4x 10cm Tower Howitzer M-9 2x 8cm Cannon with the minimal Loophole M-5/9 2x 6cm Casemate Cannon M-10 19x 8mm Heavy Machine Gun M-7/12
Posádka: Crew:
11+259
Bojové využití: Combat Use:
DD.MM.1915-DD.MM.1918
DD.MM.1915-DD.MM.1918
Současný stav: Current Condition:
zřícenina
ruin
Přístupnost: Accessibility:
volně přístupno
open free
Poznámka: Note:
-
-
Zdroje: Sources:
Rolf Hentzschel: Festungskrieg im Hochgebirge (Bozen 2008)
URL : https://www.valka.cz/Fort-Lusern-t109611#422022
Verze : 0
Werk Lusern (Forte Campo di Luserna)
Jedna z pohraničních pevností, které rakousko-uherská armáda vybudovala k obraně silnic, procházejících náhorními plošinami Folgaria (Vielgereut) a Lavarone (Laufraun) směrem na Trentino (Trident). Po první světové válce připadla celá tato oblast Itálii.
Mírová posádka (318 mužů): 1 velitel (npor. Emanuel Nebesář, od. 29. 5. 1915 npor. Josef Henrich Schaufler) 4 důstojníci a důstojničtí zástupci (por. Schindler, por. Kotzmann, prap. Deutschmann a Wolfrum) 198 dělostřelců praporu pevnostního dělostřelectva č. 6 2 důstojníci pěchoty 80 vojáků pluku tyrolských zemských střelců č. 1 1 lékař (štábní lékař Dr. Gaspari) 6 zdravotníků 12 telefonistů 2 spojky 6 zákopníků 6 důstojnických sluhů
URL : https://www.valka.cz/Fort-Lusern-t109611#387358
Verze : 0
Werk Lusern ve válce
Itálie vyhlásila svému dosavadnímu spojenci Rakousko-Uhersku válku 23. května 1915 v 19,00 hodin. Hned následujícího dne ve čtyři hodiny ráno zahájily italské pevnostní i polní baterie ostřelování rakousko-uherských pevností uzávěrového postavení Folgaria-Lavarone (Sperre Folgaria-Lavarone). Werk Lusern byl umístěn uvnitř hraničního výběžku do nitra italského území, což mu sice (jako jedinému rakousko-uherskému fortu) umožňovalo italským bateriím do jisté míry odpovídat (italská děla měla větší dostřel než rakousko-uherská), tato vysunutá poloha jej však zároveň vystavovala ostřelování ze tří směrů současně. Během čtyř dnů jej tak zasáhlo přes pět tisíc střel ráží 30,5 cm, 28 cm, 21 cm a 14, 9 cm. Zásahy zabily 17 a zranily 27 příslušníků posádky, vyřadily tři ze čtyř dělostřeleckých věží, vážně poškodily zdi a stropy a zničily telefonní linky, uložené dva metry hluboko ve skále. Výbuchy těžkých granátů, otřásající betonovou konstrukcí fortu, znemožňovaly mužům spánek, zatímco kouř a prach z rozdrceného betonu a omítky jim ztěžovaly dýchání. Velitel pevnosti nadporučík Emanuel Nebesář, zbavený možnosti konzultovat situaci s velením, se proto 28. května rozhodl kapitulovat. Navzdory nesouhlasu velitele přidělené pěší roty poručíka Schauflera (1. pluk tyrolských zemských střelců) dal vyvěsit bílou vlajku a chystal se i s mužstvem opustit pevnost. Bílé vlajky si všimli pozorovatelé sousední pevnosti Gschwent a informovali o ní nadřízené velitelství „Skupiny Ellison“ (Gruppe Ellison). Velitel skupiny plukovník ing. Otto svobodný pán Ellison von Nidlef nařídil okamžitě fortům Gschwent a Busa Verle položit přehradnou palbu mezi Lusern a italské pozice. Prostřednictvím spojky zároveň veliteli Lusernu jakoukoli kapitulaci zakázal. Bílá vlajka byla odstraněna, nadporučík Nebesář zatčen (zbytek války strávil u vojenských soudů stále vyšších instancí, aby byl nakonec zproštěn viny) a velení dočasně převzal poručík Josef Henrich Schaufler, 29. května povýšený na nadporučíka...
V průběhu června a července 1915 byla poškozená pevnost alespoň provizorně opravena, nicméně 15. srpna 1915 začalo italské ostřelování znovu. Dne 25. srpna 1915, po desetidenní dělostřelecké přípravě, zaútočily italské pěší brigády Ivrea a Treviso, společně s prapory alpinů Bassano a Brenta na polní postavení Basson, umístěné mezi fortem Lusern a jeho severním sousedním fortem Verle. Kromě jedné roty 1. pluku tyrolských zemských střelců bránila toto postavení ještě rota 3. praporu hornorakouských dobrovolníků (Oberösterreichischen Freiwilligen Jungschützen) a další domobranecké útvary tyrolských střelců (Tiroler Standschützen) ze Sterzingu, Merana, Kitzbühlu a Schwazu. Tito přestárlí, či naopak příliš mladí domobranci vydrželi ve svých zákopech bubnovou palbu nepřátelského dělostřelectva a odrazili čtyři opakované útoky italských elitních úderných jednotek. Opravená děla pevností Lusern a Verle položila do týlu útočících Italů palebnou přehradu, která jim zabránila ustoupit, takže dva prapory italského 115. pěšího pluku z brigády Treviso – včetně svého velitele plukovníka Rivieriho – padlo nakonec při rakouském protiútoku (provedeném osobně plukovníkem Ellisonem a několika důstojníky jeho štábu) do zajetí.
Poslední pokus o dobytí pevností Lusern podnikli Italové v říjnu 1915. Dostali se až do pevnostního příkopu, nakonec však byli odraženi, a tím definitivně skončila jejich útočná aktivita v této oblasti. Až do května následujícího roku pokračovali pouze v dělostřeleckém ostřelování, které dokonalo zkázu přístupových komunikací a takřka znemožnilo zásobování pevnosti normálním způsobem. Posádka byla nakonec donucena prorazit z podzemního patra přes 400 metrů dlouhý přístupový tunel, jehož ústí leželo mimo dosah nepřátelského dělostřelectva.
Dne 15. května 1916 v 6.00 začala rakousko-uherská protiofensiva. Během několika dnů byla italská obrana prolomena a Werk Lusern se – společně s ostatními pevnostmi úseku Lavarone – ocitl v hlubokém týlu. Jeho dělostřelecká výzbroj byla demontována a společně s obsluhami přesunuta do frontových polních postavení…
Celkový pohled na pevnost. Vpravo objekt Oberwiessen
Celkový pohled na pevnost. Vlevo objekt Viaz
URL : https://www.valka.cz/Fort-Lusern-t109611#387811
Verze : 0
Werk Lusern dnes. Ke škodám válečným přibyly škody poválečné - způsobené "těžbou" oceli...
Zdroje: - archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Fort-Lusern-t109611#387816
Verze : 0
Reklama
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.