Tiberius, Nero Claudius

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč Chci přispět
Sraz říjen 2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Tiberius, Nero Claudius

    Avatar
    TIBERIUS CLAUDIUS NERO
    (16. 11. 42 př. n. l. Řím - 16. 3. 37 n. l. Misenum)


    Císař římský v letech 14-37 n. l. jako Tiberius Claudius Nero Augustus Germanicus.


    Tiberius se narodil ve vážené staré patricijské rodině Claudiů 16. listopadu 42 př. n. l. otci Tiberiu Claudiu Neronovi staršímu a matce Livii Drusille. První životní trauma prožil jako čtyřletý, kdy jeho matka pod nátlakem opustila manžela a stala se třetí ženou budoucího císaře Augusta (Imperator Caesar Augustus 23. 9. 63 př. n. l. - 19. 8. 14 n. l.). V té době Livia porodila prvnímu manželovi syna Drusa staršího (Nero Claudius Drusus 14. 1. 38 - 9 př. n. l.). Jako císařovna prosazovala zájmy svých synů oproti jiným potenciálním kandidátům na trůn (Augustus neměl mužského dědice). Pro vytváření dynastie byly důležité příbuzenské vztahy. Císař měl ještě několik adoptovaných synů. Na prvním místě to byl císařův zeť a vnuk Marcus Claudius Marcellus, syn císařovy nevlastní sestry Octavie.


    Po smrti Marcellově (v roce 23 př. n. l.) se vdova Iulie provdala podruhé za císařova nejlepšího přítele, skvělého vojevůdce a admirála Agrippu (Marcus Vipsanius Agrippa 63 př. n. l. - 12 př. n. l.), se kterým měla pět dětí, Gaia, Lucia, Agrippu Postuma a dcery Agrippinu a Iulii. Po smrti vojevůdce Agrippy císař adoptoval Gaia a Lucia jako své syny a dědice. Třetí syn Agrippa Postumus byl zprvu pominut pro svůj mentální handicap. Gaius, Lucius a Marcellus zemřeli ještě před smrtí císaře Augusta a na Livii Drusille ulpělo podezření z vražedných intrik, protože protežovala své syny z prvního manželství. Po Agrippově smrti a adopci jeho synů donutil císař Augustus Tiberia, aby se rozvedl se svou první manželkou Vipsaniií, kterou miloval a měl s ní syna Drusa mladšího (Drusus Castor). Po smrti Tiberiova bratra Drusa staršího v roce 9 př. n. l. a podivném skonu Lucia a Gaia (v Drusa vkládal Augustus největší naděje) nezbyl už žádný potenciální dědic, a tak byl v roce 4 n. l. Augustem adoptován i Tiberius (nyní Tiberius Iulius Caesar).


    Tiberius byl při té příležitosti dotlačen k adopci syna svého zemřelého bratra Drusa staršího - Germanika (nyní jako Gaius Iulius Caesar Germanicus (24. 5. 15 př. n. l. Řím - 10. 10. 19 Antiochie)). Tiberiovi situaci ještě ztrpčil, když adoptoval i dementního Agrippu Postuma. Tiberiovi dával Augustus neustále najevo, že jeho adopce a následnictví je jen řešením z nouze. Až v závěti z 3. 4. 16 n. l. určil císař Tiberia jako nástupce na trůnu a jeho matku Livii Drusillu učinil spoluvládkyní, nyní pod jménem Livia Augusta. Přes Augustovu nedůvěru a přezíravost byl Tiberius k císaři loajální.


    Nedůvěra a opovržení vůči Tiberiovi ze strany Augusta nebyly spravedlivé. Tiberius byl statečný voják, schopný vojevůdce a organizátor, který dlouhé roky bojoval v krizových místech říše. Poprvé šel do boje v roce 26 př. n. l., kdy sloužil v Hispánii pod velením císařovy pravé ruky, Agrippy, proti vzbouřeným kmenům Celtiberů a Asturiů. O šest let později, pří tažení Augusta do Sýrie, velel Tiberius vojskům, která vstoupila do Arménie a korunovala králem Tigrana II. Tato demonstrace síly na hranici s Parthskou říší přinesla své ovoce. Donutila parthského krále Fraatha IV. k navrácení insignií ztracených v roce 53 př. n. l. triumvirem Marcem Liciniem Crassem v bitvě u Carrhae. Parthové propustili římské zajatce a dali Římu rukojmí jako záruku míru.


    Největší nebezpečí tradičně hrozilo od germánských kmenů na severu. Hranice kopírovala tok řeky Rýn. Tiberius se svým bratrem Drusem starším, pacifikují Raetii (v roce 15 př. n. l.) a následně mezi roky 13 - 10 př. n. l. i Panonii a Noricum. Hlavní pozornost se nyní soustředila na Rýn, který tvořil hranici mezi Římem a svobodnou Germánií. Kmeny svobodné Germánie nechtěl Augustus anektovat, ale pouze kontrolovat soustavou opevněných táborů, opěrných bodů a pevnůstek postavených na pravém břehu Rýna, aby byl Řím včas upozorněn na případný masivní útok spojených germánských kmenů. Navíc Řím podporoval různé kmenové náčelníky proti sobě. V roce 9 př. n. l., ve snaze zabezpečit hranici, kterou tvořil Rýn, přešly legie pod vedením Drusa staršího na pravý břeh a zaútočily proti odbojným kmenům mezi Rýnem a Labem. Armáda dosáhla až oblasti středního Labe, ale přišla o nejlepšího vojevůdce. V roce 9 př. n. l umírá na následky zranění Drusus starší. Jemu i jeho potomkům je udělen čestný přídomek (cognomen) Germanicus.


    Po smrti svého bratra přebírá Tiberius velení a podrobuje si germánské kmeny mezi Rýnem a Labem (8 př. n. l.). V roce 5 př. n. l. dokonce vzniká provincie Germánie, ale později je toto území opět vyklizeno. Kolem roku 1 n. l. vyvstane Římu nové nebezpečí. V oblasti dnešních Čech vzniká po vytlačení Keltů z jejich území (Boiohaemum) Markomanské Marbodovo království. Jeho nezávislost je trnem v oku Říma, a proto v roce 6 n. l. vyráží Tiberius z Carnunta a proti toku Moravy postupuje do nitra Marbodova království. Jeho vítězství ale překazí vzpoura v Panonii, kde obyvatelstvo odmítá platit daně a poskytovat rekruty do války proti Marbodovi. V roce 9 n. l. Římané vítězí a Tiberiovi je udělen titul imperator.


    Zatímco byl Tiberius vázán v Panonii, byl v roce 7 n. l. jmenován velitelem v Germánii Publius Quinctilius Varus. Jeho metody používané předtím v Sýrii ale vzbudí odpor germánských kmenů. Arminius, náčelník Cherusků, vláká na podzim roku 9 n. l. římské vojsko, vracející se z centrální Germánie přezimovat zpět na levý břeh Rýna, do léčky. 9. 9. roku 9 jim v Teutoburském lese uštědřuje velikou porážku. Jsou zničeny tři legie, zahyne asi 25 000 vojáků a Varus spáchá sebevraždu. Stárnoucí Augustus je zdrcen a říši drží nad vodou Tiberius, který podniká protiútoky. Řím přichází o značnou část Germánie. S Marbodovou říší se Římané vypořádají až v roce 19 n. l., kdy podpoří Katualdův převrat.


    19. 8. 14 Augustus umírá a císařem se stává Tiberius. První roky vlády císaře Tiberia byly ve znamení rozkvětu a osvícené císařovy vlády. Postupem času se ale Tiberius mění k horšímu. Tiberius nedůvěřuje svému adoptivnímu synovi Germanikovi, kterého podezřívá z touhy po trůnu. Tuto nedůvěru ještě zesiluje fakt, že po Augustově smrti chtěly Germanikovy legie provolat svého velitele císařem. Germanicus zůstal Tiberiovi loajální a pod jeho vedením podnikají jeho legie tažení proti germánským kmenům. V roce 15 n. l. poráží Chatty a získá zpět jednoho ztraceného orla legie. Proniká až do Teutoburského lesa a pohřbívá ostatky Římanů, kteří tam padli. V roce 16 n. l. proniká opět do Teutoburského lesa a v bitvách u Idistavisa a Valu Angrivariů pobíjí Arminiovy bojovníky. Nebere žádné zajatce. Získává zpět druhého orla (třetí nebude nalezen). Po těchto úspěších odvolává Tiberius Germanika do Říma. Válka se zdá být příliš nákladná. Roku 17 n. l. se Germanicus dočká v Římě triumfu, ale nedůvěřivý Tiberius ho vzápětí posílá do Sýrie, kde vojevůdce 10. 10. 19 umírá. Tiberius je obviňován z jeho smrti.


    Tiberius se uzavírá stále více do sebe, zvláště potom, co byl jeho syn Drusus mladší otráven svou manželkou Livillou (1. 7. 23 n. l.). Po Augustově smrti zdědil císař Tiberius prázdnou státní pokladnu, a proto vyhlašuje úsporná opatření. Je omezena výstavba veřejných staveb a zavádí se tzv. daň z přepychu, čímž si Tiberius vyslouží nenávist nobility a senátu. Na protesty odpovídá císař tzv. zákonem o urážce majestátu. Zpočátku se zákon vztahuje pouze na období vlády císaře Augusta, později tak Tiberius sankcionuje i opozici proti sobě.


    Na Tiberia má velký vliv prefekt pretoriánů Lucius Aelius Seianus. Jeho vliv ještě vzroste, když se Tiberius z obavy ze spiknutí přestěhuje na ostrov Capri. Vládne zprostředkovaně, na dálku, podle zpráv, které mu podává Seianus. Seianus si posiluje svůj vliv a likviduje své odpůrce pod záminkou, že jde o spiklence proti Tiberiovi. Seianus pomalu začíná přerůstat Tiberiovi přes hlavu a objevují se zprávy o jeho spiknutí. Tiberius reaguje rychle a krutě. Seianus i jeho dcera jsou popraveni.


    K moci se dere ambiciozní Quintus Naevius Macro, nový prefekt pretoriánů. Tiberius proti sobě popudil i nemajetné občany žádající "chléb a hry", protože úsporná opatření se nevyhnou ani omezením her v cirku. Tiberius si i v očích plebejů získává pověst nerudného mrzouta a skrblíka. Tiberius se stával stále krutějším. Obklopen pouze několika přáteli, věštci a astrology stále více propadá nenávisti vůči senátu a potencionálním spiklencům. Je zmítán touhou vrátit se do Říma a strachem z převratu. Dvakrát se vracel do Říma a dvakrát se obrátil zpět. Jeho astrolog mu předpověděl, že pokud se vrátí do Říma, zemře.


    V nenávisti pronásleduje po smrti Germanika i jeho rodinu. Přežívá jen Gaius Caesar (budoucí císař Caligula). V závěti ustanoví svými dědici třetího Germanikova syna Gaia Caesara Caligulu a Tiberia Gemella, svého vnuka, syna Drusa Castora a Livilly. Opominut zůstal Germanikův bratr Claudius (budoucí císař). Tiberius ho považuje za neschopného. Císař se odhodlává na poslední cestu do Říma. V Misenu 16. 3. roku 37 umírá, patrně otráven nebo zadušen prefektem Macronem, který se dal do služeb Caliguly. Když je jeho tělo odvezeno na pohřeb do Říma, volají lidé do Tiberu s Tiberiem a jásají nad jeho nástupcem Caligulou. Vždyť je to syn milovaného Germanika. Nadšení není na místě. Z Caliguly se stane krutý šílenec, proti němuž blednou všechny výstřelky Tiberiovy.


    Dnes se o pravdivosti vylíčení Tiberiovy povahy polemizuje. Jeho autor Tacitus tak učinil až dvacet let po Tiberiově smrti. Suetonius jeho údajné krutosti popisuje, ale moc jim nevěří. Proti nim svědčí Seneca i Plinius. Plútarchos dokonce popisuje Tiberiův pobyt na Capri jako "důstojnou samotu."
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/17146#62929Verze : 0
    Avatar
    Doplním tedy jen "druhý výklad" Tiberiova pobytu na Capri - Tiberius je v důsledku prázdné pokladny zděděné po Augustovi nucen sáhnout ke zmíněným úsporným opatřením. Tím si proti sobě popuzuje velkou část římské společnosti, především v samotném městě Řím. Zhrzeně se proto stahuje na Capri, malý klidný ostrůvek, kde k němu nemá přístup nikdo, koho nepozve. Říši vládne prostřednictvím Seiana, zatímco sám užívá "důstojné samoty" ve společnosti mnoha učenců (včetně astrologů tehdy "uznávaných" podobně jako dnes a věštců; ale nejen jich). Z jeho uzavřenosti a stylu života na Capri poté vznikají výše uvedené pověry a fámy.


    Faktem ovšem zůstává, že Seianus jako neoficální císařův zástupce využil Tiberiovy odloučenosti a prováděl svou vlastní krvavou politiku, za což musí Tiberius v každém případě nést svůj díl odpovědnosti. Seianus tím pravděpodobně velkou měrou přispěl k Tiberiově neoblibě v Římě, která vyvrcholila zmiňovaným známým heslem "S Tiberiem do Tiberu" skandovaným v ulicích města po jeho smrti.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/17146#62939Verze : 0
    Avatar
    a jeho portrét
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/17146#67409Verze : 0
    MOD
    Avatar
    busta


    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/17146#67414Verze : 0
    Avatar
    socha:





    a portrét:


    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/17146#101862Verze : 0
    Avatar
    Prehľad titulov a poct, ktorými bol poctený od roku 13 p. n. l. do roku 37:
    Tribún ľudu I. – XXXVIII. /6 p. n. l. – 37 /
    Imperátor I. – VIII. / ? – 18 /
    Konzul I. – V. / 13 p. n. l - 31 /


    Ďalej : Augustus (14), Najvyšší kňaz (15),
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/17146#101870Verze : 0
    MOD