Čas letí jak splašený kůň, a ani se nechce věrit, kolik ho už uplynulo od našich společných výprav do Normandie (2014), Arden (2016) či naší nepočetné, leč o to delší a důkladnější výpravy do USA (2019). Protože jsme si v mezičase užili spoustu domácího vězení díky viru z Číny a omezení cestování, ozýval se ten hlas "já už bych zas někam jel" čím dál častěji a urputněji. Bylo na čase konat!
Jako už tolikrát jsme měli na výběr TOLIK možných cílů, a TAK MÁLO času, takže jako vždy došlo na kombinaci "prověřených" destinací s "tohle jsem náhodou našel na mapě a vypadá to bombasticky, zkusíme". Omezení bylo víc než dost, od osobních možností, pracovních povinností po naprosto nesmyslnou otvírací dobu muzejí, která spolu téměř sousedí, ale každé otevírá v opačné polovině týdne. Naštěstí Holandsko není nijak velká země, podobně jako ta naše, takže se dá pár zajížděk alespoň trochu vzít na milost
A jak to celé dopadlo? Udělejte si kávičku, z ledničky dortík či chlebíček a já vám budu vyprávět.
URL : https://www.valka.cz/Benelux-2023-cestovni-report-rozpracovano-t268485#727110
Verze : 2
Sobota 3.6.2023
Cesta severní částí Německa je už tradiční trasou, kterou se ubíráme k zemím Beneluxu a do severní Francie. Nezdá se mi tak frekventovaná, jako dálnice na Norimberk a na rozhraní Německa, Francie a Lucemburska. Takže v sobotu ráno vyrážíme po trase Praha - Dráždany - Lipsko - Magdeburg - Hannover - Munster do naší první oblíbené destinace - muzea obrněné techniky v Munsteru.
Muzeum samo o sobě patří mezí ta vetší muzea obrněné techniky a v několika halách se člověk může pokochat originály i replikami bojové techniky od první světové války po současnost. Je to naše oblíbená zastávka "na půl cesty", protože vždy je tam něco nového k vidění. Když už nic, tak alespoň přestaví exponáty, to co bylo zastrčené v rohu je po pár letech krásně k focení a naopak. A protože doba už je holt taková, tak se můžeme "pokochat" plastovým Tigrem 1:1 z 3D tiskárny. Vkrádá se otázka "proč", ale to nechám vkusu každého soudruha, zdali líbí či nelíbí
Protože se pohybujeme v třech různých autech ze třech různých směrů, máme v čase, kdy doráží druhá část týmu k muzeu, už toto prošlé a tak vyrážíme do nedalekého místa koncentračního tabora Bergen Belsen, mezi jehož nejznámější oběti patří i Anna Frank. V slunečném dnu je toto místo až příliš tiché a hezké, než aby člověku došla všechna ta hrůza, co se tu odehrávala v minulosti. Z celého tábora zbyly jen základy jednotlivých baráků, několik památníků, národních i osobních, a stéla. Procházíme a nakonec se vydáváme ještě dále do lesa, kde se stranou nacházel zajatecký tábor pro vojáky Rudé armády, spolu s dalším hřbitovem. Cestou ven procházíme moderní budovu památníku, kde se člověk může blíže seznámit s historií tábore i řadou artefaktů. Obecně mi tato muzea či památníky přijdou velmi špatně prostorově i obsahově využitá, a toto není výjimka (i když to není tak špatné jako třeba u koncentračního tábora Natzweiler-Stutthof.
Den už je ale ve své poslední třetině a my máme před sebou ještě pěkný flák cesty do Holandska, takže hledáme hotel (dobrá rada, mobilní signál uprostřed lesa u tábora Bergen Belsen není z nejlepších ) a pak vyrážíme na přejez do Utrechtu, který se stane pro dnešní den naším dočasným bydlištěm.
Trasa
URL : https://www.valka.cz/Benelux-2023-cestovni-report-rozpracovano-t268485#726980
Verze : 6
Reklama
Neděle 4.6.2023
V kvalitním hotelu jsme se vyspali do růžova, navíc s vědomím, že je to jeden z mála dní, kdy se nemusí vstávat, protože první muzeum, co nás čeká, je nedaleko, a otevírá až v deset. Nasnídáme, zabalíme a vyrážíme do dalšího sluncem rozpáleného dne. Naším cílem je královské vojenské muzeum Soesterberg!
Už příjezd na parkoviště vyvolává v člověku takové to mravenčení v zádech, že tohle teda bude NĚCO. A taky že jo! Muzeum je obrovská hala na kraji letiště, obklopená řadou dalších atrakcí (vypadají pro děti, vynecháváme). Parkovišť je k dispozici 5, díky brzkému příjezdu parkujeme skoro "u vchodu". Vstup od pokladen vede na galerii nad vetšinou výstavní plochy muzea, a tak člověku hned u vchodu "zůstane viset čelist". Takové to tam je Ve vzduchu visí letadla, vrtulníky, na zemi pak bezpočet obrněné techniky, děl a dalších hejblátek, ve vitriných více či méně ukrytých pak ruční zbraně, miny, granáty, uniformy, plynové masky. Jediné negativum pro nás fotografy je fakt, že vnější stěny budovy tvoří sklo, takže at fotíte co fotíte, fotíte proti světlu Ale i tak je to zážitek. Kromě obsahu samotné budovy se jěště pár věcí nachází na bývalé letištní ploše, takže stojí za to projít kavárnou ven a ještě si to vklidu projít i zvenčí. Nezapomeňte si lístek, budete ho potřebovat na cestu zpět do muzea!
Po cca 3,5 hodinách se vydáváme ještě k nedalekému památníku letců a pak, protože nám díky oné anarchii v otvíracích dobách muzejí v rámci jednoho města odpadla další "atrakce", se vydaváme směr Amsterdam, kde nás čeká ubytování u olympijského stadionu, odkud nás tramvaj pohodlně doveze přímo do centra. A tak si odpoledne hrajeme na turisty, někteří na lodičkách, někteří pěšky. Kanály, coffee shopy, čtvrť červených luceren, všude odhozená, odložená, postavená kola a řada křivých, napůl se hroutících domů
Cestou jsme se nezapomněli zastavit u domu Anne Frank, jejíž osud se naplnil ve "včerejším" koncentračním táboře v Bergen Belsenu, ale byla z toho až příliš velká turistická atrakce (s kavárnou v moderní dostavbě k domu), takže jsme se zas rychle obrátili na ústup, směr večeře a nezbytná ochutnávka místních stejků
Spokojeni se vracíme na hotel, nabrat síly na další den.
Trasa
Dum Anne Frank
URL : https://www.valka.cz/Benelux-2023-cestovni-report-rozpracovano-t268485#726981
Verze : 9
Pondělí 5.6.2023
V pondělí nás čekal výlet na holandský venkov, zároveň pro mnohé z nás "srdeční záležitost". Protože kdo by neznal knihy KX-B neodpovídá nebo Bombardér T-2990 se odmlčel? Dnes se vydáme po stopách obou nešťastných Wellingtonů naší 311. bombardovací perutě RAF za druhé světové války, a částečně i po stopách těch, kteří neměli tolik štěstí a z obou zmíněných bombardérů se nedostali živí, či se nedožili záchrany po dramatické plavbě v záchranném člunu.
Prvním místem je místo dopadu bombardéru KX-T, který se v nedávné době stal dějištěm vytažení trosek bombardéru z místních mokřin, a postavení nového, krásného památníku. Nemohla u toho chybět kniha Bombardér T-2990 se odmlčel, ze které jsme si přímo na místě přečetli strhující líčení posledních chvil nešťastného stroje. Pohled na nedaleký kanál dával představu, jaké to muselo být v noci na padáku do tohoto kanálu spadnout. Drsný válečný příběh tak kontrastoval s krásnou krajinou plnou krav a koní, s větrným mlýnem na obzoru. Tichá oblast, která jen ve své půdě ukrývá památky na válku. Jinak pokud budete památník hledat tak jako my, vězte, že až k němu vede silnice, ne široká, ale pro auta v pohodě "sjízdná" - po zkušenostech s mou navigací, která ráda hledá cesty delší, o to horší, jsme zaparkovali v nedaleké obci a k památníku šli pěšky, ale nebylo to nutné.
Nastupujeme zpět do vozů a vydáváme se do Den Helderu, města na špičce kontinentálního Holandska, chránící jeden z průplavů do vnitřního moře. Přístav je aktivní vojenská základna a tak máte možnost spatřit kdejakou chloubu holandského námořnictva (přinejmenším zdálky ). Naším cílem je ale námořní muzeum v části přístavu, kde dříve byly doky.
Muzeum je rozděleno do několika částí a je poměrné rozlehlé, leč nenáročné. Ve vstupní budově je stručná výstavka k historii holandského námořnictva, leč s ohledem na absenci anglických či německých popisků si moc "nepočtete". Následuje prohlídka ponorky Tonijn, pak prohlídka pokračuje části zachráněného můstku křižníku De Ruyter včetně impresivního zážitku z vnitřku kupole s radarem, kam si můžete vylézt! Dále nás prohlídka vede budovami loděnice, kde jsou k vidění další artefakty ze stavby i provozu lodí minulosti i současnosti, pak zase ven a na monitor Schorpioen, abychom ji ukončili prohlídkou minolovky Abraham Crijnssen. Bylo to pěkné, ale je čas něco málo pojíst, zamávat prolétajícím vrtulníkům a pokračovat dál!
Po krátkém přejezdu parkujeme u pláže městečka Petten, kde se nachází další z památníku našich letců, tentokrát památník KX-B 311. peruť RAF. Příběh stroje, který dopadl do vod Severního moře a dingy, ve které přeživší samotné havárie bojovali několik dní o život z knihy KX-B neodpovídá zamrazí, a to nejen díky ostrému větru, který nás na pobřeží přivítal, a na který budeme v parných dnech, které nás ještě čekají, nejednou vzpomínat. Nezbytná procházka po pláži, ale pak rychlý úprk zpět do auta a přesun směrem zpět na dálnici.
Cestou navštívíme ještě vojenskou sekci hřbitova v Bergenu, kde je pohřben mj. Josef Mohr, spolu s řadou dalších letců RAF. Vítr se utišil tak procházíme tichý, opuštěný hřbitov, kde se jako jeden z pomníků uchoval zkroucený a poničený list vrtule.
Nakonec nás čeká delší přejezd až k Eindhovenu kde se ubytováváme, abychom si ušetřili čas na další den a mohli hned ráno vyrazit do dalšího muzea.
Trasa
URL : https://www.valka.cz/Benelux-2023-cestovni-report-rozpracovano-t268485#726982
Verze : 9
URL : https://www.valka.cz/Benelux-2023-cestovni-report-rozpracovano-t268485#726993
Verze : 6
Středa 14.6.2023
Po dobrém spánku a snídani se vydáváme na cestu, abychom se vrátili do Mylhůz a dokončili poslední plánované body našeho programu. Prvním je železniční muzeum Cité du Train. Muzeum pokrývá celou historii provozu kolejových vozidel ve Francii (a nejen tam), od prvních parních lokomotiv po rychlovlaky TGV. Muzeum je prostorné, i když v některých místech (a zcela úmyslně) nedostatečně osvětlené, a nabízí tolik k vidění, že pánům klukům z toho jistě nejednou srdce poskočí. Pro nás "válečníky" bylo zajímavé vidět i několik vozidel z dob válečných, ale stejně zajímavé pro měl bylo vidět například efektní řez parní lokomotivou, vybavení dálkových vagónů pro cestující či různé prvky zabezpečení trati, semafory apod. Muzeum zabere přinejmenším dvě až tři hodiny, ale klidně zde můžete strávit celý den, pokud vás láká vůně pražců a zašlá sláva parní trakce. Nedaleko se nachází i další muzeum, věnované pro změnu autům, ale to už si necháváme na příště a otáčíme se na sever, směr Štrasburk.
Poslední zastávkou na naší cestě za vojenskou historií je muzeum MM Park - La Wantzenau nedaleko Štrasburku. Muzeum našlapané bojovou technikou druhé světové války, jak německou, tak spojeneckou, nákladními vozidly, ručními zbraněmi a uniformami, dokonce tu najdeme i loď. Muzeum jsem navštívil už podruhé za necelý rok, ale stále je tu na co koukat a na prohlídku opět doporučuji alespoň dvě hodiny, pokud si to chcete jen v rychlosti proběhnout a nafotit, či více, pokud se chcete u jednotlivých exponátů zastavit a pokochat. Muzeum má relativně nevyrovnané popisky jednotlivých exponátů, někde popisky zcela chybí, což je škoda, jinde se najdou jen ve francouzštině. Parkoviště je prostorné a pokud vám vybyde chvíle času a nebudete se zde nacházet uprostřed žhavého letního dne, tak doporučuji zajít i za samotnou budovu muzea, kde reziví několik dalších tanků, stejně jako za plotem u hlavní silnice na příjezdu k muzeu.
Poslední prohlídka, poslední zakoupená vstupenka, dvanáct dní dovolené a cesta za vojenskou historií je za námi. Na tachometru ještě naskočí pěkných pár set kilometrů, než se v Praze v pozdním večeru rozloučíme, ale stálo to za to. A na tolika místech jsme si museli říct "to zas až příště", nebo když jsem procházel mapu, fotky a prospekty, tak jsem narazil na věci "kde jsme nebyli", že naše výprava Benelux 2023 určitě nebyla tou poslední do této historií přeplněné oblasti!
Tak zas někdy, přátelé!
Trasa
URL : https://www.valka.cz/Benelux-2023-cestovni-report-rozpracovano-t268485#726994
Verze : 7
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
) a pak vyrážíme na přejez do Utrechtu, který se stane pro dnešní den naším dočasným bydlištěm.
). Naším cílem je ale 
