SOV - P-3A ("Dumbo" - prehľadový rádiolokátor)

V roku 1946 sa začali práce na vývoji prvého sovietskeho rádiolokátora pracujúceho v metrovom pásme. Vývoj bol úspešne ukončený a v roku 1948 bol do výzbroje zavedený a sériovo vyrábaný prehľadový rádiolokátor pracujúci v metrovom pásme - P-3A (kód NATO "Dumbo")


Na prepravu a vlastnú činnosť rádiolokátora sa používali dve nákladné vozidlá.


Ďalším vývojom rádiolokátoru boli vyvinuté rádiolokátory P-8 (kód NATO "Knife Rest A")a P-10 (kód NATO "Knife Rest B/C").


Takticko-technické údaje:
Diaľka zistenia cieľa: min. 120 km pri výške letu cieľa 10000 m
SOV - P-3A (Dumbo - prehľadový rádiolokátor) -


URL : https://www.valka.cz/SOV-P-3A-Dumbo-prehladovy-radiolokator-t37634#142233 Verze : 0
Služba v Československu


První radiolokátory sovětské výroby se do výzbroje československé armády dostaly v roce 1952. Ve dnech 25.2. až 30.3. tohoto roku byly od sovětských útvarů dislokovaných v Rakousku převzaty: 1 ks P-3a, 1 ks P-20 a jedna pojízdná dílna KRAS. K 15.11. 1952 československá armáda disponovala čtyřmi radiolokátory typu P-3a. Dodávky radiolokátorů pokračovaly i v nadcházejícícm období, takže k 15. červnu 1955 radiotechnické hlásky disponovaly devíti exempláři P-3a. Společně s novými radiolokátory do Československa dorazili sovětští instruktoři, kteří prováděli výcvik a školení obsluh.



Zdroje
1) Říčánek, R.: Vznik a vývoj RTV, Letectvo a PVO, 1983
URL : https://www.valka.cz/SOV-P-3A-Dumbo-prehladovy-radiolokator-t37634#236997 Verze : 0
Jedním z prvních zasazených RL P-3A v čs. letectvu byl u 5. letecké stíhací divize v Žatci.
1.5.1952 bylo zřízeno divizní velitelské stanoviště (DVS), tehdy přímo v areálu letiště).
"Divize" obdržela radiolokátor P-3A, jehož stanoviště bylo v katastru Velichova u Žatce. (Po dodání RL P-8 na toto stanoviště, byl RL P-3A přemístěn do katastru Čeradice u Žatce.
Jednotka byla označena: Radiotechnické stanoviště / RTS 5.LSD/5.SLD


(Na přiložené kopii je rukopis "výpisu" pořízeného pracovníkem VÚA Praha a poskytnutý plk. v zál. Ing. Josefem Veselým, býv. velitelem u 5. pr rtz a NŠ 11. slp v Žatci
SOV - P-3A (Dumbo - prehľadový rádiolokátor) - (Kopie z vlastní sbírky)

(Kopie z vlastní sbírky)
URL : https://www.valka.cz/SOV-P-3A-Dumbo-prehladovy-radiolokator-t37634#336261 Verze : 0

Citace - STANISLAV VYSTAVĚL :


Jedním z prvních zasazených RL P-3A v čs. letectvu byl u 5. letecké stíhací divize v Žatci.
01.05.1952 bylo u 5. letecké stíhací divize zřízeno "divizní" velitelské stanoviště (DVS 5. DVS) (v areálu letiště) a na stanovišti Velichov, zasazen radiolokátor P-3A jako naváděcí.


(Na přiložené kopii je rukopis "výpisu" pořízeného pracovníkem VÚA Praha a poskytnutý plk. v zál. Ing. Josefem Veselým, bývalým náčelníkem štábu 11. stíhacího leteckého pluku Žatec



Z téhož zdroje pochází i upřesnění výbavy radiotechnického a rádiového vybavení Radiotechnické stanice (RTS 5. LSD)


Záznam čj.007624/05-54 z 26.5.1954 :


1x Radiolokáror (RL) P-3A
1x Souprava identif. zařízení NRZ-1 - v originále Hаземный Pадиолокацонный Запросник - 1 ("Kpeмный - 1")
Pozemní radiolokační dotazovač - 1 ("Kremnyj-1 ") slouží k rychlé identifikaci letounu „cizí - vlastní“. Spolupracuje s palubním zařízením SRO - v originále ( Cамолётный Pадиолокационный Oтветчик)


3x radiostanice:
- "Jalta",
- LR-10PZ,
-LR-16
SOV - P-3A (Dumbo - prehľadový rádiolokátor) -


URL : https://www.valka.cz/SOV-P-3A-Dumbo-prehladovy-radiolokator-t37634#336281 Verze : 0
Radiolokátor P-3A


Dodatečně jsem získal zajímavé doplňující informace, týkající se zasazení radiolokátoru P-3A, dodaného pro "radiolokační středisko" velitelského stanoviště 5. letecké stíhací divize.


Z "místního" zdroje (ze Žatce) to byla kopie části "Historie CRC Větrušice" a tam se uvádí, že ve Větrušicích bylo dislokováno od r. 1955 velitelské stanoviště 5. sld, od r. 1958 pak 3. sld.
Ve skutečnosti se v této lokalitě jednalo jen o tzv. "leteckou naváděcí hlásku".


Od 01.10.1955 bylo SPOLEČNÉ VS 5. stíhací letecké divize a 158. radiotechnického pluku aktivováno v Lažanech.


Z archivních fondů (VÚA Praha) 158. radiotechnického pluku (158.rtp) poskytl p. Martin Káňa informace o složení/podřízení radiotechnických hlásek (RTH) s původním číslováním a "převodní" tabulku nového číslování (3xx. RTH).
A tam je mj. uvedeno:
5.RTH = 304.RTU Lažany (P-20)
6.RTH = 305/1.RTH Čeradice (P-3A) + 7.RTH = 305/2.RTH Velichov (P-8)spolu tvořily 305.RTH Žatec
Zatím, co "Čeradice" zanikly, z "Velichova" se stalo odloučené stanoviště "Lažan" (304.RTU).
Neoficiálně se tyto jednotky radiotechnického vojska v té době označovaly jako "letecké".


Další "letecká" RTH, podřízená 158. rtp působila do r. 1959 v Mladé: "původně" jako 8.RTH = 311.RTH Mladá


***
Pro navádění stíhacího letectva 3., 6. a 22. stíhací letecké divize (nepodřízené od 01.03.1955 velitelství PVOS)byly zřízeny "divizní radiotechnické roty" shodných čísel.



Zdroj: "Historie RTZ čs. letectva a letectva AČR" 1945-2008; MO - AVIS, Praha 2009
Vlastní archiv
URL : https://www.valka.cz/SOV-P-3A-Dumbo-prehladovy-radiolokator-t37634#358428 Verze : 0
Následující vzpomínky nejen na radar P-3A laskavě poskytl pan Vladimír Hrubeš:


"Po absolvování školy mladších spojovacích specialistů letectva jsem jako poddůstojník z povolání se specializací na radiolokátory nastoupil koncem srpna 1955 k RTH Zdiby, se zařazením technik radiolokátoru metrového pásma.


Tím byl radiolokátor P-3a.


I když byl tento radiolokátor z hlediska funkčních celků jednoduchý, v údržbě a nastavení potřebných parametrů se jednalo o značně náročné zařízení.


Typ P-3a byl vyhledávacím a zároveň i naváděcím radiolokačním prostředkem.


Anténní systém se tvořily dvě nad sebou umístěné víceprvkové antény sloužící k vysílání a příjmu. Určení azimutu se zjišťovalo metodou na maximum amplitudy přijímaného signálu. Dvě boční antény byly jen přijímací a umožňovaly určení azimutu srovnáním velikosti rozdvojeného signálu zjištěného cíle.


Zobrazení zjištěného cíle se uskutečnilo na obrazové elektronce průměru asi 15 cm s elektrostatickým vychylováním. Na lineární časové základně se od zobrazeného spouštěcího (nulového) impulsu k amplitudové výchylce zjištěného cíle při rozsahu délky časové základny 75 a 150 km vypočítala dálka cíle.


K získání přehledu zjištěných cílů a jejich sledování se jejich parametry zakreslovaly na planžet umístěný v přístrojové kabině.


Zjišťování výšky cílů se dělo za pomocí gonia vychylováním vysílací a přijímací vertikální charakteristiky metodou na minimum signálu cíle. Zjištěným úhlem a vzdáleností se na grafu pultu vyčetla výška.


V sestavě tohoto radiolokátoru se nacházel systém rozpoznávání NRZ1.



Nástupnický radiolokátor, se kterým jsem pracoval na RTH Zdiby, byla P-8. Jednalo se o nástupce typu P-3a s mnoha prvkovou, ve dvou patrech umístěnou anténní soustavou.


Podstatnou změnou u tohoto typu bylo jeho vybavení indikátorem kruhového obzoru. Elektronická obrazovka o průměru 30-35 cm zaznamenala signál cílů synchronně s otáčením antény. Jeho stínítko s delším dozníváním umožňovalo plynulé vidění pro určování údajů o cíli. Vzdálenost se vyčítala od středu obrazovky k vnitřní hraně stopy ve tvaru půlměsíčku za pomoci mechanického otáčivého pravítka nebo pomoci elektronických dálkových kružnic. Dle objednávky měl tento radiolokátor výnosný indikátor s kabelovým připojením do vzdálenosti 30 m. Azimut tvořil střed stopy k okraji obrazovky.


Výška se určovala obdobným způsobem jako u radaru P-3a (dva indikátory).


Radiolokátor měl i prvky ochrany proti pasivnímu rušení, což bylo v druhé variantě modernizace, včetně využívání dvou opakovacích frekvencí (50 a 100 Hz), které zlepšovaly rozlišovací schopnost v dálce.


Dotazovač byl ve složení NRZ1.


Dalším radiolokátorem, se kterým jsem měl možnost pracovat, byla stanice typu P-10.


Po absolvování DTÚ Martin v roce 1957 jsem se do Zdib vrátil a pracoval jsem s radiolokátorem P-15 v několika modernizovanýchh verzích. Vzpomínám si na využívání vlastností elektronky s postupnou vlnou na vstupu přijímací trasy a v systému SDC přechodem se zpožďovací linky rtuťové proměnné na zpožďovací linku pevnou (lepšími parametry a stabilita).


Mé působení na RTH Zdiby trvalo až do konce roku 1960. Za tuto dobu se na
stanovišti střídaly i radiolokační stanice centimetrového pásma. První byl radiolokátor P-20 Periskop, dále varianta P-20 s dotazovačem a elektronkou s postupnou vlnou na vstupu přijímací trasy. Odlehčené části anténního systému, později P-30.


Uváděné poznatky a vzpomínky jsou za období srpen 1955 až konec roku 1960. V následném roce jsem byl převelen k PLRV.


U PVOS jsem pracoval až do svých 55 let."
URL : https://www.valka.cz/SOV-P-3A-Dumbo-prehladovy-radiolokator-t37634#413955 Verze : 0

Diskuse

Jedním z prvních tří zasazených radiolokátorů (RL) P-3A v čs. letectvu byl u 5. letecké stíhací divize v Žatci.


01.05.1952 bylo u velitelství 5. letecké stíhací divize Žatec zřízeno divizní velitelské stanoviště / DVS (v budově štábu divize, v areálu letiště).


"Divize" obdržela "naváděcí" radiolokátor P-3A, jehož stanoviště bylo v katastru obce Velichov u Žatce.


Jednotka byla označena: Radiotechnická stanice velitelského stanoviště 5. letecké stíhací divize
(RTS DVS 5. LSD), od 01.11.1954 RTS 5. sld.


Po dodání modernějšího radiolokátoru (RL P-8) na toto stanoviště, byl RL P-3A přemístěn do katastru Čeradice u Žatce pro velitelské stanoviště 11. stíhacího leteckého pluku.


Po reorganizaci Radiotechnického vojska a jeho 158. radiotechnického pluku k 15.06.1958 "přešly" obě radiolokační stanoviště Čeradice i Velichov -(označované pozdějí jako "bývalé" letecké hlásky - naváděcí do jeho podřízenosti jako 6. radiotechnická hláska (305/1) a 7. radiotechnická hláska (305/2)


(Na přiložené kopii je rukopis "výpisu" pořízeného pracovníkem VÚA Praha a poskytnutý plk. v zál. Ing. Josefem Veselým, býv. velitelem u 5. praporu radiotechnického zabezpečení a následně náčelníkem štábu 11. slp v Žatci
URL : https://www.valka.cz/SOV-P-3A-Dumbo-prehladovy-radiolokator-t37634#504510 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více