Wilhelm Franz

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 29.590,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Wilhelm Franz

    Avatar
     
    Příjmení:
    Surname:
    Rakouský of Austria
    Jméno:
    Given Name:
    Vilém František Karel Wilhelm Franz Karl
    Jméno v originále:
    Original Name:
    -
    Fotografie či obrázek:
    Photograph or Picture:
    Hodnost:
    Rank:
    polní zbrojmistr Feldzeugmeister
    Akademický či vědecký titul:
    Academic or Scientific Title:
    - -
    Šlechtický titul:
    Hereditary Title:
    arcivévoda Archduke
    Datum, místo narození:
    Date and Place of Birth:
    21.04.1827 Vídeň
    21.04.1827 Vienna
    Datum, místo úmrtí:
    Date and Place of Decease:
    29.07.1894 Weikersdorf
    29.07.1894 Weikersdorf
    Nejvýznamnější funkce:
    (maximálně tři)
    Most Important Appointments:
    (up to three)
    vrchní velitel zeměbrany
    šéf Vrchního armádního velitelství
    generální inspektor dělostřelectva
    Supreme Commander of Landwehr
    Chief of the Army Supreme Command
    Inspector General of the Artillery
    Jiné významné skutečnosti:
    (maximálně tři)
    Other Notable Facts:
    (up to three)
    velmistr řádu německých rytířů Grand Master of the Teutonic Order
    Související články:
    Related Articles:
    Zdroje:
    Sources:
    Allgemeine Deutsche Biographie, Leipzig 1910
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/88550#329025Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Arcivévoda Vilém František Karel se narodil dne 21. dubna 1827 ve Vídni. Jeho otcem byl arcivévoda Karel, vítěz nad Napoleonem u Aspern, a matkou princezna Henrietta Nassavsko-Weilburská. Vilém byl jejich nejmladším potomkem. Na vzdělání mladého arcivévody dohlížel osobně jeho otec. Vilémovi se dostalo všestranného vzdělání, avšak největší obliby se u něj těšila matematika a též další přírodní vědy. Zajímal se ovšem i o umění, především to múzické. Zálibu našel i v koních a nutno dodat, že byl výborným jezdcem.


    V roce 1842 mu císař Ferdinand propůjčil vlastnictví pěšího pluku č. 12 a jemnoval ho do hodnosti plukovníka. V roce 1845 vstoupil do Řádu německých rytířů a o rok později se stal koadjutorem řádu. U arcivévody přetrvávala jeho náklonost k dělostřelectvu, a proto nepřekvapí, že byl ve dvaceti letech povýšen do hodnosti generálmajora a jmenován dělostřeleckým brigadýrem ve Vídni. Když v roce 1848 vypukly boje v Itálii, vydal se tam a dal se k dispozici polnímu maršálovi Radeckému. Prodělal několik operací a projevil se jako statečný a rozvážný voják.


    Když se v následujícím roce vrátil do Vídně, byl jmenován sekčním šéfem Generálního ředitelství dělostřelectva. V roce 1853 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a pověřen funkcí předsedajícího konference sekčních šéfů Vrchního armádního velitelství. V následujícím roce mu bylo propůjčeno vlastnictví pluku polního dělostřelectva č. 6. V roce 1857 byl jmenován šéfem Vrchního armádního velitelství.


    Ve italském tažení v roce 1859 působil arcivévoda jako ředitel polního dělostřelectva u I. armády. Ačkoli celá akce skončila rakouskou porážkou, byl Vilémovi za jeho výkon propůjčen vojenský záslužný kříž. Ve Vídni poté připravil reorganizaci Vrchního armádního velitelství vministerstvo války. Tato změna byla součástí závanu konstitucionalismu, který přinesla právě porážka u Solferina. Na ministerský post ovšem nepřešel, od října 1860 byl ředitelem polního dělostřelectva u armády v lombardsko-benátském království. V roce 1862 se pak přestěhoval do Mohuče, kde převzal funkci guvernéra místní spolkové pevnosti.


    Když v roce 1863 zemřel velmistr Řádu německých rytířů arcivévoda Maxmilián d′Este, nahradil ho na jeho místě právě arcivévoda Vilém, který se tím současně stal majitelem pěšího pluku č. 4. V roce 1864 se vrátil z Mohuče a nastoupil do funkce generálního inspektora dělostřelectva. V kampani roku 1866 zastával v poli funkci ředitele polního dělostřelectva u Severní armády. Ačkoli Rakousko opět prohrálo, mohlo arcivévodu, který byl navíc zraněn střepinou do hlavy, těšit alespoň to, že jeho dělostřelci předvedli slušný výkon.


    Císař František Josef I. mu za to propůjčil velkokříž řádu Leopolda s válečnou dekorací a jmenoval ho do hodnosti polního zbrojmistra. Arcivévoda dostal též nové úkoly. Podle nových zákonů měla vzniknout zeměbrana a starosti s jejím vznikem spadly právě na arcivévodu Viléma, který byl jmenován vrchním velitelem zeměbrany, přesněji řečeno té císařsko-královské čili rakouské. Již následující roku ho ovšem na tomto postu vystřídal arcivévoda Rainer a Vilém se opět stal generálním inspektorem dělostřelectva. Vrátil se tak ke své oblíbené zbrani a velmi aktivně pracoval na jejím zdokonalování. Věnoval se reorganizaci, přezbrojování, teorii a výzkumu, výcviku a vzdělávání i administrativnímu zvládnutí.


    Arcivéda Vilém zahynul dne 29. července 1894 ve Weikersdorfu (část Badenu u Vídně) během vyjížďky na koni. Kůň se polekal vlaku a stal se neovladatelným. Arcivévoda spadl a utrpěl těžká zranění hlavy, kterým po několika hodinách podlehl. Jeho tělo bylo 2. srpna za přítomnosti císaře uloženo do kapucínské hrobky ve Vídni.




    Zdroje:
    - Allgemeine Deutsche Biographie, Leipzig 1910
    - de.wikipedia.org
    - vojenské schematismy
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/88550#329036Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Arcivévoda Vilém Rakouský byl 57. velmistrem řádu Německých rytířů. Na úvodní fotografii v uniformě je zpodobněn s insigniemi velmistra řádu. Na prsou pak má jen základní dekorace, tj.:


    - Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací
    - Válečná medaile 1873
    - Služební kříž


    Arcivévoda byl nositelem dalších vysokých řádů a vyznamenání, ale jako velmistr řádu tyto dekorace nemohl nosit současně s insigniemi, které příslušeli k hodnosti a funkci velmistra řádu Německých rytířů.


    Jako suverén řádu dokončil proces duchovní obrody řádu, který započal již ve čtyřicátých letech P. Peter Rigler.


    Arcivévoda Vilém byl připravován v mládí na těžký život vojáka, zároveň také později poznal bolest a utrpení raněných a nemocných vojáků nejen v rakouské armádě. Jeho zásluhou byl zřízen status Mariánů ( I. a II. třída ), který právě v letech Velké války 1914-1918 prokázal, že řádová deviza Humanita a lidskost k řádu přísluší.


    Na přiloženém obrázku vidíme arcivévodu jako velmistra Řádu Německých rytířů.


    Náprsní kříž velmistra - tento motiv byl použit u pamětního odznaku 4. pěšího pluku Hoch- und Deutschmeister.



    Zdroje:
    Ivan Koláčný: Řády a vyznamenání Habsburské monarchie
    Robert Rác Fam.OT: Arcivévoda Evžen Habsburský
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/88550#329057Verze : 0