategic Arms Reduction Treaty).
B-52H
Tato varianta vstoupila do služby amerického letectva v květnu 1961 a bylo jí vyrobeno celkem 102 kusů. Nejvýraznější změnu představovala zástavba nových dvouproudových motorů TF33-P-3. Drak stroje odpovídá prakticky verzi G. Obranná kulometná výzbroj na zádi byla nahrazena jedním kanonem M61A1 Vulcan. Od dob zavedení do výzbroje tato verze prodělala nespočetné množství modernizací, díky kterým ji americké letectvo používá i v roce 2009.
EB-52H
Navrhovaná varianta určená pro vedení radioelektronického boje, celkem mělo být na tento standard přestavěno 16 letounů. Nerealizováno.
________________________________
Článek Boeing B-52 Stratofortress a jeho verze
Přehled verzí
XB-52
Prototyp, celkem postaveny 2 exempláře (jeden přeznačen na YB-52). Tandemové uspořádání sedadel pilotů. Pohon zajišťovalo osm motorů Pratt & Whitney J57-P3. První let proběhl 2. října 1952.
YB-52
Druhý prototyp. Jeden XB-52 byl přeznačen na YB-52, protože se u něj předpokládala montáž vybavení odpovídajícímu sériově vyráběnému provedení. K tomu ovšem nedošlo, a tak rozdíly mezi XB-52 a YB-52 byly minimální. První let letoun uskutečnil 15. dubna 1952.
B-52A
Této verze bylo objednáno pouze třináct kusů, vyrobeny byly ale nakonec jen tří. Od prototypů se odlišovala předěláním přídě a jejím prodloužením o 53 cm. Na místo prototypů s tandemovým uspořádáním sedadel nyní piloti seděli vedle sebe. Zvětšená příď umožnila rozšířit avionické vybavení a počet členů osádky rozšířit o jednoho na celkových šest. V zadní části trupu byla instalována sřelecká věž se čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm. Tři vyrobené B-52A americké letectvo pronajalo Boeingu, který na nich prováděl letové zkoušky. Zbylé objednávky byly konvertovány na RB-52B.
NB-52A
Třetí vyrobený B-52A (52-0003) byl v roce 1959 upraven na nosič experimentálního letounu X-15.
B-52B
První sériová verze používaná americkým letectvem. Oproti B-52A se odlišovala malými změnami na motorech a avionice s cílem odstranit menší problémy, které se vyskytly na verzi A. Prvním uživatelem B-52B se v červnu 1955 stalo 93. bombardovací křídlo (93rd Bombardment Wing) na Castle AFB v Kalifornii. Z celkem 50 vyrobených B-52B bylo 27 exemplářů schopno plnit průzkumné úkoly. Tyto stroje nesly označení RB-52B. Sedm B-52B bylo v rámci programu Project Sunflower upraveno na verzi B-52C.
NB-52B
Jeden bombardér B-52B (52-0008) upravený na nosič experimentálního letounu X-15.
RB-52B
27 vyrobených B-52B mělo možnost používat průzkumný kontejner nesoucí kamery K-36, K-38 a T-11. Osádka letounu byla rozšířena o dva operátory průzkumného kontejneru na celkových osm osob. K montáži kontejneru byly zapotřebí čtyři hodiny.
B-52C
Oproti verzi B má zvětšený dolet díky instalaci větších podkřídlových palivových nádrží. Dále byly vylepšeny navigační a bombardovací systémy. Vylepšen byl rovněž systém řízení palby ocasního střeliště, jehož typové označení bylo MD-9. Pohonné jednotky byly typu Pratt & Whitney J57-19W nebo -29W. Do výzbroje USAF zaváděn od června 1956. Celkem bylo vyrobeno 35 kusů této verze.
RB-52C
Obdoba RB-52B vycházející z varianty B-52C. Označení RB-52C bylo ovšem v praxi používáno jen zřídka.
B-52D
Verze do značné míry odpovídající provedení B-52C se stejnými motory Pratt & Whitney J57-19W nebo -29W a systémem řízení palby MD-9. Jediným rozdílem byla nemožnost nést průzkumný kontejner. 101 kusů této verze vyrobil závod v Seattlu, 69 pak sjelo z výrobní linky v továrně ve Wichitě. Do výzbroje amerického letectva byl B-52D zaveden v prosinci 1956. V průběhu služby byly letouny modifikovány tak, aby mohly působit v nízkých výškách. Upravena byla avionika a zesílen drak. Konverze "Big Belly" umožnila bombardéru nést značné množství konvenční munice. Letoun byl bojově nasazen během Vietnamské války.
B-52E
Varianta již od počátku stavěná pro provádění misí v nízkých výškách. Vybavena byla bombardovacím systémem AN/ASB-4 a navigačním systémem AN/ASQ-38, který se od svých předchůdců měl odlišovat větší přesností a spolehlivostí (opak však byl pravdou). Vyrobeno bylo 100 kusů. Používán čistě jako strategický bombardér s možností nést pouze jadernou výzbroj.
JB-52E
Dva B-52E modifikované pro zkoušení dvouproudových motorŮ General Electric TF-39 (pro program C-5 Galaxy), respektive JT9D (pro Boeing 747).
B-52F
Verze poháněná výkonnějšími motory Pratt & Whitney J57-43W, -43WA nebo -43WB. Postaveno bylo 89 exemplářů. V rámci modifikace "South Bay" bylo 28 letounů upraveno přidáním dvou podkřídlových závěsníků pro nesení konvenční munice (dohromady až 24 kusů 750 lb. pum). Později bylo na tento standard upraveno dalších 44 strojů. Letoun byl bojově nasazen během Vietnamské války.
B-52G
Letoun byl vybaven křídlem s integrálními nádržemi. Křídlo bylo zbaveno křidélek, jejich funkci zastaly spoilery. Výška ocasní plochy byla zmenšena o 2,4 metru. Konstrukce byla odlehčena o 15 000 liber (6 804 kg). Byl zvětšen radom na přídi. Pozice zadního střelce se přesunula z ocasu letounu do hlavního kokpitu stroje, což umožnilo snížit hmotnost (díky absenci přetlakové kabiny střelce v zádi bombardéru). B-52G byl do výzbroje zaveden v únoru 1959. Letoun byl bojově nasazen během Vietnamské války. Vyrobeno bylo 193 kusů této varianty, většina z nich byla zničena v rámci smlouvy o redukci strategických zbraní (Strategic Arms Reduction Treaty).
B-52H
Tato varianta vstoupila do služby amerického letectva v květnu 1961 a bylo jí vyrobeno celkem 102 kusů. Nejvýraznější změnu představovala zástavba nových dvouproudových motorů TF33-P-3. Drak stroje odpovídá prakticky verzi G. Obranná kulometná výzbroj na zádi byla nahrazena jedním kanonem M61A1 Vulcan. Od dob zavedení do výzbroje tato verze prodělala nespočetné množství modernizací, díky kterým ji americké letectvo používá i v roce 2009.
EB-52H
Navrhovaná varianta určená pro vedení radioelektronického boje, celkem mělo být na tento standard přestavěno 16 letounů. Nerealizováno.
________________________________
Článek Boeing B-52 Stratofortress a jeho verze