Admirál Stěpan O. Makarov
(1848 - 1904)
Narodil se 8. ledna 1849 (podle nového kalendáře) v Nikolajevu Chersonském v rodině námořníka. V roce 1858 odjel do Nikolajevska na řece Amuru, kde studoval na vojenské námořní akademii, kterou ukončil jako nejlepší z ročníku v roce 1865. Již v době studií na akademii se s Tichomořskou válečnou flotilou zúčastnil plavby do severní Ameriky a později, v letech 1866-67 se plavil na lodi Askold do Japonska a Afriky.
Roku 1876 byl S. O. Makarov převelen k Černomořské flotile jako velitel obrněného parníku Veliký kníže Konstantin. V době rusko-turecké války 1877-78 upravil svůj parník na speciální plavidlo pro zaminování přístupových tras k ruským přístavům. Stvořil tak nový druh vojenského plavidla – tzv. minonosku.
V 80. a 90. letech se věnoval vědeckému zkoumání proudění vody v Bosporu a prováděl oceánografické výzkumy v Tichomoří a výsledky své práce publikoval. V roce 1896 byl povýšen na vice-admirála a stal se velitelem Baltské flotily. O rok později při zachraňování lodí uvízlých v ledu Arktidy navrhnul první ledoborec – "Jermak", který byl sestrojen podle jeho projektu.
Na počátku rusko-japonské války byl jmenován velitelem Tichomořské válečné flotily v Port Arturu. Snažil se udělat maximum pro zvýšení bojeschopnosti ruského námořnictva, ale jeho porážce se mu zabránit nepodařilo. Zahynul při potopení velitelského křižníku Petropavlovsk spolu se svými námořníky 31. března 1904.
(1848 - 1904)
Narodil se 8. ledna 1849 (podle nového kalendáře) v Nikolajevu Chersonském v rodině námořníka. V roce 1858 odjel do Nikolajevska na řece Amuru, kde studoval na vojenské námořní akademii, kterou ukončil jako nejlepší z ročníku v roce 1865. Již v době studií na akademii se s Tichomořskou válečnou flotilou zúčastnil plavby do severní Ameriky a později, v letech 1866-67 se plavil na lodi Askold do Japonska a Afriky.
Roku 1876 byl S. O. Makarov převelen k Černomořské flotile jako velitel obrněného parníku Veliký kníže Konstantin. V době rusko-turecké války 1877-78 upravil svůj parník na speciální plavidlo pro zaminování přístupových tras k ruským přístavům. Stvořil tak nový druh vojenského plavidla – tzv. minonosku.
V 80. a 90. letech se věnoval vědeckému zkoumání proudění vody v Bosporu a prováděl oceánografické výzkumy v Tichomoří a výsledky své práce publikoval. V roce 1896 byl povýšen na vice-admirála a stal se velitelem Baltské flotily. O rok později při zachraňování lodí uvízlých v ledu Arktidy navrhnul první ledoborec – "Jermak", který byl sestrojen podle jeho projektu.
Na počátku rusko-japonské války byl jmenován velitelem Tichomořské válečné flotily v Port Arturu. Snažil se udělat maximum pro zvýšení bojeschopnosti ruského námořnictva, ale jeho porážce se mu zabránit nepodařilo. Zahynul při potopení velitelského křižníku Petropavlovsk spolu se svými námořníky 31. března 1904.