Proč letadlo létá ?

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 29.590,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Proč letadlo létá ?

    Avatar
    Aneb základní principy, vztlak, ... Smile
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#2218Verze : 0
    MOD
    Avatar
    mám trochu složitější dotaz: co přesně sou trimovací klapky a jak to funguje
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#24415Verze : 0
    Avatar
    Pro ty co spali na hodinách fyziky Very Happy

    Když přeříznete křídlo uvidíte žebra, která mu dávají vnější profil.
    Profilů je celá řada jsou na to zpracované katalogy, konstruktéři si jen vyberou.
    Profil je zajímavý tím, že vzdálenost od bodu na náběžné hraně (to je ta vpředu) k bodu na odtokové hraně (logicky ta vzadu) není stejná. Po vrchní straně profilu je to dál (profil je vypouklý).

    A protože částice vzduchu musí proletět kolem profilu za stejnou dobu, nezávisle na tom jestli letí po jeho vrchní straně nebo spodí je jasné že ty nahoře musí letět rychleji.

    Když se to vyjádří matematicky tak se tomu říká rovnice o spojitosti proudění a vymyslel to nějaký pan Bernouli
    Když se povrtáte v nezáživných učebnicích (nebo mi prostě musíte slepě věřit) zjistíte, že čím rychleji kapalina nebo plyn proudí, tím má menší tlak. Určitě se vám to zdá divné, ale je to tak.

    A jsme u toho...když částice na horní straně křídla "proudějí" rychleji tak musí mít vzduch nad křídlem nižší tlak, inteligenti říkají podtlak Laughing
    A logicky na spodní straně musí vzniknout přetlak.

    Když se jedna i druhá síla (tlak je síla působící na plochu...cca 8 třída ZŠ) sečtou získáme vztlak Y.

    V reálu je to tak, že 2/3 vztlaku tvoří podtlak na horní straně profilu a zbytek přetlak na spodní.

    Na rozdíl od zažité představy, je tedy letadlo do vzduchu spíš "vycucávané" podtlakem nad křídlem, než "tlačené" přetlakem na jeho spodní straně.

    Velikost vztlaku ovlivňuje přímo úměrně hodně věcí :

    Součinitel vztlaku - to je číslo, které je dané ke každému profilu, takže když si konstruktér nějaký vybere už s tím nic neudělá Confused

    Hustota vzduchu - tady si taky nepomůže (neporučíme větru, dešti, ani tlakové výši i když jistá skupinka obyvatelstva si jeden čas myslela opak) ale musí ho to zajímat protože s rostoucí výškou letu klesá i vztlak a letadlu se "nechce" letět.
    Takže kdo viděl divokou akrobacii těsně nad zemí ať neočekává, že podobné kousky se dají dělat na hranici dostupu letadla Smile

    Plocha křídla - tak to je to co si musí konstruktér dobře rozmyslet...větší křídlo lépe "nese", ale má taky větší hmotnost a odpor (bože proč to nejde jednoduše Crying or Very sad )

    Rychlost - ta dokonce svojí druhou mocninou tedy když letadlo letí 2x rychleji vztlak vzroste 4x (ale odpor potvora taky Shocked )

    a je to Idea

    Proto jak říkala babička:
    Chlapče lítej pomalu a nízko...a v zatáčkách brzdi: Laughing
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29208Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Dex: Chtěl bych abysme mluvili o stejné věci ...
    Máš na mysli vyvažovací plošky na jednotlivých kormidlech?
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29220Verze : 0
    MOD
    Avatar
    no pravděpodobně to budou ty vyvažovací plošky...
    pokud de o ty profily křídla a tak, dá se o tom někde na netu sehnat něco víc? nejsem žádnej expert ale zajímá mě všechno co má něco společnýho s letadlama
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29329Verze : 0
    Avatar
    I já se přidám se svým "idiotským" dotazem: Jak se přesně jmenují ty tři plochy, kterými se letadlo ovládá? Na ocase vodorovně jsou výškovky. Svislý ocas je kormidlo nebo směrovka (nebo obojí? Very Happy ) a na křídlech je co? (kromě klapek)Laughing Znám holt jenom anglické názvy Embarassed


    Pokud jde o ty vyvžovací plošky (trim), chápu to tak, že to slouží k vyrovnávání nějaké síly působící na letadlo, která ho vychyluje některým směrem (třeba konstantní vítr, menší tah jednoho motoru, nevyvážené rozložení hmotnosti) a funguje podobně jako celá ploška, na které je umístěna, jenomže je menší, a proto má menší sílu a dovoluje zároveň citlivější vyrovnání. Chápu to dobře? Laughing
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29405Verze : 0
    Avatar
    na křídlech jsou vztlakové klapky a křidélka
    a vzadu je svislá plocha (směrové kormidlo) a vodorovná (výškové kormidlo)


    snad sem to napsal správně


    pokud de o ty trimy tak doufám žes to napsal správně, abych si zas do palice neuložil nějakou blbost Smile
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29409Verze : 0
    Avatar
    To Kapa:
    SOP = svislá ocasní plocha Arrow směrovka (směrové kormidlo)
    VOP = vodorovná ocasní plocha Arrow výškovka (výškové kormidlo)
    No a na křídlech to jsou tak zvané křidélka, klapky (brzdící a vztlakové) a sloty ty ovšem slouží k regulaci vztlaku.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29410Verze : 0
    Avatar
    Super, to je asi tak milion novych terminu Very Happy
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29454Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Abych to uvedl na pravou míru
    Letadlo se dá řídit kolem tří os.


    Kolem svislé (Yaw axis)
    pohybu se říká zatáčení
    ovládá se SOP (svislá ocasní plocha), která se skládá ze dvou částí
    -kýlovky - to je ten pevný kus
    -směrovky - to je to co se hýbe


    kolem podélné osy (roll axis)
    pohybu se říká klonění
    ovládá se křidélky


    Kolem příčné osy (pitch axis)
    pohybu se říká klopení
    ovládá se VOP (vodorovná ocasní plocha), která se skládá ze dvou částí
    -stabilizátoru - to je ten pevný kus
    -výškovky - to co se hýbe


    aby to nebylo tak jednoduché existují ještě


    plovoucí výškovky i směrovky


    to jsou takové které jsou z jednoho kusu tj. nemají kýlovku a stabilizátor
    kdyby vás zajímalo jak to vypadá
    plovoucí VOP má (zjednodušeně) skoro každá moderní stíhačka
    plovoucí SOP má třeba A-12, SR-71, Tu-160


    motýlkové ocasní plochy
    jsou uspořádané do V a kombinují účinek SOP a VOP měla je třeba jedna Cessna tuším Beechcraft, ale to je bez záruky


    a specialita moderních letadel jsou kombinace ovládacích ploch
    tak vznikly
    flaperony (nepřeložitelné i když pár idiotů se o to pokouší Confused )
    kombinace funkce klapek a křidélek
    je to vidět třeba na Hornertu, když se na finále sklápějí dolů i křidélka pro zvýšení vztlaku
    tailerony
    kombinace funkce výškovky a křidélek
    když se plochy vychylují souhlasně fungují jako výškovka, když proti sobě plní funkci křidélek
    asi stačí ne? Shocked
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29461Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Teď k prostředkům pro řízení vztlaku
    existují


    VZTLAKOVÉ KLAPKY, které zvyšují vztlak za cenu zvýšení odporu mají většinou dvě polohy:
    - pro vzlet (tzv. malé klapky)
    - pro přistání (tzv. velké klapky)


    při startu na malých klapkách to urvou od země motory
    při přistání je větší odpor spíš cílem (viz. můj skromný příspěvek o přízemním efektu)


    vztlakové klapky existují
    štěpné (Spitfire)
    sklápěcí (Z-43)
    jednoštěrbinové (
    dvouštěrbinové (Hawk koukněte na něj do letadel tam je to pěkně vidět)
    trojštěrbinové (dopraváky)
    Fowlerovy (ty se jakoby posunují za křídlo L-13 Blaník)


    BRZDÍCÍ KLAPKY
    se používají na větroních a fungují tak že vyřazují část křídla z provozu a tím sníží celkový vztlak (aby aerodynamicky čistý větroň dokázal v přízemním efektu vůbec přistát Smile )


    BRZDÍCÍ ŠTÍTY
    to jsou ty plácačky, které najdete třeba na bobřím ocase Tomcata nebo na hřbetě Su-27 a slouží ke snížení rychlosti zvýšením aerodynamického odporu (roste potvora taky s druhou mocninou rychlosti jako vztlak)


    SLOTY
    jsou na náběžné hraně křídla a slouží k ustálení proudění na křídle při vysokých úhlech náběhu takže letoun je možné "víc natáhnout" bez ztráty řiditelnosti (Bf-109)


    SKLÁPĚCÍ NÁBĚŽNÁ HRANA
    to jsou prostředky, které mění profil (jeho zakřivení) v závislosti na spoustě parametrů velmi jednoduše tak, aby v daném letovém režimu byl nasteven ten nejlepší (F-16)
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29487Verze : 0
    MOD
    Avatar
    A teď ty vyvažovací plošky


    Všechno co se ve vzduchu (nebo kapalině) hýbe se snaží automaticky zaujmout polohu s co nejmenším odporem


    Veškeré řídící plochy letadla se snaží také zaujmout takovou polohu tzn.
    Výškovka se snaží udržet v zákrytu za stabilizátorem
    Směrovka za kýlovkou
    křidélko udržuje tvar profilu křídla


    Když se pilot rozhodne nějak zasáhnout do řízení (občas to jinak nejde Smile )
    musí překonat aerodynamické síly, které se snaží vrátit řídící plochy do polohy s nejmenším odporem


    Ovládací síla roste s rostoucí rychlostí (proto herci v katastrofických filmech správně předstírají námahu když se snaží zvednout letadlo řítící se k zemi Wink )


    Vyvažovací plošky jsou vlasně další mrňavá kormidla připevněná k těm věším tzn. výškovce, směrovce a křidélkům.
    Finta je v tom, že se dají ovládat extra ovladačem z kabiny.


    A teď jak to funguje Confused:
    řekněme že máme stoupat s naloženým letadlem na letovou hladinu 10 000m což může trvat řádově i desítky minut (podle typu)
    v kabině je páčka vyvážení která má dvě polohy těžký na ocas nebo těžký na hlavu


    Když ji opatrně posunete do polohy těžký na ocas vyvažovací ploška se vychýlý směrem DOLů, jenže proud vzduchu se ji snaží vrátit do původní polohy.
    Se samotnou ploškou pohnout nejde (schválně je to tak udělané) takže se nedá nic dělat musí se pohnout celá výškovka (ta pohyblivá část VOP) a ta se vlivem aerodynamických sil pohne směrem NAHORU
    A celé letadlo začne stoupat a přitom je na řízení nulová síla (letadlo je vyvážené v poloze těžký na ocas)
    dobré ne?


    když jsme na předepsané letové hladině vyvážíme letadlo do neutrální
    polohy a je to. Idea


    K čemu je to celé dobré Confused:


    -aby pilota nebolely ruce Very Happy
    -v případě, že dojde k poškození ovádání řízení se tím v nuozi nechá řídit letadlo
    -když dojde ke změně centráže (spotřebováním části paliva) stačí znovu vyvážit letadlo a zase letíte "rovně" bez toho, že by jste museli tahat řízení
    -u směrovky je to dobré zase při vylučování snosu větru (to když fouká z boku)
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29524Verze : 0
    MOD
    Avatar
    tak to bylo docela vyčerpávající vysvětlení, ale taky dobře napsaný tak, že to člověku v tý palici chvilku zůstane Smile
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29536Verze : 0
    Avatar
    to ICE: velmi dobré vysvětlení
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29563Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Vyčerpávající vysvětlení. Ještě bych se zeptal, k řízení letadla je asi nejlepší ovládat všechny tři "osy" Laughing Ale jde to i bez některé z nich? Konkrétně bez křidélek? A já na simulátoru třeba lítám bez ovládání směrového kormidla...
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29646Verze : 0
    Avatar
    nemam slov, fakt vybordelny vysvetleni Very Happy Exclamation


    kapa : jak litas bez smerovyho kormidla ? porad rovne ? Smile Very Happy


    btw, mohli bysme se dostat i k manevrum ? klasika, letka spitfiru stupnovite za sebou a pak to obrati pres kridlo hlavou dolu a letej nasekat nackum p*del Smile vite co myslim Smile Jak/cim/kombinaci ceho je tohle udelany ?
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29654Verze : 0
    MOD
    Avatar
    To je taky dobrej dotaz, já na některejch simulátorech taky lítám bez směrovýho kormidla a zatáčení ovládám pomocí křidélek a výškovky.
    Zajímalo by mě jestli to tak funguje i v reálu, já si logicky myslim že jo
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29656Verze : 0
    Avatar
    Záleží na letadle


    U běžných typů se musí létat tak, aby síly působící na letadlo v zatáčce byly v rovnováze


    Určité úhlové rychlosti zatáčení (zjednodušeně výchylce směrovky) musí odpovídat náklon (výchylka křidélek)


    Zjednodušeně představte si jezdce na motorce na klopené dráze jedoucího nějakou rychlostí


    Musí taky naklonit motorku tak aby to odpovídalo rychlosti jízdy


    když ji nakloní moc spadne do vitřní strany zatáčky
    analogicky u letadla když přeženete náklon zatáčka bude SKLUZOVÁ (budete padat do vnitřní strany zatáčky)


    Když nakloní motorku málo vynese ho do nejbližšího příkopu na vnější straně zatáčky
    u letadla když dáte málo křidélek (nebo moc s vyšlápnete směrovku) zatáčka bude VÝKLUZOVÁ
    to je nebezpečnější protože letedlo ztrácí rychlost a hrozí pád do vývrtky


    Poznáte to pod zadkem v sedačce (na simulátoru samozřejmě ne) a nebo na asi nejjednodušším přístroji , kterému se říká příčný sklonoměr


    Vypadá to jako zahnutá trubička do vodováhy


    Ve správně zalétnuté zatáčce je kulička uprostřed Rolling Eyes
    při skluzu sjede kulička dolů (do zatáčky) při výkluzu nahoru (ze zatáčky)


    ještě jednodušší je vlákno nalepené na čelním skle kabiny (ve filmu tajemná záře ... jsem to viděl i na Tomcatu)
    to se vychyluje v závislosti na tom jak je letadlo ofukované proudem vzduchu a ukazuje přesně opačně než kulička
    při skluzu ukazuje ven ze zatáčky, letadlo klouže dovnitř takže proud vzduchu vychyluje vlákno opačným směrem


    Ještě k tomu simulátoru
    na rychlých letadlech s vysokým plošným zatížením se létají ostré zatáčky jen kniplem


    při náklonu nad 30 deg dochází ke "křížení kormidel" směrovka funguje jako výškovka (protože je víc naplacato) a výškovka funguje jako směrovka (je víc svisle)


    Na zádech je to úplně opačně když chcete letět nahoru musíte potlačit (ne přitáhnout)


    Takže zatáčka se létá tak, že pilot nakloní letadlo a přitáhne


    padání "čumáku" pod horizont se koriguje vyšlápnutím spodní nohy (křížení kormidel)


    když sedíte v letadle je to jasnější Wink


    U F-16 resp. u letadel FBW se v zatáčce nožní řízení vůbec nepoužívá (jen při pojíždění) počítač sám pozná že pilot dělá zatáčku a zaletí ji čistou (s kuličkou uprostřed)
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29659Verze : 0
    MOD
    Avatar
    admin: přesně jak říká Dexter - nahoru dolů výškovkama, a "do zatáčky" se křidýlkama nakloním a letím "nahoru" ne Laughing dokonce v nejlepším simulátoru (Sturmovik samozřejmě Wink ) mě to tak v nějakým trainingu aji učili, takže by to snad mělo být reálný, ne? Navíc jsem někde tady na válce četl něco a nějakým beznohým pilotovi, ten logicky taky lítal bez směrovýho kormidla ne?
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29660Verze : 0
    Avatar
    Skvělý výklad Smile Ještě bych prosil, jak se dá řídit letadlo jenom pomocí výškovky a směrovýho kormidla Confused: Kamarád tvrdí, že tak lítá s modelama letadel, mě to připadá dost omezený. Díky
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29661Verze : 0
    Avatar
    BTW: létat se dá i když některá kormidla nefungují (ale musí se hrozně opatrně Wink )


    Třeba když jsou zablokovaná křidélka (pokud se nejedná zrovna o maximální výchylku Surprised )


    Když chcete zaletě zatáčku vyšlápnete nohu tím dojde k tomu že křídlo na vnější straně zatáčky se pohybuje rychleji


    Když si najdete na čem závisí vztlak (druhá mocnina rychlosti pro ty línější)...co se stane?


    Na vnějším křídle je vztlak větší a tedy se zvedne a hurá jsme v zatáčce v takové ušmudlané výkluzové, ale v zatáčce Idea


    Takový obrat o 90 deg je potřeba zaletět jako sérii takových placatých zatáček ale jde to.


    Mašinky s FBW/FBL šetří pilotovi práci tím, že takovéhle problémy vyřeší sada černých skříněk, ve kterých je bůhví co (admin asi ví lépe Wink ), a kupodivu celý ten krám umí dopočítat chybějící ovládací plochy (třeba ustřelené) a těmi ostatními hýbe tak, aby letadlo dělalo to co pilot chce (ale na letecký den se s tím jít nedá Laughing )
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29664Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Modely jsou něco jiného než skutečné letadlo


    je potřeba si uvědomit, že při zmenšování klesá plocha (křídel tj i vztlak) s druhou mocninou kdežto objem (celé konstrukce tj i hmotnost) s třetí (asi 7 třída ZŠ)


    Takže modely mají přemíru vztlaku... proto taky létají tak splašeně Wink
    Podobně je to u motorů se zvětšování rozměrů nenarůstá výkon lineárně (to by se konstrutéři radovali Smile)


    Navíc pilot modelu zaznamená výchylku až když je poměrně značná... kdyby takhle létali piloti na normálních letadlech asi by těm co se vezou nestačily pytlíky Confused

    Ale principy řízení jsou stejné
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29665Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Zcela vyjmecne nevim, v tehle cernejch skrinkach ja prsty nemam Very Happy Very Happy Very Happy
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29666Verze : 0
    MOD
    Avatar
    opět sqělý výkon ICE, tak jak si to podal tak to vypadá že lítat s něčím jako F-16 nebo čímkoli co má řízení FBW nebude až tak těžký když polovinu věcí za vás zvládnou ty "černý skříňky" o kterejch Admin nic neví Very Happy
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#29672Verze : 0
    Avatar
    No, rozhodně je to jednodušší než na letounech generace MiG-21 nebo F-104 i když piloti těchto letadel na rozdíl od těch dnešních nemuseli o elektronice vědět dohromady nic Very Happy
    Vždy je to něco za něco Wink
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#32436Verze : 0
    MOD
    Avatar
    ICE, tvoje perfektní zkrácená lekce aerodynamiky a pilotáže mě v duchu vrátila do lavic základního kurzu v Letňanech.
    Pro ilustraci pár fotek - sice jen ULL, ale flaperony, plovoucí výškovka a motýlkové ocasní plochy se i u nás najdou!
    Ty menší fotky jsou z kamery ze sletu v Jehnědí u Chocně.
    Mimochodem to přirovnání k motorce mě dostalo. Jako první jsem si to musel odvyknout a naučit se navést, srovnat do 0, vyvést, srovnat do 0. Málem byl byl udělal spirálu. Ta kulička, ta mi dala - pořád jsem letěl ve výkluzu (rovnal jsem si vrtuli před sebe) - to znají jen ti, kdo sedí vedle sebe. O té niti to slyším poprvé. Díky!

    ULLa Mája (taky CORA, JORA, ALLegro, Zephyr a mnohé jiné používají plovoucí výškovku.

    Straton D-8 Moby Dick má motýlkové osasní plochy.

    ULLa Storch (taky FOX) je vybaven flaperony
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#32776Verze : 0
    Avatar
    To ICE: perfektní vysvětlení. Jenom pro úplnost dodám přední kachní plochy (Gripen, Viggen, Lavi), které slouží stejně jako výškovky (VOP), ale na rozdíl od nich přispívají k celkovému vztlaku.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#32780Verze : 0
    Avatar
    a zlepšujou manévrovatelnost při nízkých rychlostech a myslim že i zvětší max. úhel náběhu ne? jako třeba X-31
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#32782Verze : 0
    Avatar
    Jo, kachnička je prima!
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#32933Verze : 0
    Avatar
    no anebo rovnou takhle?
    je to Su-37 nebo se to jmenuje jinak?
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#32939Verze : 0
    Avatar
    K obrazku - to neni Su-37, ale S-37 - i kdyz oba jsou od Suchoje. Su-37 je plnohodnotny bojovy letoun s vychylovatelnymi tryskami a kachnimi plochami. vyvinuty z Su-27. Je mu take ukrutne podobny, coz znamena, ze narozdil od S-37 (ktere je na obrazku) Su-37 nema zaporny uhel sipu kridel. Coz je mimochodem velmi netradicni pojeti. Ma jednu drobnou nevyhodu - bez FBW si prakticky nezalitate, protoze vam letoun spadne - neco jako F-117.


    Protoze se drze pocitam mezi lidi, co o modernich letounech neco vedi, tak se pokusim doplnit ICE v tom, na co jeste nemel cas - kachni plochy, tedy dalsi aerodynamicke plosky umistene pred kridly maji v zasade za ukol zlepsit vztlak pri vysokych uhlech nabehu - tedy nos letounu nahoru, ale letime dopredu, ne vzhuru. Presneji receno - kdyz leti letoun s vysokym uhlem nabehu (anglicky AOA - Angle of Attack - oni totiz utoci i s neozbrojenym vetronem...), tak dochazi k jevu, kteremu se rika odtrhavani proudnic. Jednoduse receno se proud vzduchu (obvykle na horni strane kridla) od neho odtrhava. Tim dochazi k vibracim a ztrate vztlaku a kontroly nad strojem. To je hlavni omezujici faktor limitujici mozne manevry (krome vydrze G u pilota). Proud vzduchu pri vysokem AOA neustale meni smer, vznikaji viry (jakasi velmi mala tornada kolem trupu a kridla). Pomoci kachnich ploch se vzduch jiz pred kridlem usmernuje a tim se dele dari pridrzet ho na kridle a je mozny vetsi AOA. Na nekterych zaberech je mozne videt jednu vec - aby to fungovalo, tak to nedela pilot, ten je prilis pomaly (proste je to jenom clovek) - letoun leti s vysokym AOA a jeho kachni plosky doslova vesluji ve vzduchu, aby se zajistil vztlak.
    Dalsi vyuziti kachnich plosek je jejich pouziti i ve funkci kridelek, vyskovych kormidel a aerodynamickych brzd pri pristani. Ovsem krome toho pouziti jako brzd je k tomu znovu nezbytny pocitac, protoze pri chybe hrozi okamzity prechod letounu do nekontrolovatelneho letu - staci mala chyba.


    Jeste pro presnost - kachni plochy obvykle vytvareji vlastni vztlak, ale neni to podminkou. Ovsem sagittarius se myli, protoze i vyskova kormidla mohou vytvaret vztlak, a take to cini. Zde se jedna o rozdil mezi tzv. stabilni a nestabilni aerodynamickolu konfiguraci. Bezne stroje maji stabilni - vztlak od kridel pusobi nahoru, vztlak od vyskovek dolu (odecitaji se). To je vyhodne pro lidi - letoun je dobre ovladatelny. Jinak to samozrejme vhodne neni. Proto po vynalezeni FBW je mozna zmena - nestabilni konfigurace. Vztlak kridel i vyskovek pusobi nahoru. Problem je s tim, ze letoun je nestabilni - tedy ma sklon prechazet do padu, cemuz se dost obtizne zamezuje. Pokud mame FBW, dela to pocitac za nas. Rozdil mezi obema konfiguracemi je z pohledu minimalni - MiG-29 ma stabilni konfiguraci, zatimco Su-27 nestabilni. Za tim se skryva podstata jeho vykonu. Vice viz muj clanek o Su-27.


    Krome zobrazeneho S-37 ma kachni plochy i Su-37, Su-35 (doufam) a zcela urcite popularni Gripen.


    Pro uplnost - dalsi vztlakovou plochou letounu je take trup. Vyrazne je to videt na modernich strojich Su-27, F-22, pripadne B-2.


    Jeste pro doplneni - tzv.cerne skrinky, neboli FBW jsou pocitace, ktere na zaklade toho, co dela pilot urci, co delat chce a na zaklade informaci o stavu letounu to provedou - nebo taky neprovedou a tim zamezi padu stroje. Napriklad na prehlidkach si lide jako popularni A. Kvocur museji vypinat omzeovace z FBW, protoze jinak by sve manevry proste nepredvedli. Leteli by hezky rovne, jak se spravne ma...


    Bez FBW by nektere stroje prakticky nemohli letat - zejmena F-117 (uvadi se, ze po vypojeni FBW nasleduje pad do 4 sekund), dale B-2 a F-22. Su-27 by mel velke problemy.


    Dalsi vec - FBW si hlida limity letounu a umi ho napriklad vyvest z vyvrtky. Pri testech stroje se prave testum FBW venuje hodne casu a obcas je kvuli nemu nejaky stroj ztracen (napriklad jeden z prototypu Su-27 se diky chybe FBW rozpadl ve vzduchu po prudkem manevru s asi 30 G, pilot zahynul).


    Pokud pilot pozaduje manevr mimi limity letounu, tak ho FBW rizeni proste neprovede (toto omezeni lze vypinat, ale obvykle ne na strojich, ktere jsou u bojovych jednotek ). Pokud se dostanete na krajni hodnoty, tak vam to palubni pocitac hlasi do sluchatek (vetami jako "Nabeh 30 stupnu, nabeh 30 stupnu."), aby jste si toho vsimli. Obvykle je pouzit zensky hlas, nekdy snad zni pocitacove ala vesmirne serialy. Tusim ze Americane mu rikaji Bitchin' Betty, Britove Naggling Nadja a Rusove Táňa.


    Co se tyce klapek - pokud se chcete nekdo zabyvat proc ktery druh klapek, tak vas upozornuji, ze duvodewm jsou takove hnusne rovnice, ze kterych to vychazi. A v tech se stredoskolskou matematikou nevystacite. Je temer nemozne sehnat nejaka polopaticka vysvetleni proc je urcity druh klapky nekde pouzit.


    Dalsi dotazy ?


    Jinak - chystam serii clanku, kde bude rozebrano, proc letadlo lita, ruzne plosky, FBW, motory a tak. Vsechno bude, jenom za urcity cas.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#32949Verze : 0
    MOD
    Avatar
    To Fantan


    Vlákýnko určitě vyzkoušej, stačí tlustší černá nit nalepená průsvitnou páskou k rámu, ať nemáš omatlané plexi
    ...na UL budeš mít místo HUD a navíc ...nikdy se neporouchá Very Happy



    BTW nejtěžší je lítat rovně Rolling Eyes
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#33824Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Achich ouvej….snaku, snaku ty to motáš
    Tak postupně:


    Proč si myslíš že Su-37 je plnohodnotný bojový letoun?
    Za takový se považuje ten, který prošel obě fáze zkoušek tedy tovární i vojskové, získal statut operační způsobilosti a byl nařízením (rady ministrů nebo podobného orgánu) zařazen do výzbroje.
    Možná jsem něco přehlédl, ale nevím o tom, že by se u Su-37 něco podobného událo...

    Ten záporný šíp není až tak netradiční pojetí…používá se na mnoha letounech z různých důvodů (L-13, X-29, HFB-320, Ju-287 aj.) dejme tomu, že se o tom dá polemizovat…ale že bylo podmínkou FBW je omyl
    Němci ho za války asi neměli co ty na to?
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#37367Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Pro plochy před křídly bych používal termín Canardy, protože jsou mnohdy na letounech, které nejsou klasickými kachnami (třeba Kfir byl původně delta).


    Tomu tvému popisu vytváření vírů vyhovují i prodloužené přechody náběžných hran jaké používají F-16, MiG-29 aj.


    Vibrace při odtržení proudu vznikají až sekundárně, když odtržený proud vzduchu naráží do výškovky. Je to nejjednodušší a nejspolehlivější způsob jak varovat pilota, že se blíží pád. U letadel, kde je z nějakého důvodu varování nevýrazné se často montují na náběžnou hranu křídla lišty, aby se odtržený proud vytvořil uměle (třeba na L-39).


    To co jsi napsal o „veslování kachních ploch“ je úsměvné
    Velké výchylky jsou nutné protože účinnost řídících ploch je závislá na rychlosti (stejně jako u křídla s klesající rychlostí klesá vztlak tedy jinými slovy síla, kterou kormidlo hýbe letadlem)
    V praxi to vypadá tak, že při velké rychlosti stačí řádově milimetrové výchylky kormidel, kdežto na pádovce se hýbe kniplem „z rohu do rohu“
    Pokud tedy letoun není vybaven „joyem“ na bočním pultu, ale na principu práce řídících ploch to nic nemění .
    Wink
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#37374Verze : 0
    MOD
    Avatar
    To co jsi napsal o využití kachních ploch platí i pro ostatní řídící plochy…a určitě se to obejde bez počítače, mnohdy stačí mechanické propojení (P-39, Tu-22)
    Tvůj problém je, že zcela bezostyšně motáš letouny s FBW a bez něho a letouny staticky stabilní a nestabilní dohromady.
    Potom v tom máš guláš.


    Sagittarius se nemýlí pokud se jedná o staticky stabilní kachnu.
    Staticky nestabilní letouny klasické koncepce (s výškovkou vzadu) také existují i bez FBW Smile
    Proč a k čemu je to dobré vysvětlím, jen potřebuji obrázky takže CUL
    Wink Smile
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#37379Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Na Fantánovo upozornění jsem jaksi zabrousil i sem. V celku není co dodat, ale mám několik praktických věcí (coby pilot s průkazem obchodního pilota a nalétanými 647 hodinami - bohužel už neplatným - thanks Mr. Bush!)


    K vysvětlení vztlaku není co dodat. Hlavní v tomto případě je tlakový diferenciál (rozdíl) mezi tlakovou (spodní) a podtlakovou (horní) stranou křídla a jeho závislost na úhlu náběhu. Tedy úhlu, který svírá proudnice ofukujícího vzduchu a tětiva křídla (přímka spojující náběžný a odtokový bod). Jak ten tlakový diferenciál vzniká je jasné (viz první příspěvky). Důležitá je fáze kdy dojde k tomu, že podtlak na horní straně křídla je menší než nějaká mez. Potom dojde k odtržení proudnic někde u odtokové hrany a kletadlo začne padat (jste v pádu). Pokud dojde k pádu pouze na jednom křídle, jste ve vývrtce (neboli stranově vyhraněném pádu).


    Nepleťte úhel náběhu a polohu (úhel k horizontu, stoupání). Pokud letíte, je jedno jestli rovně (s minimálním úhlem náběhu), nebo svisle vzhůru (ze začátku s minimálním úhlem náběhu, který se v závislosti na Vaší rychlosti začne měnit). Při letu na zádech se taky hovoří o úhlu náběhu. Ale křídlo se chová jinak, protože je většinou (krom akrobatických spciálů) nesymetrické.


    Nepleťte aerodynamiku profilu (která se vztahuje na profil nekonečné délky) a aerodynamiku křídla. Tady hraje roli ještě další jev, kterému se říká tuším tlakové obtékání. On vzduch (ta mrcha) má snahu se přemísťovat mezi tlakovou a podtlakovou stranou křídla. Tím ztrácíte vztlak křídla. Zabránit tomu lze vlastně jednoduše tím, že se vzduchu dá na konec křídla překážka. Třeba nádrž (L410, Morava), nebo skorokřídlo - Winglet. Winglet je ještě přinosem ve zvětšení plochy křídla.


    Nepleťte se taky se rčením - jedno křídlo = jeden profil. Jedno křídlo má asi tak 4 profily na průběhu (krom UL, ty jsou opravdu max na dva, snad krom Koaly/EuroStáru). U Čmeláka je jich myslím 7, Spitfire jich měl 5. Dlůvodem bylo zachování dobré řiditelnosti v pádu. Což souvisí s aerodynamickou a kontrukční rotací profilu, což je nadýl.


    K profilům: jsou nelaminární (klasika) a laminární. Rozdíl je v povrchové rychlosti obtékání a vztlaku. Laminární profil je obtékán stejnoměrně a ma vyšší vztlak a lepší vlastnosti v pádu. Ale jednu nevýhodu. Jakákoliv překážka (třeba moucha, nýt, přischlá žvýkačka) a laminární vlastnosti profilu na příslušném řezu jsou pryč. Pokud je křídlo opravdu zasviněné, pak jsou jeho vlastnosti prachmizerné. To je důvod leštění křídel větroňáři před startem.


    Vyvažování je zařízení, které má ulehčit pilotovi prát se s řízením. Reálně při letu se řízení ústálí vez vyvážení v nějaké poloze (v závislosti na úhlu náběhu, výkonu motoru a pod.). Aby pilot nemusel v jiné poloze s řízením "bojovat" pomocí vyvážení si síly upraví tak, že v bodu, který chce na řízení mít jsou nulové. Stejně to je u příčného řízení (křidélka), nebo stranového (směrovka) - což souvisí i s vrtulovým proudem. U směrovky je ještě jiný typ kompenzace související s vrtulovým proudem (nebo proudy). Vrtulová letadla mají mírně asymetrická uspořádání směrovky, aby právě vrtulový proud kompenzovala (vrtulový proud má snahu celé letadlo točit po směru otáčení vrtule - což je taky důvod, proč se dělá líp u ČS letadel líp zatáčka doprava, než doleva). Stačí se podívat na Zlínskou stodvaačtyru.


    U většiny letadel s motorem vpředu a vrtulí (Z142, Čmelák, Trenér, Cessny) je řízení stylem traktor (tedy křidélka a výškovka) docela normální. Motor táhne. To je taky způsob jak rozeznáte větroňáře (kteří musí pedály šlapat, jinak jsou v problému) a motoráře (někteří maj nohy pod sedačkou jak v křesle).


    Nestabilní letadla se staví proto aby se s něma dalo hbitěji létat (typicky skoro všechny stíhačky po II sv. válce byly plusímnus nestabilní a některé i ve válce. děkteré i v I válce - neúmyslně). Většina speciálů pro akrobaty je vrozeně nestabilních. Stabilní letadlo je příjemné v tom, že při vychýlení se vrátí do polohy plusmínus cca 15 stupnů proti horizontu. Nestabilní má snahu padat směrěm do výchylky. Dynamicky nestabilní letadlo má snahu na podnět odpovědět podnětem na druhou stranu zvětšeným. Což je problém a hrozí to destrukcí letadla.


    Záporný šíp má třeba i Zlín 142 a (menší) 143. Kvůli centráži. U stihacích prudových letadel se křídlo se záporným šípem nepoužívalo, protože to bylo spojeno s velkými technologickými obtížemi (a stále je).


    Doufám, že jsem postihl všechno.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#44183Verze : 0
    Avatar
    nelítám s řízenýma modelama, ale skvělej je fly model simulator..je to freeware a modeláři co maj doma kusy co jsou zastoupený v simulátoru si to vychvalujou..říkaj tomu zimní lítání....a přesně poznáš kdy ti na řízení modelu..hornoplošník..stačí jen kormidlo a výškovka (protože nemaj klapky) ..a kdy to už bez klapek v prudčí zatáčce nesrovnáš a nepřistaneš....třeba stíhačka nebo dopravák...i když těžký pomalý dopravák se na mírném obloučku srovná taky sám..asi jako horoplošník...a jde s ním přistát..
    ..skvělé je u stíhaček z WWII a akrobatů lítání po křídle a kormidlování výškovkou .... jenom s nima ještě neumím přistát....
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#235506Verze : 0
    Avatar
    Jsem rád že se zde rozjela tahle diskuze, už se těším na ty připravované "snejkovi" články.
    Knížek se o aerodynamice a mechanice letu se dá sehnat ještě dost (v antikvariátech nebo knihovnách), ale problém je pokud se člověk začne zajímat o moderní letouny. Myslím si, že v oblasti aerodynamiky věda zase o kousek pokročila čož je vidět třeba na A-380. Dreamlineru, nebo JSF X-32. Ve vetšině článcích o letadlech jsou aerodynamika a letové vlastnosti zcela opomíjeny, což si myslím je veliká škoda.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#235520Verze : 0
    Avatar
    to jan m pokud se podíváš pořádně tak diskuze běžela v roce 2004, takže snake buď už články napsal a uveřejnil nebo se k nim nedostal. Prostě tu starší diskuzi (velmi zajímavou) KY-HUNTER vytáhl "nahoru" tím že do ní přidal příspěvek.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/410#235524Verze : 0