Rozpočet tohoto webu pro rok 2019 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 64.741,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 243 příspěvků vloženo, 1039 editováno a 281 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Herrmann, Hans Joachim

plukovník

    Avatar
     
    Příjmení:
    Surname:
    Herrmann Herrmann
    Jméno:
    Given Name:
    Hans Joachim Hans Joachim
    Jméno v originále:
    Original Name:
    Hans Joachim Hermann
    Fotografie či obrázek:
    Photograph or Picture:
    Hodnost:
    Rank:
    plukovník Colonel
    Akademický či vědecký titul:
    Academic or Scientific Title:
    - -
    Šlechtický titul:
    Hereditary Title:
    - -
    Datum, místo narození:
    Date and Place of Birth:
    01.08.1913 Kiel /
    01.08.1913 Kiel /
    Datum, místo úmrtí:
    Date and Place of Decease:
    05.11.2010 Düsseldorf /
    05.11.2010 Düsseldorf /
    Nejvýznamnější funkce:
    (maximálně tři)
    Most Important Appointments:
    (up to three)
    inspektor nočních stíhačů
    velitel JG 300
    velitel III./KG 30
    Inspector General of night fighters
    commander of JG 300
    commander of III./KG 30
    Jiné významné skutečnosti:
    (maximálně tři)
    Other Notable Facts:
    (up to three)
    Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami a mečmi.
    Tvorca taktiky Wilde Sau pre nočných stíhačov.
    Iniciátor taranovacej taktiky proti dennym bombardéromke na konci vojny.
    Knight′s Cross with Oak Leaves and Swords holder
    creator of the night fighter tactic Wilde Sau
    leading exponent of the tactical deployment of the so-called ram fighters
    Související články:
    Related Articles:
    25.09.2009 - Plukovník Hans-Joachim Herrmann
    Zdroje:
    Sources:
    http://en.wikipedia.org/wiki/Hajo_Herrmann
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/15755#404411Verze : 0
    MOD
    Avatar
     
    Příjmení:
    Surname:
    Herrmann Herrmann
    Jméno:
    Given Name:
    Hans Joachim Hans Joachim
    Jméno v originále:
    Original Name:
    Hans Joachim Hermann
    Všeobecné vzdělání:
    General Education:
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
    Vojenské vzdělání:
    Military Education:
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
    DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
    Důstojnické hodnosti:
    Officer Ranks:
    DD.MM.RRRR
    DD.MM.RRRR
    Průběh vojenské služby:
    Military Career:
    Automaticky vyplněné položky:
    DD.08.1941-19.07.1942 Velitel : III. skupina Bombardovací eskadry 30
    23.03.1944-01.09.1944 Velitel : 1. stíhací divize

    Ručně vyplněné položky:
    Automatically linked items:
    DD.08.1941-19.07.1942 Commander : 3rd Group of the 30th Bomber Wing
    23.03.1944-01.09.1944 Commander : 1st Fighter Division

    Manually added items:
    Vyznamenání:
    Awards:
    Datum udělení
    Date of Issue
    Stužka
    Ribbon
    Název
    Name
    Poznámka
    Note


    13.10.1940
    Rytířský kříž Železného kříže 1939
    Knight's Cross of the Iron Cross
    Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes 1939
    -


    05.06.1942
    - Německý kříž ve zlatě
    German Cross in Gold
    Deutsche Kreuz in Gold
    -


    02.08.1943
    Rytířský kříž Železného kříže s dubovou ratolesti
    Knight's Cross with Oak Leaves
    Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes mit Eichenlaub
    269. držiteľ Dubových ratolestí.


    23.01.1944
    Rytířský kříž Železného kříže s dubovou ratolesti a s meči
    Knight's Cross with Oak Leaves and Swords
    Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes mit Eichenlaub und Schwertern
    43. držiteľ Mečov.


    DD.MM.RRRR
    Železný kříž 1. třídy
    Iron Cross 1st Class
    Eisernes Kreuz I. Klasse
    -


    DD.MM.RRRR
    - Frontová letecká spona bombardéry - zlatá
    Front Flying Clasp Bombers - Golden
    Frontflugspange Kampf- und Sturzkampfflieger - Gold
    -


    DD.MM.RRRR
    Železný kříž 1939 II. třídy
    Iron Cross 2nd Class
    Eisernes Kreuz II. Klasse
    -


    DD.MM.RRRR
    - Společný odznak pro piloty a pozorovatele s brilianty
    Combined Pilot and Observer Badge with Diamonds
    Gemeinsames Flugzeugführer -und Beobachterabzeichen mit Brillanten
    -


    MM.DD.RRRR
    - Španělský kříž bronzový s meči
    Spanish Cross Bronze with Swords
    Spanienkreuz in Bronze mit Schwerten
    -
    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    http://en.wikipedia.org/wiki/Hajo_Herrmann
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/15755#422197Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Oberst Hans-Joachim „Hajo“ Herrmann


    Narodil se 1. srpna 1913 v Kielu a během své vojenské kariéry se vypracoval v jednu z nejvýznamnějších osobností Luftwaffe. Působil v mnoha velitelských funkcích a zároveň se stal s devíti nočními sestřely i leteckým esem.


    Do armády ovšem mladý Herrmann vstoupil jako prostý pěšák. Osudovým se mu však stalo jeho setkání s Hermannem Göringem, který byl jednou náhodou přítomen cvičení ve výcvikovém prostoru Döberitz. Na jeho otázku, zda by nebylo lepší létat na nebi než se plazit v blátě, Herrmann odpověděl souhlasně s tím, že již vlastní osvědčení pilota bezmotorových letadel. Za pár měsíců se neuvěřitelné stalo skutkem a čerstvý absolvent vojenské školy, mladý poručík Herrmann byl k 1. 8. 1935 převelen k Luftwaffe.


    Jeho prvním působištěm byla letecká škola v Kitzingenu, kde také získal osvědčení pilota motorových letadel. Po úspěšném zvládnutí kurzu se rozhodl pro kariéru pilota bombardéru a nastoupil pokračovací výcvik, který proběhl na letištích v Gablingenu a Ludwigslustu. Po jeho ukončení byl přidělen na své nové působiště v Nordhausenu k bombardovací eskadře, ze které se později stala eskadra KG 4 General Wever. Z tohoto místa si pak ještě odskočil na pár měsíců do Berlína na slavné letiště Tempelhof, kde trénoval dálkové lety a lety bez přístrojů.


    Po svém návratu do Nordhausenu se nadále věnoval výcviku bombardování na letounech Ju 52 až byl víceméně za trest postaven před nabídku odletět do Španělska jako „dopravní“ pilot. Vše podléhalo přísnému utajení a tak byl Herrmann dokonce po svém souhlasu nucen podepsat své uvolnění z řad Luftwaffe.
    V srpnu 1936 tak přicestoval do Španělska a ihned začal přepravovat vojáky pro Francovu armádu z Maroka do Španělska. Později dokonce ve Španělsku uplatnil i své dřívější zkušenosti z armády a cvičil zde důstojníky v obsluze německých 20 mm protiletadlových děl. Začátkem října byl nakonec i jeho Ju 52 vyzbrojen pumami a Herrmann tak absolvoval své první bojové lety jako bombardovací pilot. Mezitím již byla také zformována a uvedena v činnost slavná Legie Condor a Herrmann byl jako již zkušený pilot hned zařazen do její první letky. Za dobu svého působení odlétal na 50 bojových a nespočet transportních letů.


    Na jaře 1937 byl poslán na dovolenou do Německa a z ní se již do Španělska nevrátil. O tamní situaci musel vypracovat podrobnou zprávu a nadále působil u své eskadry v Nordhausenu jako technický důstojník a vedoucí pokračovacího leteckého výcviku.
    Tak uplynul nějaký čas, až nastal den 1. září 1939 a tehdy již nadporučík Herrmann se v kabině svého He 111 zúčastnil jednoho z prvních náletů na Polsko. V době celého polského tažení pak absolvoval celkem 18 útoků, za což si vysloužil Železný kříž II. stupně. Ještě v září se vrátil s jednotkou do vlasti hlídkovat proti případným útokům ze strany spojenců. K těm však nedošlo a tak byla Herrmannova letka, nyní přezbrojená na letouny Ju 88, převelena k Baltskému moři.


    Po vypuknutí západního tažení se v květnu účastnil útoků na nizozemské přístavy a rovněž i na evakuující se britské síly u přístavu Dunkerque. Při těchto letech zničil několik plavidel, ale 31. 5. byl při svém 40. bojovém letu i sám sestřelen a donucen nouzově přistát na mořskou hladinu.
    17. července 1940 po ukončení bojů na pevnině byl Herrmann jmenován velitelem 7. letky III. skupiny KG 4 a ihned se zapojil do útoků proti Anglii. Nejprve se jednalo o čistě vojenské cíle, ale později i na cíle čistě civilní. Při startu k jedné z misí mu praskla pneumatika a jeho stroj byl totálně zničen. Herrmann sám utrpěl vážná zranění. Během rekonvalescence mu byl rovněž udělen Rytířský kříž, a sice 13. 10. 1940. Po uzdravení se vrátil zpět k jednotce, která byla mezi tím převedena na III./KG 30 Adler a byla pověřena především zaminováním plavebních tras.


    Na jaře 1941 byl Herrmann se svojí letkou převelen do Itálie na Sicílii, ze které měl ohrožovat britské konvoje ve Středozemním moři. Účastní se také mnoha útoků na spojeneckou „letadlovou loď“ – ostrov Malta.
    V dubnu 1941, po útoku německých vojsk na Řecko, se mu podařil husarský kousek, když při bombardování přístavu v Pireu zasáhl jeho bombometčík nákladní loď Clan Frazer, v té době plně naloženou 350 tunami munice. Gigantická exploze potopila dalších deset lodí a na několik měsíců vyřadila z provozu celý přístav.


    Po několika dalších útocích na Maltu byl pak Herrmann koncem května odvelen od své letky ke štábu IX. leteckého sboru do Belgie a následně do Francie. Práce ve štábu ovšem vůbec neuspokojovala jeho touhu po akci a dobrodružství a tak s obrovským nadšením přivítal své jmenování do funkce velitele III. Gruppe KG 30.


    V této funkci zpočátku velel opět zaminovávacím náletům na britské pobřeží a přístavy. Posléze byla jeho skupina převelena dál na sever, aby bojovala proti spojeneckým konvojům. Během působení v této oblasti se tak účastnil útoků na konvoje PQ-15, PQ-16 a nakonec i na slavný PQ-17. Po zdolání tohoto úkolu obdržel Herrmann Německý kříž ve zlatě a rovněž mu byl uložen zákaz bojových letů.


    Jeho další kroky tak směřovaly do hlavního štábu Luftwaffe, kde dostal na starost vyzbrojování bombardovacího letectva. V této době již začal poukazovat na problém, že západní spojenci vyrábějí podstatně více letadel než Německo. Konkrétně se jednalo o roční výrobu 29 200 bombardovacích a 19 000 stíhacích letadel, proti nimž vyrábělo Německo pouhých 10 000 stíhacích strojů ročně. Herrmann proto navrhl z titulu své funkce omezit výrobu bombardérů o dvě třetiny a vzniklé kapacity využít pro stavbu letadel stíhacích. Navrhl ze současných pětatřiceti bombardovacích skupin vytvořit sedmdesát skupin stíhacích a z devíti skupin střemhlavých bombardérů vytvořit stejný počet skupin stíhacích. Zároveň se velice zasazoval o zavedení víceúčelového jednomotorového letounu schopného provádět jak stíhací, tak i bombardovací operace.


    Sám se i rozhodl dokázat, že je možné stíhat jednomotorovou stíhačkou i v noci do té doby nepolapitelná britská Mosquita. Toto vše předvedl ve svitu světlometů a v palbě protiletadlových děl. Nicméně jeho akce měly úspěch a tak dostal přímo od generála stíhačů Gallanda přiděleno několik strojů a počal si shánět vhodné piloty. Celou dobu ovšem Herrmann bojoval o dohodu s dělostřelci o omezení palby během jeho akcí. Navrhoval zřízení jakýchsi výškových zón do kterých by stříleli dělostřelci a nad nimiž by operovali jeho stíhači. Setkával se většinou s odmítavými reakcemi a tak jednou prohlásil, že tedy bude létat vždy i bez omezení palby protiletadlových děl. Toto prohlášení si mohl dovolit zejména díky svým zkušenostem jako pilot bombardéru, kdy věděl, že střepiny z vybuchujících granátů jsou v prostoru tak rozptýleny, že neznamenají až tak veliké nebezpečí. Nicméně tímto dosáhl svého, měl příslib omezení palby, a navíc si pro své piloty vysloužil přezdívku Wilde Sau – Divoká svině.


    První příležitostí k předvedení nové taktiky ve větším měřítku byl spojenecký nálet na Köln v noci z 3. na 4. července 1943. Po skončení náletu zůstalo na zemi 12 čtyřmotorových bombardérů jako známka úspěchu. Hermann Göring byl nadšen a okamžitě nařídil zformovat novou eskadru složenou z těchto bitevních pilotů. Tak vznikla eskadra JG 300 Wilde Sau a v krátké době následovaly i eskadry JG 301 a JG 302, které dohromady vytvořily 30. stíhací divizi30. Jagddivision, pod velením plukovníka Herrmanna. Druhého srpna je Herrmann odměněn za své úsilí propůjčením Dubových ratolestí k Řytířskému kříži a zároveň je v té době pověřen vykonáváním funkce inspektora nočního stíhání.


    Ani v těchto funkcích si však Herrmann neodpustil zúčastňovat se osobně bojových akcí, čímž si vysloužil velikou Göringovu nevoli. Maršál zašel ve své zlobě dokonce tak daleko, že ani Herrmannovi nedokázal blahopřát k propůjčení Mečů k Rytířskému kříži 23. ledna 1944.


    V polovině března 1944 byl Herrmann převelen do funkce velitele 1. stíhací divize- 1. Jagddivision, která měla na starosti především obranu Říše. Díky totální krizi Luftwaffe, kterou jen umocnila invaze spojenců v Normandii, a rovněž také díky napjaté situaci v armádě po červencovém atentátu na Hitlera, bylo Herrmannovi oznámeno jeho uvolnění z funkce divizního velitele. Zdůvodněno bylo tím, že nedostatečně dozíral na své jednotky a rovněž bylo zmíněno jeho mládí a nezkušenost s vysokou velitelskou funkcí.


    Herrmann byl tímto přeřazen do velitelské zálohy a byl poslán do Budapešti pořizovat seznamy německých vojáků ustupujících před Rudou armádou. Brzy se však za pomoci přátel dostal opět k letectvu a objížděl stíhací svazky v Maďarsku za účelem předávání zkušeností s bojem se čtyřmotorovými bombardéry. Krátce před obsazením Budapešti Rudou armádou jej ale dostihl rozkaz, který jej povolával zpět do Berlína.


    Nastoupil do štábu generála Peltze, který dostal za úkol zásadní přestavbu Luftwaffe. Prvním úkolem bylo zajistit leteckou podporu velké zimní ofenzivy v Ardenách. Po nezdaru operace Bodenplatte byl opět předvolán k říšskému maršálovi a tam bylo oznámeno, že generál Peltz převezme velení nad obranou Říše a Herrmann zaujme místo inspektora stíhačů po odvolaném Gallandovi. Toto jeho ústní jmenování však nebylo nikdy potvrzeno a také díky stížnostem velitelů stíhacích svazků na to, že by jim měl velet bývalý bombardovací pilot, byl nakonec inspektorem stíhacího letectva jmenován Gordon Gollob.


    Herrmann byl poté jmenován velitelem 9. letecké divize- 9. Flieger-Division, které byly podřízeny zbytky různých bombardovacích eskader, mimo jiné i jeho stará III./KG 30. V průběhu jara byly do 9. divize začleněny i stíhací skupiny vybavené proudovými letouny Me 262. Tyto stroje dosahovaly vynikajících výsledků při boji s těžkými bombardéry i s jejich stíhacím doprovodem. Bohužel jich však byl kritický nedostatek. Tak se například stalo, že eskadra KG 6, umístěná v okolí Prahy, měla na vycvičení 80 pilotů pouhé dva stroje Me 262.


    Dalším problémem byl fakt, že spojenci velice brzy zjistili, jaké nebezpečí jim hrozí, a začali se soustředit na ničení proudových strojů ještě na zemi. Podnikali tak rozsáhlé hloubkové nálety na letiště, na kterých byly letouny umístěny.


    Na základě těchto skutečností tak Herrmann představil svůj poslední plán. Ten spočíval v tom, že obsadí 1 500 vrtulových letadel mladými piloty a v jedné velké akci je vyšle ničit nepřátelské bombardéry pomocí taranu. Po schválení této akce samotným Göringem začal nábor dobrovolníků. Brzy se k provedení akce, která dostala krycí název Sonderkommando Elbe, přihlásilo více než dva tisíce mužů. Jako základna bylo vybráno letiště ve Stendahlu a vedoucím projektu byl jmenován major Köhnke. Problém ale nastal se samotnými letadly, kterých byl zoufalý nedostatek. Mohla tak proběhnout pouze jedna jediná taranová akce nad Dolním Saskem. Akce proběhla dne 7. 4. 1945 a tímto způsobem bylo napadeno 15 spojeneckých bombardérů, z čehož jich bylo zničeno pouhých osm. Německá propaganda nicméně vyhlásila, že akce zastavila celkem 60 bombardérů. K dalším operacím tohoto typu však již nikdy nebyly dodány letouny. ( Bližší podrobnosti o akci Sonderkommanda Elbe najdete v tomto článku )


    Současně s projektem Sonderkommanda Elbe pracoval Herrmann ještě na jedné akci. Ta měla krycí název Bienestock – včelí úl, a spočívala v tom, že piloti přelétli frontu, přistáli poblíž nepřátelského vojenského objektu a tam provedli sabotáž. Po provedení akce se pak měli jednotlivci pokusit probít zpět, případně se i vzdát. Toto byly již ale opravdu poslední zoufalé pokusy, které nemohly odvrátit konec Německa.


    Po skončení bojů se Herrmann nějaký čas skrýval v horách, nicméně byl dostižen svým pobočníkem s tím, že se má okamžitě dostavit do Budapešti. Jako rukojmí tam totiž byli Rudou armádou drženi jeho přátelé, a pokud by Herrmann výzvy neuposlechl, byli by popraveni. Tímto způsobem se tak Herrmann dostal do sovětského zajetí, kde strávil dlouhých 10 let.


    Po návratu do Německa se usadil v Düsseldorfu, vystudoval práva a stal se z něj obhájce nacistických ideologií. Obhajoval několik lidí obviněných z popírání holocaustu, mimo jiné i známého spisovatele Davida Irvinga.


    Hajo Herrmann v současné době stále žije v Düsseldorfu, kde před nedávnem oslavil své 96. narozeniny.


    Udělená vyznamenání:


    Španělský kříž v bronzu s meči
    Pohár cti Luftwaffe
    Spona operačního letce ve zlatě se štítkem "300"
    Odznak pilota-pozorovatele ve zlatě s brilianty
    Německý kříž ve zlatě
    Železný kříž I. a II. třídy
    Rytířský kříž Železného kříže
    - Dubové ratolesti
    - Meče



    Zdroje:
    Herrmann, Hajo - Orlí křídla, Mustang 1997, Edice Pilot, 253 stran, ISBN 8071912077
    http://en.wikipedia.org/wiki/Hajo_Herrmann
    www.absoluteastronomy.com
    imansolas.freeservers.com
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/15755#326880Verze : 0
    Avatar
    Zdroje uvedeny výše.

    Herrmann a spisovatel David Irving

    Barevná fotografie Hajo Herrmanna
    URL : https://forum.valka.cz/topic/view/15755#326881Verze : 0